Slovník - 1. část
7. 12. 2009
TOTO jE ELFSKý SLOVNíK - 1.čáST
A - M
A
a- - předpona slovesa, které následuje slovo, které je objektem smyslového vnímání, sloveso popisuje, co vnímaný objekt dělá (man cenuva lumbor ahosta? - kdo uvidí mraky se kupit?) (hosta- - shromažďovat se)
a - (1) zvolací částice - ó (a vanimar - ó nádherní)
a, á - (2) přikazovací částice - ó (a laita, laita te! - ó chvalme, chvalme je!)
a, ar - (3) spojka a
acúna- - viz. cúna-
aha - vztek, zlost, zuřivost
aharwa* - zlostný, zuřivý
ahosta- - viz. hosta-
ahya- - měnit se; přenést, posunout, přesunout, přemístit, stočit (se), obrátit (se); helwa-ahyala - modrající se (min. čas ahyanë)
ai! - citoslovce ach!, běda!
ai - jestli, jestliže, pokud (en. if)
aica - hrozný, strašný, děsivý, ostrý, nelítostný (v Aicanáro - ostrý plamen, sindarsky Aegnor
aicalë - vrchol
aicassë - vrcholek hory
ailin, linya - tůň, jezero, rybník
ailinon - leknín
ailo - jezero, rybník, jezírko, tůň
aimenal, aimenel - viz lilurin
aina - svatý (odvozeno od Ainu)
Ainu (pl. Ainur) - ti, kteří byli stvořeni dříve než Eä, podřízení Valar a Maiar
aipio - třešeň
aiqua - strmý, příkrý
aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici
aiquen - někdo, kdokoli
airë - posvátnost; aira - posvátný, svatý
airita- - posvětit
aista- - bát se, děsit se, hrozit se, mít hrůzu
aiwë - ptáček (Aiwendil - milovník ptáků); též filit
aiya - zdar, hle, buď zdráv / buď(te) pozdraveni, sláva (komu) - pozdrav
ala- - vzkvétat, prospívat, mít úspěch, mít se dobře
alac- - chvátat, spěchat
alahasta - nezkažený, nezohyzděný, nezničený
alalmë - jilm
alarca - rychlý, svižný
alasaila - nemoudrý, pošetilý, nerozumný
alassë - štěstí, blažený pocit, radost, veselost
alassëa - šťastný, veselý, radostný
alastë - mramor
alata - záře
alca - paprsek světla
alca- - svítit, zářit, vyzařovat, ozařovat
alcar - sláva, nádhera, skvostnost, jas, třpyt; alcarinqua - skvostný, zářivý; Alcarinqua - to Skvělé (věc); Alcarin - ten Skvělý (člověk)
Alcarinquë> - Jupiter
alda (pl. aldar) - strom (Aldarion - syn stromů)
aldamo - záda
aldarwa - porostlý stromy
aldëa - zastíněný stromy
aldëon - alej, stromořadí
Aldudénië - "Nářek pro dva stromy", žalozpěv o dvou Stromech
aldúlya - čtvrtý den týdne, čtvrtek, den dvou stromů
alfirin - uilos, simbelmynë(= nikdy nezapomeň) "stálička"; drobná bílá květinka, pomněnka
alma - dobro, prospěch, bohatství, majetek
almarë - požehnanost, bohatost, obdařenost, blaho, blaženost
almárëa - obdařený, radostný, požehnaný
almië - blaho, štěstí, dobro
alqua - labuť (Alqualondë - Labutí přístavy)
alta - (1) jasné světlo; (2) velký, obrovský (o rozměrech)
Altáriel - dívka korunovaná zářícím věncem
alya - vzkvétající, bohatý, prospívající
am-, ama- - nahoru
amalda - vrcholek stromu
aman - požehnaný, oproštěný od zla; amanya - amanský, amaňan (pl. Amanyar); Amandil - přítel amanu
amatixë - tečka umístěná nad linii písma
amaurëa - úsvit, rozbřesk (poet.)
amba, ama - nahoru
ambal - dlaždice, tvarovaný kámen
amban - úbočí, svah
ambar - osud, sudba; svět; záhuba, zánik, zhouba, smrt (varianta umbar); Ambar-metta - konec světa
Ambarenya - Středozem
ambarma - okolnost, náhoda
ambarta, umbarta - osudový
ambo - kopec; ambonnar - na kopce, do hor (ruxal' ambonnar - na rozpadající se kopce)
amil, ammë - matka (mamil - máma)
amilessë - mateřské jméno ( amil - matka + essë - jméno) jméno dané dítěti jeho matkou
ammalë - pták, žlutý
amorta- - zdvihnout, vyzdvihnout, vzdouvat se (am- nahoru)
ampa - hák, skoba
ampano - dřevěná hala, stavení, altán
ampendë - do kopce (příslovce)
amrún - východ slunce
an- - předložka zintenzivňující, superlativizující
an (1) - pro, k
an (2) - neboť, jelikož, protože
an, ten - neboť, protože
ana, na - k, směrem k
ananta - ale, avšak, však, přesto
Anar - slunce; Anarinya - mé slunce; Anárion - syn slunce; Anardil - přítel slunce
anarórë - východ slunce
anarya - úterý; den slunce
anca - čelisti, ale anca je jednotné číslo
ancalima - nejjasnější (calima - jasný + předložka an-) ; žen. jméno Ancalimë, muž. Ancalimon
anda - dlouhý; andavë - dlouze
andamunda - slon
andatehta - dlouhé znaménko (v psaní)
ando - brána (andon - velká brána)
andúnë - západ slunce, západ, večer; andú- předložka ...západu (Andúril - oheň západu)
andúnië - západ slunce
anessë - darované nebo přidané jméno
anga - železo
Angamando - "Železná věznice" - peklo
angulókë - drak
anna (pl. annar) - dar
annún - západ slunce
anta- (1) - dát, dávat, darovat (antalto - oni dali; antar - oni dávají; antaróta - on to daroval (anta-ró-ta - dal-on-to); antuva - bud. čas; antuváro - on daruje)
anta (2) - tvář, obličej
anto - ústa; dárce
anwa - skutečný, opravdový, pravdivý, pravý
apa- - po, předložka; předpona v apacenyë a Apanónar; varianta ep- v epessë
apa - po, potom, poté
apacen - prozíravost, předvídání, vědomí co přijde po; apacenya - předvídavý; apacenyë - předvídavě
apairë - vítězství
Apanónar - potom narození, elfské jméno pro smrtelné lidi
apsa - uvařené jídlo, pokrm
aqua - plně, úplně, cele, naprosto, zcela
ar - spojka a (také a)
ára - svítání, rozbřesk
ara (1) - venku, za, vedle, kromě, mimo
ara-, ar- (2) - předpony vznešený, urozený
aran - král; aranion - ...krále (asëa aranion - králův lístek); aranya - můj králi (aran+nya); Aran Meletyalda - Vaše Veličestvo; arna - královský
aranel - princezna
aranítë - královský, majestátní
aráto - mistr, významný muž
arca - rovný
Arda - Říše; jméno Země jako Manwëho království
árë (pl. arië) - den; sluneční světlo; Arien - žen. jméno
arin - ráno
arinya* - časný, raný, brzký; časně, brzy
armar (pl.) - zboží
Armenelos - ar-menel-osto - královské nebeské město
arquen - šlechtic
arta (1) - přes, napříč, křížem
arta (2) - vysoce postavený, vznešený, ušlechtilý
arta (3) - pevnost
arwa - mající, s
aryon, haryon - dědic
asëa aranion - athelas, králův lístek
assa - otvor, díra
asta (pl. astar) - měsíc (časově)
asto - prach; rozprášit
ata - znovu, zase, opět, ještě (jednou)
Atalantë - Padlý; atalantië - pád; atalantëa - padlý, v ruinách; atalta - padnout, zhroutit se, zřítit se (min. čas ataltanë)
Atan (pl. Atani) - druhý národ, elfské jméno pro smrtelné lidi
ataquë - budova, stavení
atar - otec; atto - táta
atarincë - tatínek
atsa- - chtit, lapit do pasti
atta - číslovka dvě
atwa, tanta - dvojitý, dvojnásobný, dvojí
au- - předložka sloves; pryč, z , ze, mimo (u-, od-) (auciri - odříznout, uříznout)
auciri- - odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části
auhorta- - vyhnat, vyhostit, odehnat
aurë, arë - den, sluneční světlo; auressë - ráno; arya = 12 hodin; ré = 24 hodin, od západu do západu slunce; sana = 24 hodin
auroita- - zaplašit, zahnat
auta- - jít pryč, odejít, opustit (min. čas avánië, mn.č. avánier, oantë)
ava- (min. čas avanë) - odepřít, nepovolit, zakázat
ava- -předpona označující cosi zakázaného (avaquétima - nevyřknutelné, nesmí být řečeno)
áva, avá - ne; (en. don´t) místo české předpony ne- ke slovesům; ávan (en. I won´t), také ván, ványë; áva carë! - nedělej to!
avanta-* - odpustit
avanyárima - nevyřknutelné, to, co se nemá říkat
avaquet- - odmítnout
avaquétima - nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat
avar - vzbouřenec, rebel, ten, který odmítá udělat to, co je mu doporučeno nebo přikázáno
avar, pl. avari - vzpurný, neochotný
axan - zákon, pravidlo, přikázání
axo (pl. axor) - kost
áya - (1) bázeň, úcta, respekt
áya- - (2) zdravit, pozdravit, přivítat
a - (1) zvolací částice - ó (a vanimar - ó nádherní)
a, á - (2) přikazovací částice - ó (a laita, laita te! - ó chvalme, chvalme je!)
a, ar - (3) spojka a
acúna- - viz. cúna-
aha - vztek, zlost, zuřivost
aharwa* - zlostný, zuřivý
ahosta- - viz. hosta-
ahya- - měnit se; přenést, posunout, přesunout, přemístit, stočit (se), obrátit (se); helwa-ahyala - modrající se (min. čas ahyanë)
ai! - citoslovce ach!, běda!
ai - jestli, jestliže, pokud (en. if)
aica - hrozný, strašný, děsivý, ostrý, nelítostný (v Aicanáro - ostrý plamen, sindarsky Aegnor
aicalë - vrchol
aicassë - vrcholek hory
ailin, linya - tůň, jezero, rybník
ailinon - leknín
ailo - jezero, rybník, jezírko, tůň
aimenal, aimenel - viz lilurin
aina - svatý (odvozeno od Ainu)
Ainu (pl. Ainur) - ti, kteří byli stvořeni dříve než Eä, podřízení Valar a Maiar
aipio - třešeň
aiqua - strmý, příkrý
aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici
aiquen - někdo, kdokoli
airë - posvátnost; aira - posvátný, svatý
airita- - posvětit
aista- - bát se, děsit se, hrozit se, mít hrůzu
aiwë - ptáček (Aiwendil - milovník ptáků); též filit
aiya - zdar, hle, buď zdráv / buď(te) pozdraveni, sláva (komu) - pozdrav
ala- - vzkvétat, prospívat, mít úspěch, mít se dobře
alac- - chvátat, spěchat
alahasta - nezkažený, nezohyzděný, nezničený
alalmë - jilm
alarca - rychlý, svižný
alasaila - nemoudrý, pošetilý, nerozumný
alassë - štěstí, blažený pocit, radost, veselost
alassëa - šťastný, veselý, radostný
alastë - mramor
alata - záře
alca - paprsek světla
alca- - svítit, zářit, vyzařovat, ozařovat
alcar - sláva, nádhera, skvostnost, jas, třpyt; alcarinqua - skvostný, zářivý; Alcarinqua - to Skvělé (věc); Alcarin - ten Skvělý (člověk)
Alcarinquë> - Jupiter
alda (pl. aldar) - strom (Aldarion - syn stromů)
aldamo - záda
aldarwa - porostlý stromy
aldëa - zastíněný stromy
aldëon - alej, stromořadí
Aldudénië - "Nářek pro dva stromy", žalozpěv o dvou Stromech
aldúlya - čtvrtý den týdne, čtvrtek, den dvou stromů
alfirin - uilos, simbelmynë(= nikdy nezapomeň) "stálička"; drobná bílá květinka, pomněnka
alma - dobro, prospěch, bohatství, majetek
almarë - požehnanost, bohatost, obdařenost, blaho, blaženost
almárëa - obdařený, radostný, požehnaný
almië - blaho, štěstí, dobro
alqua - labuť (Alqualondë - Labutí přístavy)
alta - (1) jasné světlo; (2) velký, obrovský (o rozměrech)
Altáriel - dívka korunovaná zářícím věncem
alya - vzkvétající, bohatý, prospívající
am-, ama- - nahoru
amalda - vrcholek stromu
aman - požehnaný, oproštěný od zla; amanya - amanský, amaňan (pl. Amanyar); Amandil - přítel amanu
amatixë - tečka umístěná nad linii písma
amaurëa - úsvit, rozbřesk (poet.)
