Pán Prstenů

-n - (1) koncovka 3. pádu; viz nin, enyalien
-n - (3) plurálová koncovka používaná v některých případech
-n, nye - (2) zájmenná koncovka, já (1.os. sg.); utúlien - já jsem přijít
ná - je (sloveso), jsem, jsi; používá se jako přísudková spona; nar - jsme, jste, jsou; nai - budiž; né - byl; ner - byli; uin, umin - nejsem=I am not, I do not (1. os. aorist) (min. čas úmë) ávan, ványë - nebudu (I will not)
nac- - kousat, štípat, uštknout
nahta - kousnutí, uštknutí
nai - buď to tak; by, kéž, ať - slouží k vyjádření přání, používá s budoucím časem slovesa; (Nai hiruvalyë Valimar! Nai elyë hiruva! - Kéž bys našel Valimar! Kéž bys (ho) zrovna ty našel!); Nai tiruvantes -buď to tak oni to budou hlídat = kéž by to hlídali
naica - bolestivý, bolavý
naicë - bolest (ostrá)
naina- - naříkat, plakat, bědovat, truchlit, lamentovat, oplakávat
nainië - nářek, bědování; elegie
nairë - nářek, bědování
nal, nallë - údolí, roklinka, údolíčko
nalda - údolní
nalla, nallama - ozvěna
nam- - domnívat se, soudit, posuzovat, myslit si; namin - usuzuji, myslím si
namárië - sbohem
namba - kladivo
namba- - zatlouci, zabušit (na co)
námë - rozsudek, soud
namna - nařízení, ustanovení, předpis
námo - (1) někdo
námo - (2) soudce
nan - ale, avšak, však
nan- - předpona; zpět, dozadu
nanda- - (1) hrát na harfu; nandaro - harfeník
nanda - (2) rovina, nížina, pláň, planina
nandë - (2) harfa; nandellë - malá harfa
nandë, nan, nand - údolí
nandin - dryáda, víla, duch přírody
Nandor - příd. jm. Nandorin
nanquenië - odpověď
naraca - násilný, zuřivý, násilnický
narda - uzel, smyčka
nárë - oheň, plamen
nárëa* - ohnivý
Nárië - červen
Narmacil - plamenný meč
narmo - vlk; ráco
Narquelië - říjen
Narsil - Elendilův meč; složenina kořenů slov Anar-slunce a Isil-měsíc
Narsilion - (píseň) slunce a měsíce; Narsil + koncovka druhého pádu plurálu
Narvinyë - leden
narwa - ohnivě rudá, planoucí nachová
narwë, indil - lilie
nasar - červený, rudý, nachový, šarlatový
nassë - trn, osten, bodec
nasta - píchat, bodat; hrot
nat - něco, záležitost, věc
natsë - síť
nau-* - výt
nauca - přídavné jméno užívané pro všechno, co ačkoliv již dorostlé do své konečné velikosti bylo menší nebo kratší, tvrdé, pokřivené nebo špatně tvarované
Nauco - trpaslík; Naucalië (nikoli Naucolië!) - trpasličí lid
naulë - vytí (vlčí)
nauro - vlkodlak
nausë - představivost, imaginace, obrazotvornost, fantazie
nauta- - myslet
nauva, ëuva - bude
-ndacil - zhoubce
-ndil - koncovka mnoha jmen, znamená oddanost, starostlivost, nesobeckou, nezaujatou lásku; může být překládáno jako přítel; popisuje postoj člověka k osobě, věci, směru či činnosti které je oddán
-ndor - země; ve složených tvarech
-ndur - koncovka některých jmen, znamená služebník (arandil - králův přítel, arandur - králův sluha)
néca (pl. nécë) - bledý, mlhavý, matný, nejasný, mdlý, neurčitý
nehta - první linie (v boji), hlavní síla, čelo vojska
nehtë - jakýkoliv útvar zužující se do špice; čelo vojska, roh, klín, rovný mys
nel- - tří-
neldë - 3
neldor, neldorin, feren, fernë - buk
nelet (pl. nelci) - zub
nellë - potok, říčka
neltil - trojúhelník
nelya - třetí; Nelyo - Třetí, Finwëho jméno
nén - voda (nepočitatelné p.j.)
Nénar - Neptun
nenda - vodový, vodnatý, mokrý
nengwë - nos
Nénimë - únor
nénu - žlutý leknín
nér (pl. neri) - muž; nernehta - mužská hlavní síla - bitevní formace
nermi (pl. nermir) - duch luk, luční víla
nertë - 9
nessa - mladý
nessamelda - druh stromu ("Milovaný Nessou") (Tol Eressëa -> Númenórë)
neuma - oko, smyčka, nástraha, past, léčka
ni - já; 3.p. nin - pro mě (nesouhlasí v češtině, ale angl. for me)
nicu- - sloveso být chladný, studený (o počasí), chladit
nië - slza
nieninquë - sněženka, "bílá slza"
niermë - v slzách, plačící
nierwes - úl
-nil - = -ndil v Eärnil, zkratce z Eärendil
