Návod k použití: Každá lekce sestává ze slovní zásoby, která není určena k povinnému nabiflování, nýbrž k vybírání podle chuti, a návrhů, jak ji používat, decentně a citlivě doplněného o nejnutnější gramatický výklad. Od čtenáře se očekává, že si nejenom přeloží uvedná slovní spojení a větičky, ale bude na jejich základě tvořit stále nové, nejprve podle stejného vzorce, pak stále košatější a originálnější, dokud se úplně "nerozmluví". Pokud není - v hranatých závorkách -  uvedeno jinak, slova se čtou přesně tak, jak jsou psána. Zkratka za slovem odkazuje na (nejznámější) pramen, kurzíva na autorčiny dohady až pusté apokryfy.

 1. V předchozích lekcích jste měli možnost se naučit tvořit jednoduché větičky o přírodě s užitím slovesa "ná" - je; nejjednodušší množné číslo (quenijština má celkem tři!), tvoření přídavných jmen slovesných a třetí stupeň přídavných jmen (ostatní se nedochovaly). Slovní zásoba této lekce vám umožní pohovořit také o duševních a charakterových vlastnostech mluvících bytostí ve vašem okolí, tedy např.:

            Nildor nar alassie.

            Mamil ná anvoronda.

Abyste však měli možnost vyjádřit svůj obdiv a lásku přímo jim, naučíme se používat slovesa ve druhé osobě:

- tvary pro všechny osoby se většinou tvoří přidáním osobní koncovky za sloveso. Pokud slovesný kmen končí na souhlásku, váže se přes i

- tvar pro druhou osobu množného čísla (a pro vykání) je -lye (nebo zkráceně -l). Protože dlouhá kmenová samohláska jednoslabičných slov se přidáním koncovky většinou zkracuje, je tvar slovesa být pro druhou osobu "nalye". Můžeme tedy svým nejbližším říci například:

Nalye/nal finya, polda, moina, handa...

- familiérní forma druhé osoby je žel mnohem, mnohem méně jistá než zdvořilostní. Nedochoval ase z toho prostého důvodu, že elfové tykali jen nejdůvěrnějším přátelům nebo naopak nejopovrhovanějším nepřátelům. Protože bychom měli při používání quenijštiny činit totéž, vystačíme si naštěstí v mnoha případech s vykáním. Pro členy nejbližší rodiny však tykání rozhodně potřebujeme - možná tedy zní: delší tvar natye, kratší tvar nat.

 Zkuste tedy své bližní trochu pochválit, třeba na nich přece jen něco dobrého najdete (ne abyste zabrousili do špatných vlastností, toho už slyší od rána do večera dost!) Pokud ovšem toužíte si osvojit i slova pro negativní vlastnosti a přitom nezačít bezhlavě kritizovat, zkuste to pomocí slovesa "nebýt": "není"=ume, "nejste"=umilye/umil, "nejsi"=umitye/umit

Perinor umir alte.

Orqui umir faile.

I hildo ume handa, nan voronda.

Málo, umilye verya, nan nilda, moica ar tiusima. Hanta.

Jiná možnost je využívat předpon il- (pravý opak) (varianta, výhodná hlavně pro slova, začínající souhláskou: ala-) a ú- (ne s názvukem něčeho zlého)

 firin=zemřelý                          ilfirin=nesmrtelný

 saila=moudrý                                     alasaila=pošetilý, nemoudrý

 vanima=krásný, správný                     úvanimo=nestvůra

(-ú zatím navazujte raději jen přes souhlásku.)

 2. Až se pustíte do těchto úkolů, narazíte poměrně brzy na dno slovní zásoby. Pokusíme se tedy hledat co "nejlegálnější" cesty, jak ji rozšířit:

 -a- V quenijštině často může jeden výraz znamenat alespoň dva slovní druhy. V tom je tato řeč opravdu blízká angličtině, kde např. "water" je voda - vodní - zalévat atd. Samozřejmě, to vede k jistému zploštění jazyka, pokud tu nejsou hezká synonyma, ale v naší nouzi, než budou objevena, se myslím celkově vzato můžeme spolehnout, že použít slovo jako jiný slovní druh nebyl problém a posluchač si význam odvodil ze smyslu věty.

Nejobvyklejší koncovky:                                 přídavná jména                      a

                                                                       podstatná jména

                                                                                               mužský rod     o

                                                                                              ženský rod      e

                                                                       (přičemž rod někdy rozlišuje význam)

                        (slovesa končí nejčastěji a nebo e, většinou stejně jako podst.jm.)