amba, ama - nahoru
ambal - dlaždice, tvarovaný kámen
amban - úbočí, svah
ambar - osud, sudba; svět; záhuba, zánik, zhouba, smrt (varianta umbar); Ambar-metta - konec světa
Ambarenya - Středozem
ambarma - okolnost, náhoda
ambarta, umbarta - osudový
ambo - kopec; ambonnar - na kopce, do hor (ruxal' ambonnar - na rozpadající se kopce)
amil, ammë - matka (mamil - máma)
amilessë - mateřské jméno ( amil - matka + essë - jméno) jméno dané dítěti jeho matkou
ammalë - pták, žlutý
amorta- - zdvihnout, vyzdvihnout, vzdouvat se (am- nahoru)
ampa - hák, skoba
ampano - dřevěná hala, stavení, altán
ampendë - do kopce (příslovce)
amrún - východ slunce
an- - předložka zintenzivňující, superlativizující
an (1) - pro, k
an (2) - neboť, jelikož, protože
an, ten - neboť, protože
ana, na - k, směrem k
ananta - ale, avšak, však, přesto
Anar - slunce; Anarinya - mé slunce; Anárion - syn slunce; Anardil - přítel slunce
anarórë - východ slunce
anarya - úterý; den slunce
anca - čelisti, ale anca je jednotné číslo
ancalima - nejjasnější (calima - jasný + předložka an-) ; žen. jméno Ancalimë, muž. Ancalimon
anda - dlouhý; andavë - dlouze
andamunda - slon
andatehta - dlouhé znaménko (v psaní)
ando - brána (andon - velká brána)
andúnë - západ slunce, západ, večer; andú- předložka ...západu (Andúril - oheň západu)
andúnië - západ slunce
anessë - darované nebo přidané jméno
anga - železo
Angamando - "Železná věznice" - peklo
angulókë - drak
anna (pl. annar) - dar
annún - západ slunce
anta- (1) - dát, dávat, darovat (antalto - oni dali; antar - oni dávají; antaróta - on to daroval (anta-ró-ta - dal-on-to); antuva - bud. čas; antuváro - on daruje)
anta (2) - tvář, obličej
anto - ústa; dárce
anwa - skutečný, opravdový, pravdivý, pravý
apa- - po, předložka; předpona v apacenyë a Apanónar; varianta ep- v epessë
apa - po, potom, poté
apacen - prozíravost, předvídání, vědomí co přijde po; apacenya - předvídavý; apacenyë - předvídavě
apairë - vítězství
Apanónar - potom narození, elfské jméno pro smrtelné lidi
apsa - uvařené jídlo, pokrm
aqua - plně, úplně, cele, naprosto, zcela
ar - spojka a (také a)
ára - svítání, rozbřesk
ara (1) - venku, za, vedle, kromě, mimo
ara-, ar- (2) - předpony vznešený, urozený
aran - král; aranion - ...krále (asëa aranion - králův lístek); aranya - můj králi (aran+nya); Aran Meletyalda - Vaše Veličestvo; arna - královský
aranel - princezna
aranítë - královský, majestátní
aráto - mistr, významný muž
arca - rovný
Arda - Říše; jméno Země jako Manwëho království
árë (pl. arië) - den; sluneční světlo; Arien - žen. jméno
arin - ráno
arinya* - časný, raný, brzký; časně, brzy
armar (pl.) - zboží
Armenelos - ar-menel-osto - královské nebeské město
arquen - šlechtic
arta (1) - přes, napříč, křížem
arta (2) - vysoce postavený, vznešený, ušlechtilý
arta (3) - pevnost
arwa - mající, s
aryon, haryon - dědic
asëa aranion - athelas, králův lístek
assa - otvor, díra
asta (pl. astar) - měsíc (časově)
asto - prach; rozprášit
ata - znovu, zase, opět, ještě (jednou)
Atalantë - Padlý; atalantië - pád; atalantëa - padlý, v ruinách; atalta - padnout, zhroutit se, zřítit se (min. čas ataltanë)
Atan (pl. Atani) - druhý národ, elfské jméno pro smrtelné lidi
ataquë - budova, stavení
atar - otec; atto - táta
atarincë - tatínek
atsa- - chtit, lapit do pasti
atta - číslovka dvě
atwa, tanta - dvojitý, dvojnásobný, dvojí
au- - předložka sloves; pryč, z , ze, mimo (u-, od-) (auciri - odříznout, uříznout)
auciri- - odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části
auhorta- - vyhnat, vyhostit, odehnat
aurë, arë - den, sluneční světlo; auressë - ráno; arya = 12 hodin; ré = 24 hodin, od západu do západu slunce; sana = 24 hodin
auroita- - zaplašit, zahnat
auta- - jít pryč, odejít, opustit (min. čas avánië, mn.č. avánier, oantë)
ava- (min. čas avanë) - odepřít, nepovolit, zakázat
ava- -předpona označující cosi zakázaného (avaquétima - nevyřknutelné, nesmí být řečeno)
áva, avá - ne; (en. don´t) místo české předpony ne- ke slovesům; ávan (en. I won´t), také ván, ványë; áva carë! - nedělej to!
avanta-* - odpustit
avanyárima - nevyřknutelné, to, co se nemá říkat
avaquet- - odmítnout
avaquétima - nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat
avar - vzbouřenec, rebel, ten, který odmítá udělat to, co je mu doporučeno nebo přikázáno
avar, pl. avari - vzpurný, neochotný
axan - zákon, pravidlo, přikázání
axo (pl. axor) - kost
áya - (1) bázeň, úcta, respekt
áya- - (2) zdravit, pozdravit, přivítat
C
caila - nemoc, upoutání na lůžko; nemocný
caima - postel, lůžko
caimasan (pl. caimasambi) - ložnice, noclehárna
caimassëa, caila - upoutaný na lůžko, nemocný
cainen - 10
caita- - ležet, rozprostírat se (sindanóriello caita mornië - mimo šedou zemi leží temnota)
cal- - zářit, svítit
cálë - světlo
calima - jasný, zářivý, zářící
calina - světlý, jasný, osvětlený
callo - šlechetný muž, hrdina
calma - lampa
calmindon - maják
calpa- - pramenit, vytékat, dávat vodu
calta- - zářit, svítit
calwa - krásný
calya- - osvětlovat, osvětlit
cambë - hřbet ruky
camilot - červený jetel
campilossë - planá růže
campin - šípek, plod plané růže
can- - čtyř-
can- - přikazovat, žádat, nařídit
cancalë (malina cancalë) - narcis, "žlutý smích"
cánë - chrabrost, udatnost, srdnatost
cáno - velitel
canta (1) - 4
canta (2) - tvarovaný (nějak, en. shaped, -shaped)
cantil - čtverec
canu - olovo
canuva - olověný
canwa - prohlášení, příkaz
canya - statečný, odvážný, smělý
car - dům
cár - hlava
car - (min. čas carië)- dělat (en. make, do) utvářet, tvořit;(i carir quettar - ti kteří dávají podobu slovům; carir je plurál aoristu)
carca (pl. carcar) - tesák i jako skála, útes, zub
carcanë - řada zubů
Carmë - umění
carna - udělaný, vyrobený, zhotovený (Vincarna - právě udělaný); příčestí slovesa car-
carnë - červená; Carnimírië - rudě ošperkovaný, s rudými drahokamy
carnevaitë - uprostřed rudého nebe, mezi nachovými oblaky (příd. jm)
carnevalina- - radovat se v (podzimní) červeni
Carnil - Mars
carnimírië - jeřáb ("Červené drahokamy")
Casar (pl. Casári, Casari, Casalli) - trpaslík
cassa, carma - přilba, helma
cat- - (vy)tvarovat, (z)formovat
cauca - hrbatý, křivý; cauco - hrbáč
caurë - strach, hrůza, děs
caurëa - plachý, bojácný, nesmělý, bázlivý, ostýchavý
cauta- - ohnout (se), sehnout se, sklonit se, zahnout
caw- - sklonit se, poklonit se, uklonit se, klanět se
cel- - odtékat, stékat
cellë - řeka, proudící
celma - kanál (vodní)
celu- - svižně proudit, rychle vytékat
celumë - proud; příliv (ëarcelum essen - v mořských proudech)
celussë - záplava
celva (pl. celvar) - zvířata, živé věci, které se hýbou
cemen - země, půda
cemina - hliněný, z hlíny, zemní
cemnaro - hrnčíř
cen - zrak, je základem pro některá podst. jm. (apacen, tercen)
cen- (bud. čas cenuva) - vidět, spatřit, hledět;
cenda - číst
centa - komunikace; osanwë-centa - dorozumívání, spojení myslí
Cermië - červenec
certa (pl. certar) - runa
cilmë - vybírání, výběr, volba, rozhodování se (essecilmë - vybírání jména)
cilta - (1) vybrat (si), vybírat (si), zvolit (si), rozhodnout (se)
cilta- - (2) dělit, rozdělit, rozdělovat, oddělit
cilya - propast, rokle, strž; cilyanna - do propasti (směr)
cir- (1) - sekat, roztínat
cir- (2) - plavit se, plout
círa - plavba
circa - srp
ciri- - řezat
cirincë (pl. cirinci) - malinký šarlatový ptáček, ne větší než střízlík, s pisklavým hlasem na hranici slyšitelnosti
cirissë - říznutí, šrám
cirma - část, díl, kus, podíl
cirya - loď (s ostrou přídí)
ciryamo - námořník
coa, car - dům; coarya - jeho dům; coacalina - světlo domu - metafora pro duši (fëa) přebývající v tělě (hroa)
coimas - "chléb života", cestovní chléb - lembas
coirë - "probouzení, vzrušení" (brzké jaro)
coirëa - živý, žijící (coirëa quenya - živá řeč)
coita- - vzbudit (se), probudit (se), procitnout
col- - nést, nosit, držet, přenášet, přinášet, doručit; nosit (oblečení)
colindo - nositel, držitel (cormacolindo - nositel prstenu, pl. cormacolindor)
collo - plášť (Sindicollo - Šedoplášť)
colosta - okurka
coranar - sluneční rok
corco - vrána
corda - chrám, svatyně
cordon - modla
corma - prsten
corna - kulatý
cornë - bochník (kulatý), kruh
coromindo - kupole, klenba
coron - (1) pahorek; (2) koule; (Coron Oiolairë - Pahorek věčného léta, také Corollairë)
costa - (1) hádka, spor; (2) hádat se, přít se
cotullë, cotulwë - líska
cotumo - nepřítel
cotya - nepřátelský
cú - (1) luk (jako zbraň)
cú - (2) srpek měsíce
cu, cua - holub, holubice
cuilë - život, bytí naživu
cuina - naživu
cuivëa - procitající, probouzející se
cuivië - probuzení, procitnutí (Cuiviénen - vody probuzení)
cula, culda - zlatočervená
culda, culina - ohnivě rudý, zlatorudý, ohnivý
cullo - červené zlato
culmarin - pomeranč
culuina - oranžová
culuma - pomeranč
culumalda - druh stromu (zlatočervený strom?)
cumbë - pahorek, hromada, kupa
cumbo - břicho
cumna - prázdný; lusta
cúna- - ohnout (se), sehnout (se), sklonit (se)
cúna - ohnutý, skloněný, zkřivený
cundu - princ
cúnë - půlměsíc, srpek
curu - dovedný
Curwë - technická dovednost a invence
cuy-, cui- - probudit se k životu, ožít
cyermë - modlitba
caima - postel, lůžko
caimasan (pl. caimasambi) - ložnice, noclehárna
caimassëa, caila - upoutaný na lůžko, nemocný
cainen - 10
caita- - ležet, rozprostírat se (sindanóriello caita mornië - mimo šedou zemi leží temnota)
cal- - zářit, svítit
cálë - světlo
calima - jasný, zářivý, zářící
calina - světlý, jasný, osvětlený
callo - šlechetný muž, hrdina
calma - lampa
calmindon - maják
calpa- - pramenit, vytékat, dávat vodu
calta- - zářit, svítit
calwa - krásný
calya- - osvětlovat, osvětlit
cambë - hřbet ruky
camilot - červený jetel
campilossë - planá růže
campin - šípek, plod plané růže
can- - čtyř-
can- - přikazovat, žádat, nařídit
cancalë (malina cancalë) - narcis, "žlutý smích"
cánë - chrabrost, udatnost, srdnatost
cáno - velitel
canta (1) - 4
canta (2) - tvarovaný (nějak, en. shaped, -shaped)
cantil - čtverec
canu - olovo
canuva - olověný
canwa - prohlášení, příkaz
canya - statečný, odvážný, smělý
car - dům
cár - hlava
car - (min. čas carië)- dělat (en. make, do) utvářet, tvořit;(i carir quettar - ti kteří dávají podobu slovům; carir je plurál aoristu)
carca (pl. carcar) - tesák i jako skála, útes, zub
carcanë - řada zubů
Carmë - umění
carna - udělaný, vyrobený, zhotovený (Vincarna - právě udělaný); příčestí slovesa car-
carnë - červená; Carnimírië - rudě ošperkovaný, s rudými drahokamy
carnevaitë - uprostřed rudého nebe, mezi nachovými oblaky (příd. jm)
carnevalina- - radovat se v (podzimní) červeni
Carnil - Mars
carnimírië - jeřáb ("Červené drahokamy")
Casar (pl. Casári, Casari, Casalli) - trpaslík
cassa, carma - přilba, helma
cat- - (vy)tvarovat, (z)formovat
cauca - hrbatý, křivý; cauco - hrbáč
caurë - strach, hrůza, děs
caurëa - plachý, bojácný, nesmělý, bázlivý, ostýchavý
cauta- - ohnout (se), sehnout se, sklonit se, zahnout
caw- - sklonit se, poklonit se, uklonit se, klanět se
cel- - odtékat, stékat
cellë - řeka, proudící
celma - kanál (vodní)
celu- - svižně proudit, rychle vytékat
celumë - proud; příliv (ëarcelum essen - v mořských proudech)
celussë - záplava
celva (pl. celvar) - zvířata, živé věci, které se hýbou
cemen - země, půda
cemina - hliněný, z hlíny, zemní
cemnaro - hrnčíř
cen - zrak, je základem pro některá podst. jm. (apacen, tercen)
cen- (bud. čas cenuva) - vidět, spatřit, hledět;
cenda - číst
centa - komunikace; osanwë-centa - dorozumívání, spojení myslí
Cermië - červenec
certa (pl. certar) - runa
cilmë - vybírání, výběr, volba, rozhodování se (essecilmë - vybírání jména)
cilta - (1) vybrat (si), vybírat (si), zvolit (si), rozhodnout (se)
cilta- - (2) dělit, rozdělit, rozdělovat, oddělit
cilya - propast, rokle, strž; cilyanna - do propasti (směr)
cir- (1) - sekat, roztínat
cir- (2) - plavit se, plout
círa - plavba
circa - srp
ciri- - řezat
cirincë (pl. cirinci) - malinký šarlatový ptáček, ne větší než střízlík, s pisklavým hlasem na hranici slyšitelnosti
cirissë - říznutí, šrám
cirma - část, díl, kus, podíl
cirya - loď (s ostrou přídí)
ciryamo - námořník
coa, car - dům; coarya - jeho dům; coacalina - světlo domu - metafora pro duši (fëa) přebývající v tělě (hroa)
coimas - "chléb života", cestovní chléb - lembas
coirë - "probouzení, vzrušení" (brzké jaro)
coirëa - živý, žijící (coirëa quenya - živá řeč)
coita- - vzbudit (se), probudit (se), procitnout
col- - nést, nosit, držet, přenášet, přinášet, doručit; nosit (oblečení)
colindo - nositel, držitel (cormacolindo - nositel prstenu, pl. cormacolindor)
collo - plášť (Sindicollo - Šedoplášť)
colosta - okurka
coranar - sluneční rok
corco - vrána
corda - chrám, svatyně
cordon - modla
corma - prsten
corna - kulatý
cornë - bochník (kulatý), kruh
coromindo - kupole, klenba
coron - (1) pahorek; (2) koule; (Coron Oiolairë - Pahorek věčného léta, také Corollairë)
costa - (1) hádka, spor; (2) hádat se, přít se
cotullë, cotulwë - líska
cotumo - nepřítel
cotya - nepřátelský
cú - (1) luk (jako zbraň)
cú - (2) srpek měsíce
cu, cua - holub, holubice
cuilë - život, bytí naživu
cuina - naživu
cuivëa - procitající, probouzející se
cuivië - probuzení, procitnutí (Cuiviénen - vody probuzení)
cula, culda - zlatočervená
culda, culina - ohnivě rudý, zlatorudý, ohnivý
cullo - červené zlato
culmarin - pomeranč
culuina - oranžová
culuma - pomeranč
culumalda - druh stromu (zlatočervený strom?)
cumbë - pahorek, hromada, kupa
cumbo - břicho
cumna - prázdný; lusta
cúna- - ohnout (se), sehnout (se), sklonit (se)
cúna - ohnutý, skloněný, zkřivený
cundu - princ
cúnë - půlměsíc, srpek
curu - dovedný
Curwë - technická dovednost a invence
cuy-, cui- - probudit se k životu, ožít
cyermë - modlitba
E
e - neidentifikované slovo ve větě ( e man antaváro? - co vlastně daruje?) může být příslovečnou součástkou vlastně
ëa - jest, je, existuje (od přírody nebo z dlouhého vymezeného času); používá se jako sloveso být ve smyslu existovat, nikoli jako spona; používá se jako podst. jméno pro veškeré stvoření, jsoucno
ëala (pl. ëalar) - bytost, tvor, duch, duše, přízrak (pro tvora, který existuje bez fyzického těla, např. balrog)
ëar (pl. ëari) - moře; Ëar - Velké moře; Eärendil - přítel moře
Eärendil - Venuše
eärenya - sedmý den týdne, neděle, den moře
ëaris, ëarwen - mořská panna
ecet - krátký meč s širokou čepelí
ectar - (1) trn
ectar, pinectar, pipinectar - hloh
ehte, ecco - oštěp
ehtelë - pramen, zdroj vody, fontána, vodotrysk
ehtyar - bojovník s oštěpem
él, éli - hvězda (poeticky)
ela! - hleď!, hle!
