4. lekce
Návod k použití: Každá lekce sestává ze slovní zásoby, která není určena k povinnému nabiflování, nýbrž k vybírání podle chuti, a návrhů, jak ji používat, decentně a citlivě doplněného o nejnutnější gramatický výklad. Od čtenáře se očekává, že si nejenom přeloží uvedené větičky, ale bude na jejich základě tvořit stále nové, nejprve podle stejného vzorce, pak stále košatější a originálnější, dokud se úplně "nerozmluví". Pokud není - v hranatých závorkách - uvedeno jinak, slova se čtou přesně tak, jak jsou psána. Zkratka za slovem odkazuje na (nejznámější) pramen, kurzíva na autorčiny dohady až pusté apokryfy.
4. lekce
V prvních třech lekcích jsme se naučili tvořit jednoduché větičky o přírodě s užitím slovesa "ná" - je; nejjednodušší množné číslo (quenijština má celkem tři!), tvoření přídavných jmen slovesných a třetí stupeň přídavných jmen (ostatní se nedochovaly). Dnes budeme pouze procvičovat a doplníme slovní zásobu.
-a- Doplňte odpovídající tvar slovesa být a přídavné jméno ze závorky:
Lóti... Opole...Yáve...Sardi...Oryat...Lassi...Wilwarin...
(ninque - maline - karne - varne - morne - sinde - laique)
-b- Vybírejte a doplňujte vhodná slova: (Od tohoto cvičení dále už občas potřebujete dnešní slovní zásobu.)
Arya ná ...., nan melima. Helle ná ...., ume hísie. Aldi nar laique, ...., .... ar ..... Vista ná ..... Lassi nar .... - narwe ar culine, varne ar maline, laique ar wenye, ..... Nar filumi, .... ar ..... Ná lasselanta.
(maline - vanime - moice - ringa - culuine - quilda - vindya - sinde - rusce - nísime)
Ná ..... Nique. Ilqua ná ninque: ...., .... ar ..... .... ná quilda, ume nén tanome, nan .... vanima. .... ar .... nar narwe. Ná sinye.
(taure - hríve - síre - nanda - helle - niquis - Anar - sarnie)
-c- Myslete si každou větu rozloženou na tři části: cosi je - jako něco - přídavné jméno. Složte je tak, aby dávaly smysl.
Tyulusse ná ve casar nísima. Norno ná ve tári liltala. Feren ná ve quesse tulca. Siquilisse ná ve wende calaina. Silwin ná ve coa nienala. Aiquaire ná ve nisse tunda.
-d- Doplňte vhodné přídavné jméno ve třetím stupni (a v odpovídajícím čísle):
Fanyar... Lingwi... Nique... Oronti... Angor... Erume... Titinwe... Ondo... Tuilindo
(alta - titta - anda - lunga - vilina - ringa - mixa - parca - larca)
-e- Doplňte šikovné přídavné jméno, případně utvořené ze slovesa (ve správném tvaru):
Nén ... ná ... ar ... Lassi ... nar ... ar ... Aiwi ... nar ve miste ... Anar ... ná ..., ...