Příklady:

                        helce=led                                 helca=ledový

                        nende=jezírko              nenda=vodnatý, mokrý

 fírima=smrtelný                       fírimo=smrtelník                       fírime=smrtelnice

 linda=pěkně znějící                 lindo=zpěvný pták                   linde=melodie

Zneužití:

 Máme třeba Astaldo, čestné přízvisko Tulkasovo. Znamená cosi jako Hrdinný, což potřebujeme, neboť máme dva výrazy pro odvahu, ale pro statečnost ani jeden (a možná si všednodenní statečnost nějaký ten vznešený výraz zaslouží). Je ale celkem zřejmé, že budeme používat astalda - Astaldo je už zpodstatnělé, cosi jako Bohatýr.

-b- Další obvyklé koncovky přídavných jmen

 a      připojené za slovo (přičemž dvě a dávají ea)

                        alda=strom                                          aldea=stromy porostlý

                        laure=zlaté světlo                                 laurea=zlatě zářící

                        caure=strach                                       caurea=bázlivý

 ima

ta má v prosté podobě nejčastěji význam "vhodný k něčemu":

                        íre=touha                                 írima=touženíhodný

mele=má rád                           melima=milováníhodný

                        ista=vědomosti                        istima=učený

pokud prodlouží kmenovou samohlásku, "schopný něčeho":

furu=lež, lže                             fúrima=prolhaný

fire=umírá (přirozenou smrtí) fírima=smrtelný

(Přirozeně dlouhé slabiky - to jest ty, které mají dlouhou samohlásku, dvojhlásku nebo krátkou samohlásku před skupinou souhlásek, přičemž "polosamohlásky" w a j se nepočítají - už neprodlužujte!)

Zneužití:

Tak například ze slovesa care, které asi tak nejspíš vyjadřuje práci, by se dalo odvodit cárima, pracovitý - i když u elfů by toto slovo znamenalo především (pokud ne výhradně) "tvořivý". "Care" znamenáv první řadě  "tvořit"a pracovitost bez jiskry by pro elfa byla asi nesrozumitelná.

 A ještějeden nápad, tentokrát už opravdu hodně "tvůrčí": pro člověka pečlivého až pedantického mě napadá velmi přiléhavé slovo (odvozené z titta, malý, drobný): tittima

-c- Mnoho jmen (např. Earendil) dostalo koncovku -nil, -ndil, což je v podstatě zkrácené nilda, milující. Proto by se vlastnosti jistě daly vyjadřovat i takto: anwanilda = milující pravdu (ale i apsanilda = milující dobré jídlo, nirwanilda = milující pohodlíčko...)

Slovní zásoba

VLASTNOSTI MLUVÍCÍCH BYTOSTÍ

vznešený                                                         tára  S,LR,WJ

vyrovnaný, pokojně (a především vnitřně) vznešený (pův. "jasný")      calaina  [kalaina]  QL

šlechetný, štědrý, spravedlivý                           faila  PM

(příb. se slovem "fea" - ten, kdo má "duši" dominantní nad tělem)

opovrženíhodný, nízký, špatný                         faica [faika]  LR

dobrý (o mluvících bytostech či charakteru, též požehnaný              mána  LR

zlý                                                                   ulca [ulka] QL, úmea  LR

správný, přímý                                                téra  LR

zákonný, normální                                           sanya [sanja] LR

křivý, nesprávný                                              raica [raika]  LR,VT

křivý, možná i převrácený, zvrácený, tvrdošíjný            hwarin [farin]  LR

mužný, dospělý, zdatný                                    vea  LR

odvážný                                                          verya [verja]  LR

pevný, věrný, (vy)trvalý                                   sanda LR

pevný, silný, nepohnutelný                               tulca [tulka]  LR

věrný                                                              voronda  UT,LR

vytrvalý, trvanlivý                                 voronwa  UT,LR

bdělý                                                              tirinwa  QL

zrádný, vychytralý                                         carpalima [karpalima] QL. Mírná odchylka od standartních hláskoslovných pravidel, ale uvádím to slovo, protože je dost potřebné...