élanar* - elanor, malá zlatá květinka ve tvaru hvězdy (Tol Eressëa, Laurenandë)
elda (1) - hvězdný, ...hvězd
Elda (pl. Eldar) - vznešený elf; Eldalië - elfský národ; Eldalambë - elfský jazyk; Eldamar - dům elfů; Eldandil (pl. Eldandili) - přítel elfů
Eldarin - elfský
eldasilquë - převislá kapradina, "elfská kadeř"
Elemmírë - hvězdný klenot (elen+mírë, asimilace nm>mm)
elen (pl. eleni) - hvězda; 2.p. mn. č. elenion (Elenion Ancalima - nejjasnější z hvězd); elenna - ke hvězdám; elenillor - z hvězd;
elena - ...hvězd (přívlastek), hvězdný
Elenrína - korunovaný hvězdami
elenya (1) - první den týdne, pondělí, den hvězd
elenya (2) - hvězdný
Elessar - hvězdný kámen (elen+sar)
elma - náš (zahrnující)
elva - náš (duál)
elvëa (pl. elvië) - jako hvězdy (en. starlike)
elyë - i když, třebaže, ještě, dokonce
emerwen - pastýřka
emma - náš (vylučující)
en- - předpona znovu, opět (entuluva - přijde znovu; Envinyatar - obnovovatel; envinyanta - uzdravený, obnovený; enyal- - vzpomenout si)
en - tam, tamhle
en(d)ya - prostřední, střední
Endamar - Středozem
endëa - střed
Endor, Endórë - Středozem
engwa - stonavý, neduživý, nezdravý (Engwar - elfské jméno pro smrtelníky)
enquantuva - určený k znovunaplnění
enquat- - znovunaplnit
enquë - 6
enquië - týden (šestidenní)
enta - tamní
entë - právě oni
ento - dále, pak, potom, příště, ještě
entul- - vrátit se
envinyanta - uzdravený, obnovený
envinyata- - hojit (se), zahojit (se), léčit, vyléčit, obnovit, oživit, uzdravit
enwina - starý
enyal- - (1) volat/povolat zpět, odvolat; (2) vzpomenout si
enyal- - připomínat, slavit, oslavovat
enyalië - vzpomínka
enyárë - toho dne (vzhledem k budoucnosti)
epessë - potomní jméno, přezdívka, přidaný titul
equë- - říkat, říká, řekl - není rozdíl v časování; equen - říkám, řekl jsem; eques - říká, řekl/a on/ona
eques (pl. equessi) - rčení, výrok (I Equessi Rúmilo - výroky Rúmilovy)
er - jeden, jediný, samotný
erca- - píchnout, propíchnout, popíchat, rozpíchat, napíchat
erca - trn, osten, bodlina, jehlice
ercassë - cesmína
erda - osamělý, osamocený, nehostinný, pustý, odříznutý od světa
erdë - jedinečnost, osoba jako celek
erdë - zárodek, pralátka
erë, eren - ocel; yaisa
erë, eressë - jenom, pouze, jen, výhradně; (2) samota, osamění
eressëa - osamělý
erin - zbytky, trosky, ruina, zřícenina
erma, orma - fyzická hmota
Eru - Jeden, Bůh
Eruhíni - děti Eruovy = lidé a elfové
erumë - poušť; okraj
erúmëa - vnější, krajní
erya - jediný
es - neidentifikované slovo v (es sorni heruion an! - orli jsou blízko, přilétají orli, orli se blíží), nejspíše forma en, může mít funkci slova hle
escë - šustot, šelest, šum (zvuk listů)
essë (pl. essi) - jméno
essëa - základní, prvotní, elementární
esta- - jmenovat, pojmenovávat
estë - zbytek, ostatek, zbývající část, (ti) ostatní, (ti) zbývající
estel - naděje, víra
et - ven, ven z, z
etil - břečťan
etsir - ústí řeky, delta
ettë - venek, vnější strana
ettul- - vyjít, jít pryč, odejít (ettul=et+tul)
etyal-* - zapomenout
ëuva, nauva - bude
ezel, ezella - zelená (pouze ve vanyarské quenijštině)
ëa - jest, je, existuje (od přírody nebo z dlouhého vymezeného času); používá se jako sloveso být ve smyslu existovat, nikoli jako spona; používá se jako podst. jméno pro veškeré stvoření, jsoucno
ëala (pl. ëalar) - bytost, tvor, duch, duše, přízrak (pro tvora, který existuje bez fyzického těla, např. balrog)
ëar (pl. ëari) - moře; Ëar - Velké moře; Eärendil - přítel moře
Eärendil - Venuše
eärenya - sedmý den týdne, neděle, den moře
ëaris, ëarwen - mořská panna
ecet - krátký meč s širokou čepelí
ectar - (1) trn
ectar, pinectar, pipinectar - hloh
ehte, ecco - oštěp
ehtelë - pramen, zdroj vody, fontána, vodotrysk
ehtyar - bojovník s oštěpem
él, éli - hvězda (poeticky)
ela! - hleď!, hle!
élanar* - elanor, malá zlatá květinka ve tvaru hvězdy (Tol Eressëa, Laurenandë)
elda (1) - hvězdný, ...hvězd
Elda (pl. Eldar) - vznešený elf; Eldalië - elfský národ; Eldalambë - elfský jazyk; Eldamar - dům elfů; Eldandil (pl. Eldandili) - přítel elfů
Eldarin - elfský
eldasilquë - převislá kapradina, "elfská kadeř"
Elemmírë - hvězdný klenot (elen+mírë, asimilace nm>mm)
elen (pl. eleni) - hvězda; 2.p. mn. č. elenion (Elenion Ancalima - nejjasnější z hvězd); elenna - ke hvězdám; elenillor - z hvězd;
elena - ...hvězd (přívlastek), hvězdný
Elenrína - korunovaný hvězdami
elenya (1) - první den týdne, pondělí, den hvězd
elenya (2) - hvězdný
Elessar - hvězdný kámen (elen+sar)
elma - náš (zahrnující)
elva - náš (duál)
elvëa (pl. elvië) - jako hvězdy (en. starlike)
elyë - i když, třebaže, ještě, dokonce
emerwen - pastýřka
emma - náš (vylučující)
en- - předpona znovu, opět (entuluva - přijde znovu; Envinyatar - obnovovatel; envinyanta - uzdravený, obnovený; enyal- - vzpomenout si)
en - tam, tamhle
en(d)ya - prostřední, střední
Endamar - Středozem
endëa - střed
Endor, Endórë - Středozem
engwa - stonavý, neduživý, nezdravý (Engwar - elfské jméno pro smrtelníky)
enquantuva - určený k znovunaplnění
enquat- - znovunaplnit
enquë - 6
enquië - týden (šestidenní)
enta - tamní
entë - právě oni
ento - dále, pak, potom, příště, ještě
entul- - vrátit se
envinyanta - uzdravený, obnovený
envinyata- - hojit (se), zahojit (se), léčit, vyléčit, obnovit, oživit, uzdravit
enwina - starý
enyal- - (1) volat/povolat zpět, odvolat; (2) vzpomenout si
enyal- - připomínat, slavit, oslavovat
enyalië - vzpomínka
enyárë - toho dne (vzhledem k budoucnosti)
epessë - potomní jméno, přezdívka, přidaný titul
equë- - říkat, říká, řekl - není rozdíl v časování; equen - říkám, řekl jsem; eques - říká, řekl/a on/ona
eques (pl. equessi) - rčení, výrok (I Equessi Rúmilo - výroky Rúmilovy)
er - jeden, jediný, samotný
erca- - píchnout, propíchnout, popíchat, rozpíchat, napíchat
erca - trn, osten, bodlina, jehlice
ercassë - cesmína
erda - osamělý, osamocený, nehostinný, pustý, odříznutý od světa
erdë - jedinečnost, osoba jako celek
erdë - zárodek, pralátka
erë, eren - ocel; yaisa
erë, eressë - jenom, pouze, jen, výhradně; (2) samota, osamění
eressëa - osamělý
erin - zbytky, trosky, ruina, zřícenina
erma, orma - fyzická hmota
Eru - Jeden, Bůh
Eruhíni - děti Eruovy = lidé a elfové
erumë - poušť; okraj
erúmëa - vnější, krajní
erya - jediný
es - neidentifikované slovo v (es sorni heruion an! - orli jsou blízko, přilétají orli, orli se blíží), nejspíše forma en, může mít funkci slova hle
escë - šustot, šelest, šum (zvuk listů)
essë (pl. essi) - jméno
essëa - základní, prvotní, elementární
esta- - jmenovat, pojmenovávat
estë - zbytek, ostatek, zbývající část, (ti) ostatní, (ti) zbývající
estel - naděje, víra
et - ven, ven z, z
etil - břečťan
etsir - ústí řeky, delta
ettë - venek, vnější strana
ettul- - vyjít, jít pryč, odejít (ettul=et+tul)
etyal-* - zapomenout
ëuva, nauva - bude
ezel, ezella - zelená (pouze ve vanyarské quenijštině)
F
faica - opovrženíhodný, nízký, podlý, hanebný, odporný
faila - čestný, spravedlivý, velkorysý
faina- - vyzařovat, vysílat paprsky světla
fainu- - uvolnit, propustit, vypustit, pustit, zbavit někoho něčeho
fairë (2) - zář, záře, svit
fairë (pl. fairi) - fantom, přízrak bez těla, viditelný jako bledý tvar, i duch obecně
falassë - pobřeží, břeh, pláž
falasta- - pěnit, zpěnit, napěnit
falastala - pěnící, vzdouvající se
Falastur - pán pobřeží
fallë - pěna
falma - (pěnící) vlna; falmalinnar - na pěnící vlny
falmar (pl. falmari), falmarin (pl. falmarindi) - nymfa, mořská víla, duch moře; odnož Teleri
falqua - průsmyk, soutěska (v horách)
fana - závoj, roucho (v něm se zjevovali Valar očím lidu)
fána, fanë, fánë - bílá, bělostná
fanga - vous, vousy, bradka
fanya (pl. fanyar) - mrak (bílý)
fanyarë - obloha, mraky a vzduch nahoře
fárë - dost, dostatek; ufárë - nedostatek; fárëa - dostatečný
farnë - obydlí, příbytek (orofarnë - horský příbytek)
farya- - stačit, stačit, být dost
fas - spleť, změť, střapec
fasta- - zamotat (se), splést se dohromady, rozcuchat (se)
fatanyu - peklo
fatsë - střapec, změť, spleť
fau- - rozevírat se, zet, šklebit (se) (o otvoru)
fauca - žíznivý, vyprahlý; s otevřenými ústy
fëa (pl. fëar) - duše, duch
fëalókë - jiskřivý drak
felpa, uilë - mořská řasa, chaluha
fen - rákos
fenda - práh
feuya- - cítit odpor z něčeho, ošklivit si, hnusit si
fifíru- - pomalu se ztrácet, pomalu slábnout
fifírula - ztrácející se, blednutí
filit (pl. filici) - pták
filquë, filinquë, filimpë - kapradí
filya - jeskyně
finda - mající vlasy, -vlasý
findë, finë - vlas, kadeř
findessë - vlasy osoby jako celek
finë - modřín
finwa - bystrý, prozíravý, důvtipný
fion (pl. fiondi, fioni) - sokol, jestřáb
fir- - umírat, ztrácet se, blednout
fírë - smrt, konec, poslední výdech
Fíriel - ta, která zemřela
Fírima (pl. Fírimar) - ti, kteří jsou náchylní zemřít - smrtelníci; fírimain - 2.p. mn.č.