(alcarinqua - ite - lanta - linta - linda - laurea - malina - rusca - ringa - sire - timpa)
Výsledky (uvádím pořadí doplňovaných slov čísly jejich pořadí v závorce resp. větě ): a:2,4,3,5,6,7,1 b: 4,7,1,5,9,6,2,10,8,3 - 2,1,4,8,3,6,7,5 c:3-6,1-3,2-4,6-5,4-2,5-1
d: 5,7,6,1,3,8,2,4,9 ve tvarech: ana ltean tittaan andea llunga an vili near ring a ammi xeam parc aalla rca (správné umístění mezer vám jistě nebude dělat potíže, přeházela jsem je jen proto, aby se výsledky tak nevtíraly :) e: 10,4,9,3,7,8,5,11,2,6,1 ve tvarech: al carin quait ilalan talalin talin dalalau reamali nerus cerin gasir ilatim pala
Slovní zásoba:
OBECNÁ SLOVA
všechno (celek) ilqua LR
všechno (před podst. jm. "každý", chová se jako příd.jm.) ilya [ilja] LotR
tady sinome LotR
tam tanome A
příbytek coa [koa] MR
trpaslík casar [kasar] WJ
hobit perino (pramen nejistý)
obr norsa LR
elf quende [kwende] WJ
člověk hildo (ž. hilde, mn.č. hildi) LR
muž (jakékoli mluvící rasy) nér LR
žena (dtto) nisse LR
dívka, panna wende LR
syn, možná i hoch yondo [jondo] LR
král (nejvyšší představitel rodu) táro LR
královna tári LotR
není ume LR
tančí lilta LR
zpívá linda LR
zvoní, cinká timpa podle GL a QL
padá lanta LotR
pláče niena podle QL
mírný, tlumený, laskavý, jemný, něžný moica GL
tichý quilda [kwilda] QL
SVĚTLO CALA [kala] LR
svítí calta [kalta] LR
ozařuje calya [kalja] LR
světlý calina [kalina] LR
jasný calima [kalima] LotR
vyrovnaný, pokojně vznešený (o počasí: "jasný") calaina [kalaina] QL
ušlechtilá bytost, hrdina callo [kallo] LR
paprsek světla alca [alka] LR
sláva alcar [alkar] LotR
slavný alcarinqua [alkarinkwa] WJ
vyzařuje světlo faina LR
záře (přeneseně duše, kterou elfové vnímali jako lampu,
vyzařující z příbytku) faire MR
bílá jiskra, zářivý bod, hvězda tinwe MR
drobná hvězdička, jiskřivá kapka rosy apod. titinwe QL
oheň nár LR
ohnivě červený narwa LR
ČAS LÚME LR
den (24 hodin od slunka západu) ré, áre (mn.č. ari) LR
den (12 hodin od úsvitu do soumraku) arya [arja] LR
ráno arin LR
večer sinye [siňje] LR
rozbřesk (velmi časné ráno, kdy ještě svítí hvězdy) tindóme LR
stmívání undóme LotR
noc lóme, 3.p. lómin LR
hluboká tma, černá noc huine, fuine LR
měsíc v roce asta LotR
sluneční rok coranar [koranar] LotR
"dlouhý" valinorský rok (144 slunečních) yén [jén] LotR
přírodní rok (koloběh ročních období) loa (znamená též prostě rostlinný život) LotR
předjaří coire [koire] LotR
jaro tuile LotR
léto laire LotR
podzim lasselanta LR
počátek podzimu (čas plodů) yávie [jávie] LotR
konec podzimu (čas uvadání) quelle [kwelle] LotR
zima hríve [říve] LotR
PŘÍRODA (pokračování)
hvozd, mohutný les taure LR
les (neutrální slovo) al, 3.p. alden (mn.č. tedy aldi) QL
hora oron, 3.p. oronten, mn.č. oronti LR
hluboké údolí v horách tumbo LR
údolí nande UT
louka u vody, zavlažovaná pláň nanda LR
řeka síre LR
teče sire LR
oblázkový břeh sarnie UT
palouk, travnaté prostranství palis, 3.p. palisten QL
pláň, plocha palo QL
poušť, pustina erume LR
vzduch vista LR
jemný vánek víle QL
závan, dechnutí hwesta (hw se čte labializované f) LotR
vítr súre LotR
vichřice vanwa QL
bouře, bouření raumo A
temný mrak lumbo A
lije (někoho, něco) ulya (min.č. ulyane) [ulja] LR
lije se, snad i ve smyslu silného deště ulwe, kořen ulu-, min.č. ulle QL
kapka limba LR
mlha lehká hísie LotR
mlha hustá hiswe LR
mrzne (o počasí) nique, kořen nicu [nikwe, niku] WJ
mráz nixe WJ
sníh nique [nikwe] LR
ledové květy niquis [nikwis] WJ
led helke LR
duha helyanwe [heljanwe] LR
vlákno babího léta filume QL
ptačí pero quesse LotR
vlaštovka tuilindo LR
vonný nísima UT