nilda - přátelský
nildë - přítelkyně
nildo - přítel
nillë - stříbrný třpyt
nilmë - přátelství
nin - ke, pro mě, mi (en. for, to me) dativ
nindë - štíhlý, útlý (též terén)
ninquë (pl. ninqui) - bílý, chladný, bledý; Ninquelótë - Nimloth - Bílá květina
ninquita- - bíle svítit, jiskřit
ninwa - modrý
ninya - prvek vyskytující se ve Fírielině písni, evidentně znamená můj, moje - viz indo-ninya; nejspíš neplatný ve vyspělé quenijštině, která má pro "můj" příponu -nya
nion, nier - včela
niqu- - být chladný, mrazit, chladit
niquë - je to studené, mrazí to, chladí to
niquis, niquessë - jinovatka
nírë - slza
nirwa - podhlavník, polštář (?)
nís, nissë (pl. nissi) - žena
nísima - vonný, vonící; Nísimaldar - vonné stromy, Nísinen - vonné vody, jezero v Númenoru
nítë - vlhký, orosený
nixë - mráz
-nna (pl. -nnar) - k, na, do; alativní koncovka v cilyanna, Endorenna, Elenna, rómenna, mannar, valannar
nó - před (časově)
noa - myslet
nóa, nó (pl. nówi) - představa, pojetí (čeho)
Nócoirë - alternativní jméno pro březen
noirë (pl. noiri) - hrob, hrobka; Noirinan - údolí hrobek
nol-* - učit se, naučit se
nóla - (1) vršek, pahorek
nóla - (2) moudrý, rozumný, učený, vzdělaný
Nólairë - alternativní jméno pro červenec
nolda - moudrý
noldarë, nolpa - krtek
nólë - dlouhá studie, vědomost, znalost, učenost, poznání
nolma - moudrý
Nolmë - vědění, Filosofie
nolmo - moudrá osoba
nolwë, nólë - moudrost, skryté vědění, znalost, magie
Nóquelle - alternativní jméno pro říjen
nór, nórë, nor - země, stát; někdy také pro lid (normálně lië)
nórië - kraj, území
norna - tuhý, tvrdý, drsný, pevný, neústupný, pokřivený, zkroucený
norno (1) - dub
Norno (2) - trpaslík; personifikovaná forma adjektiva norna; Nornalië - trpasličí lid
norollë - vůz, vozík, kára
Norrívë - alternativní jméno pro prosinec
norsa - obr
nossë - příbuzenstvo, rodina
nosta- - porodit, narodit se; narození
nostar, nostaro (pl. nostari) - rodiče
not - počítat; (min. čas nótina - spočteno); nótë - číslo
Nótuilë - alternativní jméno pro květen
-ntë - zájmenná koncovka pro 3. osobu mn.č. "oni", když žádný subjekt nebyl dříve zmíněn
nu, no - pod
Núaran - král západu
nucumna - ponížený, pokořený
nuhta- - brzdit, bránit, nenechat pokračovat, přerušit, náhle zarazit, nenechat dokončit, zarazit, zabránit
nuhuienna - pod stínem, alativ; viz huinë
nulla, nulda - tajný, utajovaný, skrytý
Númen - západ; númeheruvi - pánové západu; Númenor, Númenorenna - alativ, do Númenoru; númenya - západní
númessier - jsou na západě; (núme(n)+ssë+ië+r - západ+v+jsou+oni)
númeta-, númenda- - klesat, zapadat (o slunci)
nuntixë - tečka umístěná pod linii písma
nuquerna - opačný, obrácený spodkem navrch; ve frázích silmë nuquerna, áre nuquerna
nur, núrë - zavrčení, stížnost, vrčení
nura - hluboký
nurmë - podřízení, podřízenost; nurmëa - podřízený
núro - západ slunce; andúne, annún
nurru- - mumlat, šeptat, reptat; příd. jm. nurrua; min. čas nurrula
nurta- - skrýt(se), schovat(se), ukrýt(se), zatajit; nurtalë - ukrytí, zatajení (nurta+ zpodstatňující oncovka pro sloveso -lë); Nurtalë Valinoréva - ukrytí Valinoru
nuru - smrt
nuruhuinë - stín smrti
nut- - vázat, zavázat, přivázat, pojit se, připoutat
núta- - zapadat, klesat
nútë - uzel
nwalca - krutý
nwalmë - muka, utrpení, agónie, trýzeň
nwalya- - mučit, týrat, způsobovat bolest, soužit
-nya - zájmenná přípona; přivlastňovací zájmeno 1.os.sg. můj, má, mé; tatanya - můj táta; kde je to třeba, vkládá se mezi slova hláska i" např. Anarinya, hildinyar
nyalmë - křik, povyk
nyar- - vyprávět
nyárë - legenda, příběh, vyprávění, pověst
-nyë - zájmenná přípona já; také zkráceně -n; viz utúvienyes
nyellë - zvonek, zvon
nyello - zpěvák
nyéna- - bědovat, naříkat, truchlit, lamentovat, oplakávat
nyer- - truchlit, rmoutit se
nyérë - zármutek, smutek, žal, hoře, strast