firin - mrtvý (ve smyslu přirozené smrti smrtelníků)
firinga - náhrdelník
Firya (pl. Firyar) - smrtelník
foa - zásoba, hromada, poklad
foina - skrytý, utajený
fólë - tajemství; fólëa - tajemný
fólima - tajnůstkářský
formaitë - pravoruký - pravák
Formen - sever
forya - pravý (strana)
fuinë - stín, hluboký a temný, temnota, tma, šero
fum- - spát
fúmë - spánek
fumella, camillo fúmelot - vlčí mák
fúmello valinórea, camillo - velký vlčí mák
fúrima* - prolhaný
furin - skrytý, utajený
furu - lež, lhát
faila - čestný, spravedlivý, velkorysý
faina- - vyzařovat, vysílat paprsky světla
fainu- - uvolnit, propustit, vypustit, pustit, zbavit někoho něčeho
fairë (2) - zář, záře, svit
fairë (pl. fairi) - fantom, přízrak bez těla, viditelný jako bledý tvar, i duch obecně
falassë - pobřeží, břeh, pláž
falasta- - pěnit, zpěnit, napěnit
falastala - pěnící, vzdouvající se
Falastur - pán pobřeží
fallë - pěna
falma - (pěnící) vlna; falmalinnar - na pěnící vlny
falmar (pl. falmari), falmarin (pl. falmarindi) - nymfa, mořská víla, duch moře; odnož Teleri
falqua - průsmyk, soutěska (v horách)
fana - závoj, roucho (v něm se zjevovali Valar očím lidu)
fána, fanë, fánë - bílá, bělostná
fanga - vous, vousy, bradka
fanya (pl. fanyar) - mrak (bílý)
fanyarë - obloha, mraky a vzduch nahoře
fárë - dost, dostatek; ufárë - nedostatek; fárëa - dostatečný
farnë - obydlí, příbytek (orofarnë - horský příbytek)
farya- - stačit, stačit, být dost
fas - spleť, změť, střapec
fasta- - zamotat (se), splést se dohromady, rozcuchat (se)
fatanyu - peklo
fatsë - střapec, změť, spleť
fau- - rozevírat se, zet, šklebit (se) (o otvoru)
fauca - žíznivý, vyprahlý; s otevřenými ústy
fëa (pl. fëar) - duše, duch
fëalókë - jiskřivý drak
felpa, uilë - mořská řasa, chaluha
fen - rákos
fenda - práh
feuya- - cítit odpor z něčeho, ošklivit si, hnusit si
fifíru- - pomalu se ztrácet, pomalu slábnout
fifírula - ztrácející se, blednutí
filit (pl. filici) - pták
filquë, filinquë, filimpë - kapradí
filya - jeskyně
finda - mající vlasy, -vlasý
findë, finë - vlas, kadeř
findessë - vlasy osoby jako celek
finë - modřín
finwa - bystrý, prozíravý, důvtipný
fion (pl. fiondi, fioni) - sokol, jestřáb
fir- - umírat, ztrácet se, blednout
fírë - smrt, konec, poslední výdech
Fíriel - ta, která zemřela
Fírima (pl. Fírimar) - ti, kteří jsou náchylní zemřít - smrtelníci; fírimain - 2.p. mn.č.
firin - mrtvý (ve smyslu přirozené smrti smrtelníků)
firinga - náhrdelník
Firya (pl. Firyar) - smrtelník
foa - zásoba, hromada, poklad
foina - skrytý, utajený
fólë - tajemství; fólëa - tajemný
fólima - tajnůstkářský
formaitë - pravoruký - pravák
Formen - sever
forya - pravý (strana)
fuinë - stín, hluboký a temný, temnota, tma, šero
fum- - spát
fúmë - spánek
fumella, camillo fúmelot - vlčí mák
fúmello valinórea, camillo - velký vlčí mák
fúrima* - prolhaný
furin - skrytý, utajený
furu - lež, lhát
| Nahoru... |
H
háca- - zívat
hahta - hromada, kupa, stoh
haimë - zvyk, obyčej
haiya, haira - vzdálený, daleký; daleko
haiyassë - vzdálenost, odstup, dálka
hala - malá ryba
halatir, halatirno - ledňáček
halcin - zmrzlý, zmražený, zamrzlý
halda - zahalený, zastřený, skrytý, tajemný, zastíněný, stinný
halla - vysoký
halmë - tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.)
haloisi - rozbouřené moře
haloitë - skákavý
halta- - skákat, přeskočit
halya- - stínit před světlem, krýt, zatajovat, zahalovat rouškou
handa - inteligentní, chápavý, chápající
handassë - inteligence
handelë - rozum, intelekt
hanta- - děkovat
hanta, hantalë, hantan* - díky, děkuji
hantalë - díkuvzdání
hanu - (mužský) cit, cítění
hanuvoitë - mužský, samčí
hanya- - rozumět, chápat
hapa- - obklíčit
hara- (mn.č. hárar) - sedět; i hárar - ti, kteří sedí
haran (harna) - 100
haranyë - poslední rok století
harma - poklad
harma- - uchovávat
harna- - zranit, poranit; zraněný
harwë - rána, zranění, poranění
harya- - mít, vlastnit
haryon - dědic
hasta- - kazit, zkazit, ničit, zničit, pokazit, zohyzdit, hyzdit
hastaina - zkažený, zničený, pokažený, zohyzděný
hat- - rozbít (se), zlomit, zničit, skoncovat, přerušit
hauta- - zastavit, přestat, ustat
heca! - zmiz, odejdi, opusť (sg. hecat, pl. hecal)
hecil (muž. hecilo, žen. hecilë) - ztracený, opuštěný, odvržený
hehta- (min. č. hehtanë) - opustit, zanechat, vynechat, odsunout stranou, nevšímat si
helca - ledový, mrazivý; studený jako led
helcaraxë - ledová tříšť
helcë - led
helda - nahý, obnažený, zjevný, nic neskrývající
heliloctë - wisterie, "nachový chumel"(keř s hrozny nachových květů, zlatý déšť v nachovém)
helin - maceška
helinillë - fialka
hellë - nebe, obloha
helma - kůže, pokožka; srst, kožešina
helta-* - obnažit (se), odkrýt (se), zjevit (se); svléct (se)
helwa - světlemodrá
helwa-ahyala - modrající se
helyanta, helyanwë - duha (nebeský most)
hén (pl. hendi, 2 hendu) - oko
hequa - (1) opuštění, vynechání, zanechání; (2) kromě, mimo, až na
heren - příkaz (Heren Istarion - Příkaz čarodějů)
heri - paní, lady
hérincë [hérinke] - malá dáma
heru, (hér-) - lord, pán; Herumor - Temný pán; (2.p.č.mn. - heruion - pánů)
hessa - zvadlý, zchřadlý
hesta- - chřadnout, vadnout, zvadnout
hil-, hilya- - následovat
Hildor - následovníci = smrtelníci; hildinyar - mí dědicové, následovníci (hildë, hildo = následovník, dědic + -inya = můj, mí... + -r = plurálová koncovka)
himba - držící se, dodržující, lpějící na kom/čem, uznávající
himya- - dodržovat, uznávat, přimknout se ke komu/čemu, lpět na kom/čem, držet se čeho
hína (pl. híni) - dítě; mé dítě - hinya, hinanya; -hin - přípona pro dítě někoho, něčeho (Eruhin - dítě Eruovo)
hir (bud. čas hiruva) - nacházet, nalézat, najít; hiruvalyë - ty nalezneš
hísë, hísië, hiswë - mlha, opar
Hísimë - listopad
hista- - vadnout
hiswa - šedý
hlapu- - vát, foukat, poletovat, letět nebo proudit vzduchem; hlápula - vanoucí, foukající
hlar- (bud. čas hlaruva) - slyšet
hlonë (pl. hloni) - zvuk; hlonítë (pl. hloníti) - zvukový, fonetický
ho - předložka od
hó- - slovesná předpona, daleko, pryč od; subjekt je vzdálen od objektu
hóciri- - odříznout (odříznout s cílem vlastnit či použít)
holmë - odér, aroma, vůně, zápach
holta- - cítit (vůni/zápach)
hón - srdce (fyzicky)
hondo-ninya - mé srdce (změněno na indo-ninya)
hon-maren - "srdce domu" - krb, kamna
hópa - přístav
hórë - borovice, pinie
hormë - naléhavost, nutnost
hormë - spěch, chvat
horta- - naléhat, přesvědčovat, přemlouvat, usilovat o, spěchat
hossë - armáda, vojsko, tlupa
hosta (1) - mnoho (velké množství)
hosta- (2) - kupit (se), shromažďovat (se), sestavit; příd. jm. hostaina
hostar - kmen, klub, parta, společenstvo
hótul- - odejít, jít pryč, opustit
hravan (pl. Hravani) - divoký, dravý; název pro nelidi
hrávë - maso, dužina
hresta - pobřeží, břeh; 6.p. hrestallo - z pobřeží
hrívë - zima
hroa, hröa (pl. hroar) - tělo
hróta - příbytek pod zemí, umělá jeskyně, síň vytesaná do skály, nora
hui - temno, tma, noc
Huinë - Stín
huinë - šero, temnota, stín; unuhuinë - pod stínem, temný, zastíněný ( - nu - předp. pod)
huiva - temný, tmavý
huo - pes
huorë - "síla srdce" - odvaha
hurin - skrytý, utajený
hwan (pl. hwandi) - houba
hwarin - pokroucený, pokřivený
hwarma - závora, příčka
hwermë - posunková řeč
hwesta - bríza, vánek, větřík
hwindë - vír
hwinya- - vířit, kroužit, obíhat
hyalma - mušle, škeble, lastura, ulita
hyanda - ostří, čepel nože; dělit se, rozdělit
hyandarussë - třpyt čepele
hyando - sekáček
hyapa - bota
hyapat - břeh řeky
hyar- - rozštípnout
hyarmaitë - levoruký - levák
Hyarmen - jih
hyaro - krysa
hyarya - levý (strana)
hyellë - sklo
hyóla - trumf
hahta - hromada, kupa, stoh
haimë - zvyk, obyčej
haiya, haira - vzdálený, daleký; daleko
haiyassë - vzdálenost, odstup, dálka
hala - malá ryba
halatir, halatirno - ledňáček
halcin - zmrzlý, zmražený, zamrzlý
halda - zahalený, zastřený, skrytý, tajemný, zastíněný, stinný
halla - vysoký
halmë - tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.)
haloisi - rozbouřené moře
haloitë - skákavý
halta- - skákat, přeskočit
halya- - stínit před světlem, krýt, zatajovat, zahalovat rouškou
handa - inteligentní, chápavý, chápající
handassë - inteligence
handelë - rozum, intelekt
hanta- - děkovat
hanta, hantalë, hantan* - díky, děkuji
hantalë - díkuvzdání
hanu - (mužský) cit, cítění
hanuvoitë - mužský, samčí
hanya- - rozumět, chápat
hapa- - obklíčit
hara- (mn.č. hárar) - sedět; i hárar - ti, kteří sedí
haran (harna) - 100
haranyë - poslední rok století
harma - poklad
harma- - uchovávat
harna- - zranit, poranit; zraněný
harwë - rána, zranění, poranění
harya- - mít, vlastnit
haryon - dědic
hasta- - kazit, zkazit, ničit, zničit, pokazit, zohyzdit, hyzdit
hastaina - zkažený, zničený, pokažený, zohyzděný
hat- - rozbít (se), zlomit, zničit, skoncovat, přerušit
hauta- - zastavit, přestat, ustat
heca! - zmiz, odejdi, opusť (sg. hecat, pl. hecal)
hecil (muž. hecilo, žen. hecilë) - ztracený, opuštěný, odvržený
hehta- (min. č. hehtanë) - opustit, zanechat, vynechat, odsunout stranou, nevšímat si
helca - ledový, mrazivý; studený jako led
helcaraxë - ledová tříšť
helcë - led
helda - nahý, obnažený, zjevný, nic neskrývající
heliloctë - wisterie, "nachový chumel"(keř s hrozny nachových květů, zlatý déšť v nachovém)
helin - maceška
helinillë - fialka
hellë - nebe, obloha
helma - kůže, pokožka; srst, kožešina
helta-* - obnažit (se), odkrýt (se), zjevit (se); svléct (se)
helwa - světlemodrá
helwa-ahyala - modrající se
helyanta, helyanwë - duha (nebeský most)
hén (pl. hendi, 2 hendu) - oko
hequa - (1) opuštění, vynechání, zanechání; (2) kromě, mimo, až na
heren - příkaz (Heren Istarion - Příkaz čarodějů)
heri - paní, lady
hérincë [hérinke] - malá dáma
heru, (hér-) - lord, pán; Herumor - Temný pán; (2.p.č.mn. - heruion - pánů)
hessa - zvadlý, zchřadlý
hesta- - chřadnout, vadnout, zvadnout
hil-, hilya- - následovat
Hildor - následovníci = smrtelníci; hildinyar - mí dědicové, následovníci (hildë, hildo = následovník, dědic + -inya = můj, mí... + -r = plurálová koncovka)
himba - držící se, dodržující, lpějící na kom/čem, uznávající
himya- - dodržovat, uznávat, přimknout se ke komu/čemu, lpět na kom/čem, držet se čeho
hína (pl. híni) - dítě; mé dítě - hinya, hinanya; -hin - přípona pro dítě někoho, něčeho (Eruhin - dítě Eruovo)
hir (bud. čas hiruva) - nacházet, nalézat, najít; hiruvalyë - ty nalezneš
hísë, hísië, hiswë - mlha, opar
Hísimë - listopad
hista- - vadnout
hiswa - šedý
hlapu- - vát, foukat, poletovat, letět nebo proudit vzduchem; hlápula - vanoucí, foukající
hlar- (bud. čas hlaruva) - slyšet
hlonë (pl. hloni) - zvuk; hlonítë (pl. hloníti) - zvukový, fonetický
ho - předložka od
hó- - slovesná předpona, daleko, pryč od; subjekt je vzdálen od objektu
hóciri- - odříznout (odříznout s cílem vlastnit či použít)
holmë - odér, aroma, vůně, zápach
holta- - cítit (vůni/zápach)
hón - srdce (fyzicky)
hondo-ninya - mé srdce (změněno na indo-ninya)
hon-maren - "srdce domu" - krb, kamna
hópa - přístav
hórë - borovice, pinie
hormë - naléhavost, nutnost
hormë - spěch, chvat
horta- - naléhat, přesvědčovat, přemlouvat, usilovat o, spěchat
hossë - armáda, vojsko, tlupa
hosta (1) - mnoho (velké množství)
hosta- (2) - kupit (se), shromažďovat (se), sestavit; příd. jm. hostaina
hostar - kmen, klub, parta, společenstvo
hótul- - odejít, jít pryč, opustit
hravan (pl. Hravani) - divoký, dravý; název pro nelidi
hrávë - maso, dužina
hresta - pobřeží, břeh; 6.p. hrestallo - z pobřeží
hrívë - zima
hroa, hröa (pl. hroar) - tělo
hróta - příbytek pod zemí, umělá jeskyně, síň vytesaná do skály, nora
hui - temno, tma, noc
Huinë - Stín
huinë - šero, temnota, stín; unuhuinë - pod stínem, temný, zastíněný ( - nu - předp. pod)
huiva - temný, tmavý
huo - pes
huorë - "síla srdce" - odvaha
hurin - skrytý, utajený
hwan (pl. hwandi) - houba
hwarin - pokroucený, pokřivený
hwarma - závora, příčka
hwermë - posunková řeč
hwesta - bríza, vánek, větřík
hwindë - vír
hwinya- - vířit, kroužit, obíhat
hyalma - mušle, škeble, lastura, ulita
hyanda - ostří, čepel nože; dělit se, rozdělit
hyandarussë - třpyt čepele
hyando - sekáček
hyapa - bota
hyapat - břeh řeky
hyar- - rozštípnout
hyarmaitë - levoruký - levák
Hyarmen - jih
hyaro - krysa
hyarya - levý (strana)
hyellë - sklo
hyóla - trumf
I
i - angl. určitý člen the; ten který, ti kteří (i hárar - ti, kteří sedí; i carir quettar ómanien - ti kteří tvoří slova hlasy)
-ië - (1)infinitivní nebo průběhová koncovka (enyalië)
-ië - (2) je; ier - jsou; (númessier - jsou na západě; meldielto - jsou milovaní; talantië - on je padlý; márië - je to dobré) (númesse - na západě; melda - milovaný; talanta - padlý) (vanwië = vanwa ná - je ztracen)
-iel - příp. dcera; Uinéniel - dcera Uinen
ilca- - třpytit se, lesknout se (bíle); ilcala - lesknoucí se, třpytící se (axor ilcalannar - na lesknoucích se kostech)
ilfirin - nesmrtelný
ilm- - to, co je nad hvězdami, kde žijí bohové - Ilmen, Ilmarin
ilmë - hvězdné světlo
ilmen - éter
ilqua, ilqa - všechno, veškerý, celý
ilquainen - ke všemu; ilqua+konc. V quenye se používá konc. -inen pro 7. p. mn. č.