ustrašený, bázlivý                                            caurea [kaurea]  QL

     strach                                                              caure [kaure]  QL

může (především fyzicky)                     pole, kořen pol-  LR

     tělesně silný                                         polda  LR

touha                                                              íre  LR

     krásný, milý, touženíhodný                   írima  LR

touha, smyslná žádost                                      milme LR

     chtivý, smyslný                                    mailea  LR

     přehnaný, přílišný                                            maira  LR

touha, nenasytnost                                           milme  LR

     chtivý, nenasytný                                             milca [milka]  LR

známý, milý                                                     moina  LR

něžný                                                              amalda  QL

mírný, tlumený, laskavý, něžný                         moica [moika]  GL

srdečný, laskavý, "vyzařující teplo"             laucima [laukima]  podle QL

posiluje, potvrzuje (např. výpověď), potěšuje   tiuta  QL

     posílení, posila, potvrzení, útěcha                            tiutale  QL

     útěšný, utěšující, ulehčující                          tiusima  QL

miluje                                                              mele, kořen mel-  LR

     milovaný                                                         melda, melin  LR

     milenec                                                           melindo  LR

     milenka                                                           melisse  LR

     přítel (velmi blízký)                              málo  LR

     láska                                                               melme  LR

má rád                                                                       nile, kořen nil-  podle LR

     přátelský, milující                                             nilda  LR

     přítel, kamarád                                                nildo  LR

     přátelství                                                         nilme  LR

nenávidí                                                          teve, kořen tev-  QL

     nenáviděný                                                      tevin  QL

hádá se, má spor                                             costa [kosta]  LR

     nepřátelský                                                     cotya [kotja]  LR

     nepřítel                                                            cotumo [kotumo]  LR

zahořklý                                                         nartya [narča]  podle QL

pokojný, klidný, nehybný                                 rua  QL

tichý, klidný, nehybný                          quilda [kwilda]  QL

bezcitný (doslova "se srdcem z křemene")        sincahonda [sinkahonda]  LotR

divoký                                                            verca [verka]  LR

     divoch: hravan (=kdokoli mimo Atani. Význam: ten, jehož "fea" není dominantní nad "masem", t.j. tělesnými impulsy. Pravým opakem, t.j. označením toho, kdo má výrazně dominanatní duši, je "faila", viz výše.)        WJ

krutý                                                               nwalca [nwalka]  LR

spěch, násilí, hněv                                            orme  LR

     spěšný, možná i ukvapený                    orna  LR

neochotný (podst. jm.)                                         avar  WJ,LR

moudrý                                                           saila  VT

pošetilý, nemoudrý                                          alasaila  VT

ví, umí                                                             ista  (min.č. sinte)  LR,VT

     učený, moudrý                                                istima  LR

     učenec, mudrc                                                 istar  LR

rozumí něčemu, je zručný v práci s něčím         hanya [hanja]  LR

     rozumějící, inteligentní                                      handa  LR

obratnost, šikovnost                                        finde  QL

     obratný, šikovný                                             finya [finja]  LR

     bystrý                                                             finwa  QL

šikovný, zručný                                               maite, (mn.č. maisi)  LR

radost                                                             alasse  LR

     radostný                                                         alassea  podle LR

usměvavý                                                        mirilla QL

smutný, plačící                                               (velmi pravděpodobně, podle S a QL) nienna

pohrdání                                                         yaiwe [jaiwe]  LR

     pyšný (pohrdající druhými)                           yaiwea [jaiwea] podle LR

ponížený                                              nucumna [nukumna]  A

(pro něco jako přívětivou pokoru zřejmě slovo nemáme, ale je možné, že taková bytost by byla označena prostě "saila", moudrá, nebo "calaina", vnitřně vyrovnaná. Existuje také slovo mirima, svobodný,  které obsahuje názvuk na mirilja, třpytí se, a miri, usmívá se, a mohlo by tedy vypovídat cosi o vnitřní uvolněnosti a vyrovnanosti)

OSTATNÍ

maminka                                                                                 mamil UT

dělá, činí                                                                                tyare, kořen tyar- [čare] podle LR

konatel, činitel                                                             tyaro  LR

skutek, čin                                                                             tyar (3.p. tyarden)

odpovědnost, vina                                                                 tyarma

příčina, motiv, nejzákladnější důvod                                               tyasta    vše podle LR a QL

dělá, tvoří, staví                                                                      care, kořen car- [kare] LR,WJ

skřet                                                                                       orco, mn.č. orqui [orko, orkwi] LR

Poznámka k výslovnosti: hw (v hranatých závorkách tučné f) se čte jako labiální f (s pusou našpulenou jako na u - výsledný zvuk je velmi podobný fouknutí a v písních je jeho výslovnost téměř nemožná :). ty (v hranatých závorkách tučné č) se čte jako anglické t ve slově "tune": něco mezi ť a č.

Celý text ke stažení ve formátu RTF: elfstina5.rtf