 

-o - koncovka pro druhý pád; pl. -ion a -ron; Oromëo, Rúmilo
o - s, se
-o, -ó - osoba, někdo; zájmenná koncovka, později nahrazena "námo"
ó-, o- - spolu, dohromady; předpona užívaná ve slovech popisujících setkání, kontakt, vztah nebo spolek dvou osob, věcí nebo skupin; viz omentië, ónoni, ónona
oa, oar, öa, öar - příslovce pryč, daleko, stranou, za
oantë - odejít pryč, opustit; min. čas slovesa auta-
ohta - válka
ohtacárë- (min. čas ohtacarnë) - válčit
ohtar, ohtatyaro - válečník
oi - vždy
oia - stálý, věčnětrvající, věčný
oialë - (1) věčně, trvale, neustále, navždy (příslovce)
oialë - (2) věčnost; nekonečné období; Oiolairë - věčné léto
oiencarmë - věčně tvořící
oio - stále, pořád
oiolairë - druh stromu ("Věčné léto") (Tol Eressëa -> Númenórë)
óla - snít; (možná není myšleno v nominativu ale v dativu)
olassië - listí, listoví
ólemë - loket
ollo - útes, sráz
olórë (pl. olori) - sen, vize
olosta - zasněný
olva (pl. olvar) - rostliny (rostoucí věci s kořeny v zemi), flora
olwa - větev
óma - hlas; ómarya - jeho/její hlas; 2.p. ómaryo - jeho/jejího hlasu; 7.p.pl. ómainen - (s) hlasy
omenta- - setkat se, potkat
omentië - setkání; omentielva - naše setkání; 2.p. omentielvo - našeho setkání; viz -lma
-on - koncovka 2. pádu mn. č.; Silmarillion, Valion, aldaron, tasarion, Istarion, Eldaron
ondo (pl. ondor) - kámen; pl. lokativ ondolissë - na skalách
onna - stvoření, bytost, tvor
onóna - (1) příd. jm. pocházející z dvojčat; (2) jeden z páru dvojčat (pl. onóni - dvojčata)
onot- - přidat, dodat, sečíst, spočítat
onta- - vytvořit, stvořit, utvořit; min. č. ónë, ontanë
ontarë - rodička
ontari - rodiče
ontaro - rodič
onya - můj syn (není běžným výrazem pro slovo syn)
opelë - dům, vesnice nebo město obehnané zdí; opevnění
oquenië - rozhovor, rozmluva
or- - nabádat, naléhat, dohnat koho k čemu, donutit koho k čemu; impersonální sloveso(orë nin caritas - nutí mě to udělat to)
or - nad, přes, předp. pře-
orco (pl. orcor, orqui) - skřet
órë - srdce, nitro (vnitřní mysl)
oricon - vřes
orivainë - hrách
orma - věc, fyzická hmota, látka
ornë - strom; často se používá jako část jména; spíše pro menší a útlejší stromy; Ornendil - přítel stromu
Orocarni - Červené hory
orofarnë - sídlo v horách
oromardë (pl. oromardi) - vysoká síň
oron (pl. oronti) - hora
Oron Oiolossë - Věčně sněhobílá hora
oronta - strmý, příkrý
orosta - povýšení, nanebevstoupení, výstup
orsir- - přetékat
orta- - zvedat se, stoupat, vztyčit, zvednout, vycházet (slunce...); min. čas ortanë