ilquen - všichni, každý
ilquesta - obecná řeč
ilsa - mystické jméno stříbra
ilterenda - nerozštěpitelný
Ilu - svět (celek, vesmír)
ilúvë - celek, všechno
ilya - všechno; ilyë - příd. jm. všechen; ilyë tier - všechny cesty
-ima - koncovka přídavných jmen (vanima - světlý, spravedlivý; calima - jasný); může mít i význam schopnosti něčeho (en. -able) jako úguétima - nevyřknutelný; může znamenat i náchylný k něčemu - Fírima - náchylní ke smrti, smrtelníci
imbë - mezi
ímen - v nich (ar ilgua ímen - a všechno (to je) v nich)
-in - koncovka pro 3. p. mn. č.; viz eldain, fírimoin
in - zvláštní slovíčko objevující se v i-coimas in-Eldaron = lembas elfů. Vypadá jako sindarský člen používaný pro plurál, ale v quenijštině je "i" člen jak pro plurál tak pro singulár, navíc slovo Eldar se používá bez členu. Proto by v quenijštině tato fráze měla znít spíše i-coimas Eldaron.
indil - lilie nebo jiná květina s velkými jednotlivými květy
indis - nevěsta (někdy manželka)
indo - srdce (symbolicky); indo-ninya - mé srdce - ve vyspělé quenijštině spíše indonya
indyo - vnuk, potomek, následovník
-inen - koncovka pro 7. p. mn.č.; viz ómainen
inga - vrchol, nejvyšší bod
ingaran - nejvyšší král
ingolë - magie
Ingolë - věda/filosofie jako celek
ingólemo - někdo s velmi velkými vědomostmi, mudrc
ingolmo - pán vědění, vědec
ingor - vrcholek hory
Ingwë - muž. jméno - vůdce; pl. Ingwer; Ingwë Ingweron - vůdce vůdců
inimeitë - ženský, samičí
-inqua - koncovka přídavných jmen; alcarinqua - skvělý, slavný z alcar - nádhera, sláva; etymologicky -inqua znamená plný (en. -full) zde plný slávy, nádhery
intya- - hádat, tušit, odhadovat, předpokládat
intya - odhad, tušení, domněnka, představa, nápad, myšlenka
intyalë - představivost, obrazotvornost, fantazie, imaginace
inwisti - nálada mysli, duševní rozpoložení
-inya - přivlastňovací koncovka - můj, má, mé pro podst. jména končící souhláskou
inyë - dokonce i já, ještě já
-ion - koncovka 2. p. mn. č.; viz elenion, Istarion, Silmarillion (např. alda elenio - strom hvězd = hvězdný strom)
iqua- - prosit, žádat, poprosit, požadovat, vyžádat si
iquista - žádost, prosba, požadavek; používáno pro "prosím"
írë(1) - když, až, zatímco
írë (2) - touha, vůle, žádost, přání, vášeň
írima - půvabný, krásný, žádoucí, roztomilý, líbezný, pomilováníhodný; pl. írimar, írimë ( plurálová koncovka ve vyspělé quenijštině je -ë, ale v básni Fírielina píseň je používáno i -ar)
is - sněhobílé světlo, světlo sněhu
isca - bledý
Isil - měsíc; isilmë - měsíční svit (isilmë ilcalassë - měsíční svit blyštící na = blyštící se v měsíčním svitu)
isiliya - třetí den týdne, středa, den měsíce
isqua - moudrý, rozumný
issë - znalost, vědomost, vědění
-issë - ženská koncovka (Írissë - Půvabná)
ista- - umět; istan - umím
ista- - vědět, znát, umět; sintë
ista- - vědět, znát, umět; sintë-
Istar (pl. Istari) - čaroděj
istima - učený, vzdělaný, moudrý, rozumný
istya - znalost, vědomost
istyar - vědec, učenec
iswa - moudrý, zkušený
íta - blesk, záblesk
ita- - jiskřit, sršet, blyštět se
itila - třpytivý, blyštivý, mihotavý
-iva (-ivë) - plurálová přivlastňovací koncovka; viz Eldaiva, Eldaivë (něco je elfů)
-ië - (1)infinitivní nebo průběhová koncovka (enyalië)
-ië - (2) je; ier - jsou; (númessier - jsou na západě; meldielto - jsou milovaní; talantië - on je padlý; márië - je to dobré) (númesse - na západě; melda - milovaný; talanta - padlý) (vanwië = vanwa ná - je ztracen)
-iel - příp. dcera; Uinéniel - dcera Uinen
ilca- - třpytit se, lesknout se (bíle); ilcala - lesknoucí se, třpytící se (axor ilcalannar - na lesknoucích se kostech)
ilfirin - nesmrtelný
ilm- - to, co je nad hvězdami, kde žijí bohové - Ilmen, Ilmarin
ilmë - hvězdné světlo
ilmen - éter
ilqua, ilqa - všechno, veškerý, celý
ilquainen - ke všemu; ilqua+konc. V quenye se používá konc. -inen pro 7. p. mn. č.
ilquen - všichni, každý
ilquesta - obecná řeč
ilsa - mystické jméno stříbra
ilterenda - nerozštěpitelný
Ilu - svět (celek, vesmír)
ilúvë - celek, všechno
ilya - všechno; ilyë - příd. jm. všechen; ilyë tier - všechny cesty
-ima - koncovka přídavných jmen (vanima - světlý, spravedlivý; calima - jasný); může mít i význam schopnosti něčeho (en. -able) jako úguétima - nevyřknutelný; může znamenat i náchylný k něčemu - Fírima - náchylní ke smrti, smrtelníci
imbë - mezi
ímen - v nich (ar ilgua ímen - a všechno (to je) v nich)
-in - koncovka pro 3. p. mn. č.; viz eldain, fírimoin
in - zvláštní slovíčko objevující se v i-coimas in-Eldaron = lembas elfů. Vypadá jako sindarský člen používaný pro plurál, ale v quenijštině je "i" člen jak pro plurál tak pro singulár, navíc slovo Eldar se používá bez členu. Proto by v quenijštině tato fráze měla znít spíše i-coimas Eldaron.
indil - lilie nebo jiná květina s velkými jednotlivými květy
indis - nevěsta (někdy manželka)
indo - srdce (symbolicky); indo-ninya - mé srdce - ve vyspělé quenijštině spíše indonya
indyo - vnuk, potomek, následovník
-inen - koncovka pro 7. p. mn.č.; viz ómainen
inga - vrchol, nejvyšší bod
ingaran - nejvyšší král
ingolë - magie
Ingolë - věda/filosofie jako celek
ingólemo - někdo s velmi velkými vědomostmi, mudrc
ingolmo - pán vědění, vědec
ingor - vrcholek hory
Ingwë - muž. jméno - vůdce; pl. Ingwer; Ingwë Ingweron - vůdce vůdců
inimeitë - ženský, samičí
-inqua - koncovka přídavných jmen; alcarinqua - skvělý, slavný z alcar - nádhera, sláva; etymologicky -inqua znamená plný (en. -full) zde plný slávy, nádhery
intya- - hádat, tušit, odhadovat, předpokládat
intya - odhad, tušení, domněnka, představa, nápad, myšlenka
intyalë - představivost, obrazotvornost, fantazie, imaginace
inwisti - nálada mysli, duševní rozpoložení
-inya - přivlastňovací koncovka - můj, má, mé pro podst. jména končící souhláskou
inyë - dokonce i já, ještě já
-ion - koncovka 2. p. mn. č.; viz elenion, Istarion, Silmarillion (např. alda elenio - strom hvězd = hvězdný strom)
iqua- - prosit, žádat, poprosit, požadovat, vyžádat si
iquista - žádost, prosba, požadavek; používáno pro "prosím"
írë(1) - když, až, zatímco
írë (2) - touha, vůle, žádost, přání, vášeň
írima - půvabný, krásný, žádoucí, roztomilý, líbezný, pomilováníhodný; pl. írimar, írimë ( plurálová koncovka ve vyspělé quenijštině je -ë, ale v básni Fírielina píseň je používáno i -ar)
is - sněhobílé světlo, světlo sněhu
isca - bledý
Isil - měsíc; isilmë - měsíční svit (isilmë ilcalassë - měsíční svit blyštící na = blyštící se v měsíčním svitu)
isiliya - třetí den týdne, středa, den měsíce
isqua - moudrý, rozumný
issë - znalost, vědomost, vědění
-issë - ženská koncovka (Írissë - Půvabná)
ista- - umět; istan - umím
ista- - vědět, znát, umět; sintë
ista- - vědět, znát, umět; sintë-
Istar (pl. Istari) - čaroděj
istima - učený, vzdělaný, moudrý, rozumný
istya - znalost, vědomost
istyar - vědec, učenec
iswa - moudrý, zkušený
íta - blesk, záblesk
ita- - jiskřit, sršet, blyštět se
itila - třpytivý, blyštivý, mihotavý
-iva (-ivë) - plurálová přivlastňovací koncovka; viz Eldaiva, Eldaivë (něco je elfů)
L
-l - redukovaná zájmenná přípona druhé osoby mn. č. - vy (hecal! - zmizte!)
lá, lau, laumë - ne, skutečně ne; vá, avá
laica, laiqua - zelená
laicë - ostrý, bodavý, pronikavý
laiquaninwa - modrozelený
laiquassë - zelenost
lairë - (3) louka
lairë (1) - léto
lairë (2) - báseň
lairelossë - druh stromu s bílými květy ("Letní sníh") (Tol Eressëa -> Númenórë)
laita- - žehnat, velebit, chválit; (a laita, laita te! Andavë laituvalmet - ó velebme je, chvalme je! Dlouho je máme chválit!; lait(a)-uva-lme-t = chválit-máme-my-je; máme=en. shall); (Cormacolindor, a laita tárienna - Nositelé prstenu, velebte je do výše, vysoko)
laito, laisi - nový život, mládí, vitalita, svěžest
laivë - mast
laiwa - nemocný, chorý, na zvracení
lala - (1) ne, skutečně ne
lala- - (2) smát se
lalmë - jilm
Lalwen, Lalwendë - smějící se dívka
láma - ozvěna
láma- - vracet se ozvěnou
laman (pl. lamni, lamani) - zvíře, čtyřnohé, ne plaz, hmyz či pták
lámatyávë (pl. lámatyáver) - chuť zvuku (tyávë + láma) potěšení ve zvucích a tvarech slov
lamba - jazyk (anatom.)
lambë - jazyk (řeč); Lambë Valarinwa - valarský jazyk; Lambengolmor - jazykovědci
lambengolmo - jazykovědec
lamma - zvuk (obecně)
lamya- - ozývat se, znít
lan- - tkát, utkat, plést, uplést
lanat - osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní)
lanco - hrdlo
landa - široký, rozlehlý
lango - široký meč
lanna - tkaný
lannë - látka, plátno, sukno
lanta- - padat; (přít. čas pl. lantar - padají, padáme, padáte ; min. čas pl. lantaner - spadli, padali jsme, jste, lantier - oni padli, spadli, padali, lantanë - min. čas sing., lantala - padající; lantalassë - s umisťující koncovkou)
lantë - pád
lanwa - tkalcovský stav
lanya- - tkát, utkat
lapattë - zajíc
lappa - lem oděvu
lapsë - nemluvně
lár (1) - délková míra; 1 lár = 5000 rangar (sg. ranga) = 4826m
lár (2) - pauza, přestávka
lár (3) - uši
lára - plochý, rovný, jednotvárný
larca - rychlý, svižný
-lassë - umisťující koncovka; viz isilmë ilcalassë
lassë (pl. lassi) - list; 2. p. lassëo - listu; 2. p. mn. č. lassion - listů (lasselanta - pád listů, listopad)
lasta- - naslouchat, poslouchat
latin, latina - otevřený, volný, průjezdný (o krajině); otevřená krajina
latta - díra, jáma
latúcen - cín
latúcenda - cínový
lauca - teplý
laumë - naprosto ne, absolutně ne, bezvýhradně ne; vyjadřuje důrazný nesouhlas
laurë - zlato, ale používá se o zlatém světle a barvě, ne o kovu (laurinquë - plný zlata - strom)
laurëa - zlatý; pl. laurië - zlatí
Laurelindórinan - Údolí země zpívajícího zlata
laurina - zlatý
laurinquë - žlutě kvetoucí strom (Númenórë)
lausta- - hučet (vítr)
lav- - min. čas lávë - přesahovat vše, být nad něčím, podrobit si; uznat, dovolit, povolit, umožnit, poskytnout, připustit, ustoupit, přenechat, udělit
lavaralda (změněno z lavarin) - druh stromu
le - ty
lehta- - zpomalit, zmírnit, polevit, uvolnit, povolit
lelya- - jít, pokračovat, chodit, kráčet, cestovat; min. čas lendë
lemba - opuštěný, zanechaný v pozadí
len - ti, tobě
lenca - pomalý
lendë - odešlý
lenu- - táhnout se, roztáhnout se, natáhnout, napnout
lenwa - dlouhý a tenký, rovný, úzký
lëo - stín vrhaný objektem
lepsë - prst
lerta- - smět; lertan - smím
lesta - (1) míra, opatření, čin, zákrok; lestanen - s opatřením
lesta - (2) pás (Lesta Meliannava - Melianin pás); opásaný, obkroužený (Lestanórë)
leuca - had
-li - rozdělující plurálová koncovka; 2. p. -lion viz vanimálion; alativní koncovka -linnar (pro pl.) -nnar (pro sg.) - na něco, na něčem (pro otázku kam?), viz falmalinnar, ambonnar
-li-, -lil- - mnoho; používá se ve slovech (lillassëa, taurelilómëa)
lia - (1) nit
lia - (1) pavoučí vlákno
lia- - (2) ovinout (co čím)
lia - provázek
liantassë - réva, vinná réva
liantë - (1) úponek rostliny
liantë - (2) pavouk
líco - vosk
lícuma - svíce
lië - lid, osoby, národ; viz Eldalië; přivlastňovací liéva viz Mindon Eldaliéva
lillassëa - mající mnoho listů, mnoholistý; pl. lillasië (ve tauri lillasië - jako mnoholisté lesy - jako listy lesů)
lilta- - tančit
lilurin - skřivan (změněno z aimenel, aimenal)
lim- - kapat
limba - kapka, krůpěj
limbë - mnoho
limpë - víno; nápoj Valar
lin- - zpívat, vydávat hudební zvuk
lin-, lil- - mnoho
lin, lind - zvuk hudby
linda - krásný, plavý, jeden z Lindar
lindalë, lindelë - hudba, zpěv
lindë - píseň, linda - zpívající; lindelorendor - hudba-sen-země
lindelëa - melodický
lindeloctë, lauremistë* - zlatý déšť, "zpívající chumel"
lindo, nyello (pl. lindar) - zpěvák, pěvec; (lindo - zpěvný pták)
línë - (1) nit
línë - (2) pavučina
línë - (3) bavlník
linga- - klátit se, volně viset, vlát, pověsit, zavěsit, viset
lingwë - ryba; (hala - malá ryba)
linna- - jít, chodit, kráčet, cestovat (min. č. lendë)
linta (pl. lintë) - rychlý, prudký, svižný
linya - tůň
linyenwa - mnohaletý, starý
lipsa - hojivá mast, balzám
lipte- - kapat, odkapávat
liptë - kapička
lir-, lin- - zpívat
lírë - píseň; 7. p. lírinen - písní, příp. v písni
lís - med; (liss- předp. medový)
liscë - rákosí
lissë - sladký
litsë - písek
lívë - nemoc, choroba
-llo - ablativní koncovka - z, ven z, od; např. sindanóriello - ven z šedé země; Rómello - z východu, od východu, Mardello - ze země
-lma - zájmenná koncovka náš, naše...; 2.p. -lmo; omentielmo - našeho setkání, používáno pro více osob; omentielvo - našeho setkání, používáno pro dvě osoby -lvo
-lmë - zájmenná koncovka my, včetně osoby, která mluví; viz laituvalmet
loa (pl. loar, löar) - rok; růst, vzrůst; používáno pro sluneční rok (coranar), čas růstu
loc- - ohnout se, ovinout se
loctë - chumel
lohta- - rozvíjet se (květy, listy), pučet, rašit, rozkvétat, kvést
loico - mrtvola
lókë - had, červ
lómë, ló, mórë - noc; (soumrak, šero), lómëa - temný, tmavý; Lómëanor - Temná zem
lómelindë (pl. lómelindi) - slavík
lómin - stín
lóna - ostrov, vzdálená země
lond, londë - vnitrozemský přístav; Alqualondë - Labutí přístav
lor - sen, vidina; Lórellin - Jezero snů
lor- - snít, dřímat
lorda - ospalý, mátožný, dřímající
lossë (1) - sníh
lossë (2) - květ
lossë (3) - sněhobílý
lossë, losillë - růže
lótë - květina; Ninquelótë - bílá květina, Vingilótë - pěnová květina
Lótessë - květen
loxë - vlasy (viz též findë)
-lto - zájmenná přípona oni; meldielto - oni jsou milovaní, cárielto - oni udělali, tulielto - oni přišli; ve vyspělé quenijštině nejspíše nahrazeno koncovkou -ntë
lú - čas
lúcë - kouzlo, okouzlení, očarování
luhta- - okouzlit, očarovat, začarovat, zaklít, kouzlit
luin, luinë, lúnë - modrý; luini - modří (viz též ulban, ninwa)
Luinil - Uran
Lumbar - Saturn
lumbë - šero, přítmí
lumbo (pl. lumbor) - mrak, oblak (tmavý, klesající)
lumbulë - (těžký) stín
lúmë - (1) tma, temnota
lúmë - hodina, chvíle*; alativ lúmenna - na hodinu (kam?), zkráceně lúmenn' v pozdravu elen síla lúmenn' omentielvo, protože následující slovo začíná na podobnou samohlásku
lumna- - být těžký, ležet těžce
lumna - dusný, tíživý, zlověstný, tísnivý, skličující
lunga - těžký
luntë - člun, loďka
lúrë - tmavé počasí, zataženo
lúrëa - tmavý, zatažený
lussa- - šeptat, šumět
lussë - šepot, šum
lusta - prázdný; cumna
lút- - plavit se, plout, vyplout, odplout
lutta- - plynout, plout, nést se
lutu- - plynout, plout, nést se
lúva - luk
lúva - oblouček (část tengwy)
luvu- - (1) sklopit, sklonit (se), snížit, klesnout
luvu- - (2) hluboce přemýšlet, dumat, rozebírat
-lva - zájmenná koncovka náš, určená pro dvě osoby kde jedna oslovuje druhou
-lya - zájmenná koncovka tvůj; tielyanna - na tvé cestě
-lyë - koncovka 2. os. sg.: ty; hiruvalyë - ty najdeš
lá, lau, laumë - ne, skutečně ne; vá, avá
laica, laiqua - zelená
laicë - ostrý, bodavý, pronikavý
laiquaninwa - modrozelený
laiquassë - zelenost
lairë - (3) louka
lairë (1) - léto
lairë (2) - báseň
lairelossë - druh stromu s bílými květy ("Letní sníh") (Tol Eressëa -> Númenórë)
laita- - žehnat, velebit, chválit; (a laita, laita te! Andavë laituvalmet - ó velebme je, chvalme je! Dlouho je máme chválit!; lait(a)-uva-lme-t = chválit-máme-my-je; máme=en. shall); (Cormacolindor, a laita tárienna - Nositelé prstenu, velebte je do výše, vysoko)
laito, laisi - nový život, mládí, vitalita, svěžest
laivë - mast
laiwa - nemocný, chorý, na zvracení
lala - (1) ne, skutečně ne
lala- - (2) smát se
lalmë - jilm
Lalwen, Lalwendë - smějící se dívka
láma - ozvěna
láma- - vracet se ozvěnou
laman (pl. lamni, lamani) - zvíře, čtyřnohé, ne plaz, hmyz či pták
lámatyávë (pl. lámatyáver) - chuť zvuku (tyávë + láma) potěšení ve zvucích a tvarech slov
lamba - jazyk (anatom.)
lambë - jazyk (řeč); Lambë Valarinwa - valarský jazyk; Lambengolmor - jazykovědci
lambengolmo - jazykovědec
lamma - zvuk (obecně)
lamya- - ozývat se, znít
lan- - tkát, utkat, plést, uplést
lanat - osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní)
lanco - hrdlo
landa - široký, rozlehlý
lango - široký meč
lanna - tkaný
lannë - látka, plátno, sukno
lanta- - padat; (přít. čas pl. lantar - padají, padáme, padáte ; min. čas pl. lantaner - spadli, padali jsme, jste, lantier - oni padli, spadli, padali, lantanë - min. čas sing., lantala - padající; lantalassë - s umisťující koncovkou)
lantë - pád
lanwa - tkalcovský stav
lanya- - tkát, utkat
lapattë - zajíc
lappa - lem oděvu
lapsë - nemluvně
lár (1) - délková míra; 1 lár = 5000 rangar (sg. ranga) = 4826m
lár (2) - pauza, přestávka
lár (3) - uši
lára - plochý, rovný, jednotvárný
larca - rychlý, svižný
-lassë - umisťující koncovka; viz isilmë ilcalassë
lassë (pl. lassi) - list; 2. p. lassëo - listu; 2. p. mn. č. lassion - listů (lasselanta - pád listů, listopad)
lasta- - naslouchat, poslouchat
latin, latina - otevřený, volný, průjezdný (o krajině); otevřená krajina
latta - díra, jáma
latúcen - cín
latúcenda - cínový
lauca - teplý
laumë - naprosto ne, absolutně ne, bezvýhradně ne; vyjadřuje důrazný nesouhlas
laurë - zlato, ale používá se o zlatém světle a barvě, ne o kovu (laurinquë - plný zlata - strom)
laurëa - zlatý; pl. laurië - zlatí
Laurelindórinan - Údolí země zpívajícího zlata
laurina - zlatý
laurinquë - žlutě kvetoucí strom (Númenórë)
lausta- - hučet (vítr)
lav- - min. čas lávë - přesahovat vše, být nad něčím, podrobit si; uznat, dovolit, povolit, umožnit, poskytnout, připustit, ustoupit, přenechat, udělit
lavaralda (změněno z lavarin) - druh stromu
le - ty
lehta- - zpomalit, zmírnit, polevit, uvolnit, povolit
lelya- - jít, pokračovat, chodit, kráčet, cestovat; min. čas lendë
lemba - opuštěný, zanechaný v pozadí
len - ti, tobě
lenca - pomalý
lendë - odešlý
lenu- - táhnout se, roztáhnout se, natáhnout, napnout
lenwa - dlouhý a tenký, rovný, úzký
lëo - stín vrhaný objektem
lepsë - prst
lerta- - smět; lertan - smím
lesta - (1) míra, opatření, čin, zákrok; lestanen - s opatřením
lesta - (2) pás (Lesta Meliannava - Melianin pás); opásaný, obkroužený (Lestanórë)
leuca - had
-li - rozdělující plurálová koncovka; 2. p. -lion viz vanimálion; alativní koncovka -linnar (pro pl.) -nnar (pro sg.) - na něco, na něčem (pro otázku kam?), viz falmalinnar, ambonnar
-li-, -lil- - mnoho; používá se ve slovech (lillassëa, taurelilómëa)
lia - (1) nit
lia - (1) pavoučí vlákno
lia- - (2) ovinout (co čím)
lia - provázek
liantassë - réva, vinná réva
liantë - (1) úponek rostliny
liantë - (2) pavouk
líco - vosk
lícuma - svíce
lië - lid, osoby, národ; viz Eldalië; přivlastňovací liéva viz Mindon Eldaliéva
lillassëa - mající mnoho listů, mnoholistý; pl. lillasië (ve tauri lillasië - jako mnoholisté lesy - jako listy lesů)
lilta- - tančit
lilurin - skřivan (změněno z aimenel, aimenal)
lim- - kapat
limba - kapka, krůpěj
limbë - mnoho
limpë - víno; nápoj Valar
lin- - zpívat, vydávat hudební zvuk
lin-, lil- - mnoho
lin, lind - zvuk hudby
linda - krásný, plavý, jeden z Lindar
lindalë, lindelë - hudba, zpěv
lindë - píseň, linda - zpívající; lindelorendor - hudba-sen-země
lindelëa - melodický
lindeloctë, lauremistë* - zlatý déšť, "zpívající chumel"
lindo, nyello (pl. lindar) - zpěvák, pěvec; (lindo - zpěvný pták)
línë - (1) nit
línë - (2) pavučina
línë - (3) bavlník
linga- - klátit se, volně viset, vlát, pověsit, zavěsit, viset
lingwë - ryba; (hala - malá ryba)
linna- - jít, chodit, kráčet, cestovat (min. č. lendë)
linta (pl. lintë) - rychlý, prudký, svižný
linya - tůň
linyenwa - mnohaletý, starý
lipsa - hojivá mast, balzám
lipte- - kapat, odkapávat
liptë - kapička
lir-, lin- - zpívat
lírë - píseň; 7. p. lírinen - písní, příp. v písni
lís - med; (liss- předp. medový)
liscë - rákosí
lissë - sladký
litsë - písek
lívë - nemoc, choroba
-llo - ablativní koncovka - z, ven z, od; např. sindanóriello - ven z šedé země; Rómello - z východu, od východu, Mardello - ze země
-lma - zájmenná koncovka náš, naše...; 2.p. -lmo; omentielmo - našeho setkání, používáno pro více osob; omentielvo - našeho setkání, používáno pro dvě osoby -lvo
-lmë - zájmenná koncovka my, včetně osoby, která mluví; viz laituvalmet
loa (pl. loar, löar) - rok; růst, vzrůst; používáno pro sluneční rok (coranar), čas růstu
loc- - ohnout se, ovinout se
loctë - chumel
lohta- - rozvíjet se (květy, listy), pučet, rašit, rozkvétat, kvést
loico - mrtvola
lókë - had, červ
lómë, ló, mórë - noc; (soumrak, šero), lómëa - temný, tmavý; Lómëanor - Temná zem
lómelindë (pl. lómelindi) - slavík
lómin - stín
lóna - ostrov, vzdálená země
lond, londë - vnitrozemský přístav; Alqualondë - Labutí přístav
lor - sen, vidina; Lórellin - Jezero snů
lor- - snít, dřímat
lorda - ospalý, mátožný, dřímající
lossë (1) - sníh
lossë (2) - květ
lossë (3) - sněhobílý
lossë, losillë - růže
lótë - květina; Ninquelótë - bílá květina, Vingilótë - pěnová květina
Lótessë - květen
loxë - vlasy (viz též findë)
-lto - zájmenná přípona oni; meldielto - oni jsou milovaní, cárielto - oni udělali, tulielto - oni přišli; ve vyspělé quenijštině nejspíše nahrazeno koncovkou -ntë
lú - čas
lúcë - kouzlo, okouzlení, očarování
luhta- - okouzlit, očarovat, začarovat, zaklít, kouzlit
luin, luinë, lúnë - modrý; luini - modří (viz též ulban, ninwa)
Luinil - Uran
Lumbar - Saturn
lumbë - šero, přítmí
lumbo (pl. lumbor) - mrak, oblak (tmavý, klesající)
lumbulë - (těžký) stín
lúmë - (1) tma, temnota
lúmë - hodina, chvíle*; alativ lúmenna - na hodinu (kam?), zkráceně lúmenn' v pozdravu elen síla lúmenn' omentielvo, protože následující slovo začíná na podobnou samohlásku
lumna- - být těžký, ležet těžce
lumna - dusný, tíživý, zlověstný, tísnivý, skličující
lunga - těžký
luntë - člun, loďka
lúrë - tmavé počasí, zataženo
lúrëa - tmavý, zatažený
lussa- - šeptat, šumět
lussë - šepot, šum
lusta - prázdný; cumna
lút- - plavit se, plout, vyplout, odplout
lutta- - plynout, plout, nést se
lutu- - plynout, plout, nést se
lúva - luk
lúva - oblouček (část tengwy)
luvu- - (1) sklopit, sklonit (se), snížit, klesnout
luvu- - (2) hluboce přemýšlet, dumat, rozebírat
-lva - zájmenná koncovka náš, určená pro dvě osoby kde jedna oslovuje druhou
-lya - zájmenná koncovka tvůj; tielyanna - na tvé cestě
-lyë - koncovka 2. os. sg.: ty; hiruvalyë - ty najdeš
M
má - ruka; duál mát - (dvě) ruce; máryat - jeho/její (dvě) ruce; alativ mannar - do rukou
mac- - sekat mečem, šermovat, zabít, zavraždit
macar - šermíř
macil - meč
mahalma (pl. mahalmar) - trůn; plurál lokativní mahalmassen
Máhanaxar - kruh osudu (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
mahta- - bojovat; mahtar - bojovník
mahta* - bitva, boj
Maia (pl. Maiar) - Krásní, Obdivuhodní
maica - ostrý, špičatý, bodavý, pronikavý
mailë - smyslnost, chtíč, žádostivost, neovladatelná touha, chtivost
mailë* - pokušení
mailëa - smyslný, žádostivý, chtivý
-maitë - příp. -ruký
maiwë (pl. maiwi) - racek
malina - žlutý; Malinalda - Žlutý strom (viz též tulca)
malinlossë* - malos, lebenninský zlatý kvítek
malinornë - mallorn, velký strom se žlutými květy
mallë (pl. maller) - cesta
mallo* - odkud
malo - pyl
malta - zlato (kov); (cullo - červené zlato)
máma - ovce
mamil - máma
man - kdo ; nejspíše ma - co
mána - požehnaný, obdařený, úžasný
mana - slovo překládané jako "co je" ve větě mana i-coimas Eldaron? - co je lembas elfů? Buď je utvořeno z ma - co + ná - je, nebo mana je slovo samo o sobě znamenající "co" a není tam žádné slovo pro "je"
manar, mandë - konečné blaho, osud, zánik
manca- - obchodovat
mancalë - obchod, obchodování
manda - střežený, hlídaný, vězněný, uvězněný
mando - vězení
Mandos (Mandost) - střežený, zajištěný zámek, zámek-věznice; jméno jednoho z Valar
manë - dobrý (morálně)
manen - jak
Man-ië? - Co to je? (konc. ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)
manna - kam
mannar - do rukou, alativ pl. od má
mano - čí?