orto - vrchol hory
os* - o (náhradní předložka místo genitivu)
os, osto - město, obehnané hradbami; pevnost
ósanwë - myšlenka, mysl; ósanwë-centa - myšlenková komunikace
osellë - společnice, "sestra"
ossa - hradba a příkop
ossë - hrůza, úzkost, zděšení
ossë* - hrůza, zděšení
osta - statek, hospodářství, usedlost
ostar - správní oblast
osteca- - popsat, vylíčit, označit
osto - pevnost, opevněné město
otorno - společník
otso - 7

 

paca - dvůr, dvorec, vydlážděná podlaha
palan - daleko a široko; v palantíri, asimilované palar- v Palarran
palantír (pl. palantíri) - Věštec dálek; kameny vyrobený Noldor pro vidění dalekých věcí
Palarran - Daleký poutník; loď (palan+ran; asimilace nr v rr)
palis - trávník
palla - rozsáhlý, široký, expanzivní, rozpínavý, širý
palmë - povrch, zevnějšek
palpa- - bít, tlouci, bušit, mlátit
palu-, palya- - roztáhnout (se), rozvinout, rozprostírat se, rozšířit (se), protáhnout (se), zvětšit(se)
palúrë - povrch, zevnějšek, vnějšek, lůno země
panda - (1) ohrada, plot; (2) oplocovat, ohrazovat
panda- - zahrnovat, obsahovat
pano - tvarovaný kus dřeva; prkno, podlahové prkno, parketa
panta - otevřený
panta- - otevřít, uvolnit, rozevřít se, rozestřít, rozvinout(se)
panya- - určit, stanovit
par- - uspořádat, složit, skládat, dát dohromady
parca - suchý
parma - kniha
pasta - hladký, jemný, plynulý, klidný, pravidelný
pé - ret (také pro ústa)
pel- - otáčet, obíhat, točit se, kroužit
pelecco - sekyra
pelecta- - sekat, tesat
peler - ohraničená oblast
pella - za, po, přes, mimo, nad (en. beyond); spíše než předložka je to založka; Andúnë pella - za západem; elenillor pella - zpoza hvězd
penda >- nakloněný, svažující se
pendë - svah, úbočí, stráň
Pereldar - půlelfové
perino - půlčík
perya - poloviční; perdëa - polovička
perya- - rozdělit v půli, rozpůlit
píca- - zmenšit (se), snížit (se), ztrácet se, ubývat, slábnout
Picinaucor, Pitya-naucor - skřítci; sg. picinauco
pilin (pl. pilindi) - šíp
pinquë - tenký
pio - ovoce podobné třešním a švestkám, a pevnou dužinou a jednou peckou
piopin, pipin - hložinka, plod hlohu
piosenna, ercassë - cesmína
pirya - džus, sirup
pitya - malý
piuca - plod, malá bobule; borůvka
poica - čistý, čirý, ryzí
pol- - moci; polin - mohu
polda - silný, statný, rozložitý
poldórë - síla (fyzická)
polë - oves
porë - mouka
puita- - plivat, vyplivnout
púrëa - zamazaný, ušpiněný, obarvený
pusta- - zabránit, zastavit, ukončit
putta - tečka, zastavovací znaménko v interpunkci