mantúlië* - vítej/te
Manwë - požehnaný tvor, obdařená bytost; jméno jednoho z Valar
mapa- - uchopit, držet, chytit, vzít
mapalin fatsevoitë - střapatý platan
mapalin rámavoitë - křídlatý platan
mapalin tarucca - rohatý platan
mapalin varivoitë - cizí platan
mapalin wilwarinda - motýlový platan
mapalin, palapaptë - platan
maquet (min. čas maquentë) - ptát se
már - domov, dům (osob nebo lidí)
mar - země, obydlí, příbytek; ablativ mardello; Val(i)mar, Vinyamar
mar- - zůstat, setrvat; přebývat, dlít, bydlet; maruvan - zůstanu - mar+uva+n=zůstat+budu+já (en. abide+will+I)
mára - dobrý, užitečný (o věcech, skutcích); márië - je to dobré (konc. -ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)
maranwë - osud
mardë (pl. mardi) - síň
mardo - obyvatel
marilla - perla, perleť
marin - ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky
marinnë, marindë - ovocný strom
Mar-nu-Falmar - Domov pod vlnami (jméno potopeného Númenoru)
marta - osudový, předurčený; propadlý smrti, prokletý, pronásledovaný osudem
marta- - přihodit se, stát se, udát se (impersonální)
martya- - určit, neodvratně určit, stanovit s konečnou platností; předurčit, odsoudit (k záhubě), uvrhnout do záhuby
marya - bledý, světlý, pobledlý
massánië - chlebodárce; používáno jako titul nejvyšší ženy nad všemi elfy od té doby co měla dar a opatrování nad lembasem (coimbas); často překládáno jednoduše jako Paní
massë - kde?
masta - chléb
masta- - péct
masto - vesnice (ohrazená)
mat- - jíst
maurë - potřeba, nutkání
mausta - nátlak, dunucení
mauya- - muset (něco); nutit, donutit, přinutit; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X
mavoisi tapatenda - jedlý kaštan
mavoisi, alda mavoitë - kaštan
mavor, mavar - pastýř, pastevec, pasák
maxa - poddajný, měkký, mírný, přizpůsobivý, jemný, něžný
maxë - těsto
me (duál met) - my; 3. p. men (+asimilované mel); mel-lumna - nám-je-těžké - je pro nás těžké
mel-, mela- - milovat; melánë (mélanyë) - já miluji
melda - milovaný, drahý
meldielto - oni jsou milovaní (meld(a)+ië+lto - milovaní+jsou+oni; ale jak -ië tak -lto mohou být v quenijštině již zastaralé, překonané)
meletya - mocný; meletyalda - Vaše Veličenstvo; celé Aran Meletyalda - Vaše královské Veličenstvo
melindë - milenka, ctitelka
melindo - milenec, ctitel
melissë - milenka
Melko - Mocný; jméno jednoho z Valar, obyčejně Melkor
melmë - láska
melpo - ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky
melwa - roztomilý, rozkošný
men - místo, kousek země, směr
ména - oblast, region
ménë - na nás (en. on us)
Menel - nebesa
meneldil - astronom
menelluin - chrpa
Menelmacar - šermíř nebes, nebeský šermíř - Orion
menelya - pátý den týdne, pátek, den nebes
menta- - poslat (někoho někam)
mentë - konec
mëoi - kočka
mere-, min.č. mernë - přát si, toužit, chtít
merya - sváteční
meryalë - svátek, volno
met - my dva; me+ duálová koncovka -t
métima - poslední, předešlý, minulý, konečný, závěrečný, definitivní; zkráceně métim' pokud následuje slovo začínající podobnou samohl.; tyelima
metta - konec
mettarë - poslední den roku = Silvestr
mettassë - naposledy, posledně, nakonec, závěrem
metya- - dokončit, dovést do konce, přivodit konec, ukončit, zakončit
mi, mí - v
milmë - lačnost, chtivost, nenasytnost, touha
milya- - toužit po něčem, dychtit, lačnit
mína- - chtít jít (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát
Minastar - Budovatel věže; Minastir - Strážce věže - muž. jména
minda - význačný, přední, nápadný, zřejmý
mindo, mindon - (velká, tyčící se do výše, vznešená) věž; alativ pl. mindoninnar, zkráceně mindonnar - na věžě; Mindon Eldaliéva - vznešné věže elfského lidu
Mindolluin - Modrá věž, jméno hory (mindon+luin)
minë - 1
minna, mir - do, dovnitř
Minnóna (pl. Minnónar) - prvně narození - elfové
minquë - 11
minya - první; Minyatur - první vládce
miqu-* - líbat, políbit
mírë - drahokam, klenot; zkrácená forma -mir v Atanamir (klenot lidí)
miri-* - usmívat se
Míriel - Žena-klenot; 2.p. Míriello
mirima - volný, svobodný
miruvor, miruvórë - medovina; speciální víno nebo osvěžující nápoj; přivlastňovací zp. miruvoréva (en. of meed)
mista - šedý
mistë - (jemný) déšť
Mittalmar - Středozem
mitya - vnitřní
miulë - kvil, skučení, jekot, mňoukání
mixa - mokrý
-mmë - zájmenná koncovka my; viz vammë - my nebudeme (en. we won't)
-mo - koncovka častá ve jménech a titulech
moica - jemný, mírný, laskavý, vlídný, něžný, tlumený
moilë - horské jezírko, pleso
moina - známý, důvěrný, drahý
mól - otrok, nevolník, zajatec
mor, mornië - tma, temnota
morco - medvěd
mordo - stín, skvrna, temnost, tmavost, obskurnost
mórë - noc
morë - temný, ponurý, zlověstný; Morion - Temný - titul Morgotha
Moriquendi - temní elfové (Laiquendi - zelení elfové, Calaquendi - světlí elfové
morna (pl. mornë) - temný, černý; ondolissë mornë - na, v temných skalách
Morwinyon - "Třpyt v šeru"; název hvězdy (Arcturus)
móta- - pracovat, dřít (se)
motto - skvrna
muilë - tajemství, utajení
muina - skrytý, tajný, utajovaný
mundo - (1) rypák, nos, čumák
mundo - (2) mys
mundo - býk
muru- - spát, dřímat; murmë - dřímota, spánek; murmëa - ospalý
mac- - sekat mečem, šermovat, zabít, zavraždit
macar - šermíř
macil - meč
mahalma (pl. mahalmar) - trůn; plurál lokativní mahalmassen
Máhanaxar - kruh osudu (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
mahta- - bojovat; mahtar - bojovník
mahta* - bitva, boj
Maia (pl. Maiar) - Krásní, Obdivuhodní
maica - ostrý, špičatý, bodavý, pronikavý
mailë - smyslnost, chtíč, žádostivost, neovladatelná touha, chtivost
mailë* - pokušení
mailëa - smyslný, žádostivý, chtivý
-maitë - příp. -ruký
maiwë (pl. maiwi) - racek
malina - žlutý; Malinalda - Žlutý strom (viz též tulca)
malinlossë* - malos, lebenninský zlatý kvítek
malinornë - mallorn, velký strom se žlutými květy
mallë (pl. maller) - cesta
mallo* - odkud
malo - pyl
malta - zlato (kov); (cullo - červené zlato)
máma - ovce
mamil - máma
man - kdo ; nejspíše ma - co
mána - požehnaný, obdařený, úžasný
mana - slovo překládané jako "co je" ve větě mana i-coimas Eldaron? - co je lembas elfů? Buď je utvořeno z ma - co + ná - je, nebo mana je slovo samo o sobě znamenající "co" a není tam žádné slovo pro "je"
manar, mandë - konečné blaho, osud, zánik
manca- - obchodovat
mancalë - obchod, obchodování
manda - střežený, hlídaný, vězněný, uvězněný
mando - vězení
Mandos (Mandost) - střežený, zajištěný zámek, zámek-věznice; jméno jednoho z Valar
manë - dobrý (morálně)
manen - jak
Man-ië? - Co to je? (konc. ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)
manna - kam
mannar - do rukou, alativ pl. od má
mano - čí?
mantúlië* - vítej/te
Manwë - požehnaný tvor, obdařená bytost; jméno jednoho z Valar
mapa- - uchopit, držet, chytit, vzít
mapalin fatsevoitë - střapatý platan
mapalin rámavoitë - křídlatý platan
mapalin tarucca - rohatý platan
mapalin varivoitë - cizí platan
mapalin wilwarinda - motýlový platan
mapalin, palapaptë - platan
maquet (min. čas maquentë) - ptát se
már - domov, dům (osob nebo lidí)
mar - země, obydlí, příbytek; ablativ mardello; Val(i)mar, Vinyamar
mar- - zůstat, setrvat; přebývat, dlít, bydlet; maruvan - zůstanu - mar+uva+n=zůstat+budu+já (en. abide+will+I)
mára - dobrý, užitečný (o věcech, skutcích); márië - je to dobré (konc. -ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)
maranwë - osud
mardë (pl. mardi) - síň
mardo - obyvatel
marilla - perla, perleť
marin - ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky
marinnë, marindë - ovocný strom
Mar-nu-Falmar - Domov pod vlnami (jméno potopeného Númenoru)
marta - osudový, předurčený; propadlý smrti, prokletý, pronásledovaný osudem
marta- - přihodit se, stát se, udát se (impersonální)
martya- - určit, neodvratně určit, stanovit s konečnou platností; předurčit, odsoudit (k záhubě), uvrhnout do záhuby
marya - bledý, světlý, pobledlý
massánië - chlebodárce; používáno jako titul nejvyšší ženy nad všemi elfy od té doby co měla dar a opatrování nad lembasem (coimbas); často překládáno jednoduše jako Paní
massë - kde?
masta - chléb
masta- - péct
masto - vesnice (ohrazená)
mat- - jíst
maurë - potřeba, nutkání
mausta - nátlak, dunucení
mauya- - muset (něco); nutit, donutit, přinutit; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X
mavoisi tapatenda - jedlý kaštan
mavoisi, alda mavoitë - kaštan
mavor, mavar - pastýř, pastevec, pasák
maxa - poddajný, měkký, mírný, přizpůsobivý, jemný, něžný
maxë - těsto
me (duál met) - my; 3. p. men (+asimilované mel); mel-lumna - nám-je-těžké - je pro nás těžké
mel-, mela- - milovat; melánë (mélanyë) - já miluji
melda - milovaný, drahý
meldielto - oni jsou milovaní (meld(a)+ië+lto - milovaní+jsou+oni; ale jak -ië tak -lto mohou být v quenijštině již zastaralé, překonané)
meletya - mocný; meletyalda - Vaše Veličenstvo; celé Aran Meletyalda - Vaše královské Veličenstvo
melindë - milenka, ctitelka
melindo - milenec, ctitel
melissë - milenka
Melko - Mocný; jméno jednoho z Valar, obyčejně Melkor
melmë - láska
melpo - ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky
melwa - roztomilý, rozkošný
men - místo, kousek země, směr
ména - oblast, region
ménë - na nás (en. on us)
Menel - nebesa
meneldil - astronom
menelluin - chrpa
Menelmacar - šermíř nebes, nebeský šermíř - Orion
menelya - pátý den týdne, pátek, den nebes
menta- - poslat (někoho někam)
mentë - konec
mëoi - kočka
mere-, min.č. mernë - přát si, toužit, chtít
merya - sváteční
meryalë - svátek, volno
met - my dva; me+ duálová koncovka -t
métima - poslední, předešlý, minulý, konečný, závěrečný, definitivní; zkráceně métim' pokud následuje slovo začínající podobnou samohl.; tyelima
metta - konec
mettarë - poslední den roku = Silvestr
mettassë - naposledy, posledně, nakonec, závěrem
metya- - dokončit, dovést do konce, přivodit konec, ukončit, zakončit
mi, mí - v
milmë - lačnost, chtivost, nenasytnost, touha
milya- - toužit po něčem, dychtit, lačnit
mína- - chtít jít (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát
Minastar - Budovatel věže; Minastir - Strážce věže - muž. jména
minda - význačný, přední, nápadný, zřejmý
mindo, mindon - (velká, tyčící se do výše, vznešená) věž; alativ pl. mindoninnar, zkráceně mindonnar - na věžě; Mindon Eldaliéva - vznešné věže elfského lidu
Mindolluin - Modrá věž, jméno hory (mindon+luin)
minë - 1
minna, mir - do, dovnitř
Minnóna (pl. Minnónar) - prvně narození - elfové
minquë - 11
minya - první; Minyatur - první vládce
miqu-* - líbat, políbit
mírë - drahokam, klenot; zkrácená forma -mir v Atanamir (klenot lidí)
miri-* - usmívat se
Míriel - Žena-klenot; 2.p. Míriello
mirima - volný, svobodný
miruvor, miruvórë - medovina; speciální víno nebo osvěžující nápoj; přivlastňovací zp. miruvoréva (en. of meed)
mista - šedý
mistë - (jemný) déšť
Mittalmar - Středozem
mitya - vnitřní
miulë - kvil, skučení, jekot, mňoukání
mixa - mokrý
-mmë - zájmenná koncovka my; viz vammë - my nebudeme (en. we won't)
-mo - koncovka častá ve jménech a titulech
moica - jemný, mírný, laskavý, vlídný, něžný, tlumený
moilë - horské jezírko, pleso
moina - známý, důvěrný, drahý
mól - otrok, nevolník, zajatec
mor, mornië - tma, temnota
morco - medvěd
mordo - stín, skvrna, temnost, tmavost, obskurnost
mórë - noc
morë - temný, ponurý, zlověstný; Morion - Temný - titul Morgotha
Moriquendi - temní elfové (Laiquendi - zelení elfové, Calaquendi - světlí elfové
morna (pl. mornë) - temný, černý; ondolissë mornë - na, v temných skalách
Morwinyon - "Třpyt v šeru"; název hvězdy (Arcturus)
móta- - pracovat, dřít (se)
motto - skvrna
muilë - tajemství, utajení
muina - skrytý, tajný, utajovaný
mundo - (1) rypák, nos, čumák
mundo - (2) mys
mundo - býk
muru- - spát, dřímat; murmë - dřímota, spánek; murmëa - ospalý
Komentáře
Přehled komentářů
A lot of home video
RulseWertoomiulse
(Harryontop, 5. 6. 2021 19:11)
https://telegra.ph/Geile-Junge-Rsche-10-31
https://telegra.ph/Nfl-Team-Vibrator-11-01
https://telegra.ph/Brooke-Burke-Nimmt-Es-Nackt-11-03
https://telegra.ph/Sex-Action-Real-Mother-Daughter-Fucking-04-02
https://telegra.ph/Naked-Bisexual-Girls-Fucking-Each-Other-Photos-04-02
https://telegra.ph/Moms-Nackt-In-Dessous-11-02
https://telegra.ph/Hot-Sexy-Nude-Girls-String-11-10
https://telegra.ph/Hot-Girls-Stripping-Nackt-Und-Beim-Sex-11-04
https://telegra.ph/Xxx-Clare-Thomas-Naked-Pics-04-03
https://telegra.ph/Fully-Tattooed-Nude-Women-03-25
https://telegra.ph/Jessie-Jett-Porn-03-29
https://telegra.ph/Lesbian-Sex-With-Strapons-04-01
https://telegra.ph/Nigerianische-Mädchen-Nackt-Fotoshooting-11-06
https://telegra.ph/Famous-Male-Pornstars--Pornhub-04-02
https://telegra.ph/Black-Man-Solo-Masturbation-04-01
https://telegra.ph/Frische-Teen-Porno-Stars-11-02
https://telegra.ph/Rebecca-Miller-Porn-03-30
https://telegra.ph/Nude-Girls-Play-Games-11-11
https://telegra.ph/Hot-Nude-Wet-Woman-Licking-Swollen-Pussy-03-26
https://telegra.ph/Porno-Stars-Und-High-Heels-11-06
https://telegra.ph/HD-Pussy-Licking-XXX-Gifs-03-30
https://telegra.ph/Hd-Porn-Creampie-11-01
https://telegra.ph/Wwe-Men-Nude-Picture-04-04
https://telegra.ph/Teen-Model-Licking-Pov-03-26
https://telegra.ph/2-Mädchen-Handjob-Schwanz-11-01
https://telegra.ph/Mädchen-Aus-Dem-Film-Stick-It-Ass-Im-Bikini-11-04
https://telegra.ph/Naughty-Young-Little-Girl-Porn-03-26
https://telegra.ph/Teens-Virgins-Sex-Hd-03-27
https://telegra.ph/Pilipino-Männer-Ficken-Männer-11-02
https://telegra.ph/Junge-Teen-Frauen-Pics-11-02
https://telegra.ph/Naked-Mother-And-Son-And-Daughter-Sex-04-02
https://telegra.ph/Ahmo-Hight-Vagina-03-25
https://telegra.ph/Kinky-Girl-Young-Teen-Porn-Videos-03-27
https://telegra.ph/Instead-Of-Watching-A-Movie-Bootyful-Babe-03-30
https://telegra.ph/Hot-Girls-In-Sluty-Out-Fit-Naked-04-03
https://telegra.ph/Pornofilme-Kostenlos-Angucken-10-31
https://telegra.ph/Young-Xxx-Video-Free-03-29
https://telegra.ph/Hot-Flat-Chested-Teen-04-04
https://telegra.ph/Perfect-Beauty-Rihanna-Unbuttons-Her-Blouse-To-03-31
https://telegra.ph/Lois-Griffon-Nude-Nude-03-26
https://telegra.ph/Bikini-babes-die-auf-etv-nackt-11-06
https://telegra.ph/Muschifingern-10-31
https://telegra.ph/Almost-Too-Late-03-28
https://telegra.ph/Msen-Am-Strand-10-31
https://telegra.ph/Hot-Hq-Sex-Pic-11-11
https://telegra.ph/Sex-In-The-Shower-Pic-03-31
https://telegra.ph/Drunken-College-Blow-Jobs-03-26
https://telegra.ph/Alte-Behaarte-Fotze-10-31
https://telegra.ph/I-Fucked-My-Sister-In-Law-03-27
https://telegra.ph/Hot-Teen-First-Time-Parn-Star-Fucked-Photos-04-04
I'm looking for serious man !..
(AngelaBucky, 5. 6. 2021 4:01)
Hello all, guys! I know, my topic may be too specific for this forum,
But my sister found nice man here and they married, so how about me?! :)
I am 26 years old, Maria, from Romania, know English and Russian languages also
And... I have specific disease, named nymphomania. Who know what is this, can understand me (better to say it immediately)
Ah yes, I cook very tasty! and I love not only cook ;))
Im real girl, not prostitute, and looking for serious and hot relationship...
My photo:
<img src="https://i.imgur.com/Q4TwiVa.png">
___
<i>Added later:</i>
Ooops! Seems that photo broken, sorry =(
Anyway, you can find my profile here:
https://goo.su/5S53/
Or write to me via Telegram @Lindseyner
P.S. dont write to me, trolls! >:-(
I'm looking for serious man !
(AngelaBucky, 5. 6. 2021 4:00)
Hello all, guys! I know, my topic may be too specific for this forum,
But my sister found nice man here and they married, so how about me?! :)
I am 26 years old, Maria, from Romania, know English and Russian languages also
And... I have specific disease, named nymphomania. Who know what is this, can understand me (better to say it immediately)
Ah yes, I cook very tasty! and I love not only cook ;))
Im real girl, not prostitute, and looking for serious and hot relationship...
My photo:
<img src="https://i.imgur.com/Q4TwiVa.png">
___
<i>Added later:</i>
Ooops! Seems that photo broken, sorry =(
Anyway, you can find my profile here:
https://goo.su/5S53/
Or write to me via Telegram @Lindseyner
P.S. dont write to me, trolls! >:-(
Никаких продаж, партнерок, заказов и Kwork.
(Anthonywer, 1. 6. 2021 17:29)
Никаких продаж, партнерок, заказов и Kwork. Идеальный заработок без вложений!
автодоход до 130 000 рублей в месяц https://bit.ly/3wjIev6
после запуска системы вы будете получать доход, как минимум еще 10 лет
- зарабатываете на обычных картинках.
- копируету картинку из указанного источника
- загружаете картинку на сервис
- делаете настройки по инструкции
- выводите деньги
- пожизненный пассивный доход
Перейти для оплаты https://bit.ly/2RtQ9Hq
https://www.alemprint.ru/
(JosephflidA, 1. 6. 2021 14:07)
https://www.alemprint.ru/uslugi/pechat-interernaya https://www.alemprint.ru/uslugi/shirokoformatnaya-pechat
https://www.alemprint.ru/uslugi/pechat-bannerov https://www.alemprint.ru/uslugi/pechat-plakatov
https://www.alemprint.ru/uslugi/pechat-na-holste https://www.alemprint.ru/uslugi/pechat-foto-na-holste
https://www.alemprint.ru/uslugi/pechat-na-plenke https://www.alemprint.ru/uslugi/pechat-na-oboyah
https://www.alemprint.ru/uslugi/pechat-nakleek https://www.alemprint.ru/uslugi/press-wall
https://www.alemprint.ru/uslugi/pechat-litogo-bannera https://www.alemprint.ru/uslugi/pechat-na-translyucentnom-bannere
https://www.alemprint.ru/uslugi/pechat-na-setke https://www.alemprint.ru/uslugi/pechat-na-penokartone
https://www.alemprint.ru/uslugi/pechat-na-plastike https://www.alemprint.ru/stends/roll-up
https://www.alemprint.ru/stends/joker https://www.alemprint.ru/calc-shirokoformatnaya-pechat
https://www.alemprint.ru/poligrafiya https://www.alemprint.ru/price https://www.alemprint.ru/uslugi
https://www.alemprint.ru/kontakts
Beauty
(Beauty, 31. 5. 2021 12:12)
It's going to be ending of mine day, except before ending I am reading this enormous piece of writing to increase my know-how. Beauty milco.prizsewoman.com/beauty/
Decorations
(Decorations, 31. 5. 2021 0:21)
I would like to thank you for the efforts you have put in writing this site. I'm hoping to view the same high-grade blog posts by you in the future as well. In fact, your creative writing abilities has inspired me to get my own, personal website now ;) Decorations asan.prizsewoman.com/decorations/
Skin care
(Skin care, 30. 5. 2021 12:54)
Hurrah, that's what I was seeking for, what a material! existing here at this weblog, thanks admin of this site. Skin care pulsa.prizsewoman.com/skin-care/
Useful tips
(Useful tips, 29. 5. 2021 11:45)
Hello there! Do you know if they make any plugins to safeguard against hackers? I'm kinda paranoid about losing everything I've worked hard on. Any tips? Useful tips doti.sewomabest.com/useful-tips/
Beautiful things
(Beautiful things, 29. 5. 2021 0:15)
What's up to every , since I am genuinely keen of reading this web site's post to be updated daily. It consists of nice stuff. Beautiful things ualno.sewomabest.com/beautiful-things/
Предлагаем бонусы Устранение сайтов мошенника только сегодня
(StasVlasov, 28. 5. 2021 21:48)
Предлагаем результативный способ "убить" онлайн-сайт вашего конкурента.
Применяем современные технологии, только проверенные не одним проектом:
- Устраняем сайты по любым ключам.
- Делаем очень большое количество спамных беклинков.
- Заспамленость главного емаила компании письмами с сомнительными рассылками
- Устранение позиций веб-ресурса в поисковике по самым коммерческим ключевым фразам.
- Секретная технология. Многолетний опыт работы.
- Гарантируем возврат денег через 3 месяца.
- 100% отчётность.
- Абсолютная конфиденциальность нашей работы. Никто не узнает про нашу деятельность.
Стоимость услуги 6000 рублей
Полная отчётность.
Оплата: Киви, Яндекс.Деньги, Bitcoin, Visa, MasterCard...
Телега: @exrumer
Skype: xrumer.pro
WhatsApp: +7(977)536-08-36
электронка: support@xrumer.cc
Только эти!
А тАкож Работаем со Студиями!
Music
(Music, 28. 5. 2021 11:32)
Hey there! This is kind of off topic but I need some advice from an established blog. Is it hard to set up your own blog? I'm not very techincal but I can figure things out pretty quick. I'm thinking about creating my own but I'm not sure where to start. Do you have any points or suggestions? With thanks Music blowhb.sewomabest.com/music/
Travels
(Travels, 27. 5. 2021 23:43)
Awesome website you have here but I was wanting to know if you knew of any message boards that cover the same topics discussed in this article? I'd really love to be a part of community where I can get suggestions from other experienced people that share the same interest. If you have any suggestions, please let me know. Bless you! Travels nvest.prizsewoman.com/travels/
svullen mage ont i ryggen
(svullen mage ont i ryggen, 27. 5. 2021 14:32)
Keep on working, great job! svullen mage ont i ryggen pywtoi.wommintpri.com/map6.php
Sport
(Sport, 27. 5. 2021 3:23)
No matter if some one searches for his vital thing, therefore he/she needs to be available that in detail, so that thing is maintained over here. Sport callch.sewomabest.com/sport/
korgstolar till matbord
(korgstolar till matbord, 26. 5. 2021 10:58)
Have you ever considered creating an e-book or guest authoring on other sites? I have a blog based upon on the same topics you discuss and would love to have you share some stories/information. I know my audience would appreciate your work. If you're even remotely interested, feel free to shoot me an e mail. korgstolar till matbord wofur.wommintpri.com/map27.php
Delicious dishes
(Delicious dishes, 26. 5. 2021 7:00)
Do you have a spam problem on this site; I also am a blogger, and I was wanting to know your situation; we have developed some nice procedures and we are looking to swap techniques with other folks, why not shoot me an e-mail if interested. Delicious dishes search.sewomabest.com/delicious-dishes/
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | 66 | 67 | 68 | 69 | 70 | 71 | 72 | 73 | 74 | 75 | 76 | 77 | 78 | 79 | 80 | 81 | 82 | 83 | 84 | 85 | 86 | 87 | 88 | 89 | 90 | 91 | 92 | 93 | 94 | 95
The best online video
(SarahPunny, 7. 6. 2021 1:21)