 

quáco, corco - vrána
qual- - zemřít v bolesti
qualin - "mrtvý" (o elfech)
qualmë - smrt, agónie
quámë - nemoc, choroba
quanta - plný, úplný, celý
quantien - plný rok = yen
quár, quárë - pěst
quat- - plnit, naplnit, vyplnit, splnit; bud. čas quantuva - naplní (enquantuva - znovunaplní)
quel- - (1)utichat, slábnout, ztrácet se, hasnout, pohasnout, blednout, vyblednout
quel- - (2)selhat, neuspět, zklamat; bud. čas queluva
quelet (pl. queletsi) - mrtvola; loico - mrtvé tělo, mrtvola, zdechlina
quellë - blednutí, slábnutí, utichání, ubývání, zánik; pozdější část podzimu
quén (pl. queni) - někdo, jeden, osoba, jedinec, muž či žena...; pl. osoby, (nějací) lidé, oni s nejobecnějším významem, (jako v "oni (lidé obecně) říkají, že... říká se") V kombinaci s kořenem podst. nebo příd. jména se používá k označení nějakých navyklých funkcí nebo k popisu něčeho co má nějakou podstatnou (permanentní) vlastnost; např. roquen, cityaquen, arquen, aiquen, ilquen
quendë - elf; málo používaný sg. od Quendi
Quenderin, Quendian - elfský, elfů
Quendi - elfové jako rasa (mluvící)
quendi (pl. quendir) - elfka, elfská žena
quendu (pl. quendur) - elf, elfský muž
quenta - příběh
quentalë - historka, vyprávění, zpráva
quenya - elfština (mluva); Quenya lambë - Elfská řeč, jazyk
querna - otočený, obrácený (vyjadřuje změnu); viz nuquerna
quessë - pero, peří
quesset - polštář, poduška
quet- - říct, říkat, mluvit; min. čas quentë
quetta (pl. quettar) - slovo
quil-* - odpočinout si
quildë - ticho, mlčení, klid, odpočinek
quinga - luk (jako zbraň)
quingi- - brnkat, zabrnkat (např. na harfu, lyru)
quinquenna - kokořík
quiquilla - konvalinka vonná, "lilie z údolí"
quor- - utopit se, utonout, dusit (se), udusit (se), zadusit (se)
quorin - utonulý

 

rá (pl. rávi) - lev
rac- - rozbít, zlomit, zničit; rácina - rozbitý, zlomený, zničený
ráca - vlk; narmo
racca - dráp, pařát, spár
raccalepta - drápatý, s drápy na prstech
rahta- - dosáhnout, docílit, dospět, uložit se, dorazit, dostat se
raica - špatný, nepoctivý, darebácký, skloněný, ohnutý; pl. raicar (čti raiké)
raimë - hon, lov
rama- - křičet, řvát, zavolat, zařvat
ráma (pl. rámar) - křídlo; 7. p. č. mn. rámainen - s křídly, na křídlech
rámalókë - okřídlený drak
ramba - zeď, stěna, hradba, val
rambë - křik, řev, výkřik, povyk
Rána - jméno měsíce
ranca** - objetí
ranco (pl. ranqui) - paže
randa - věk, koloběh
ránë - toulání, potulka
ránen - potulný, kočovný, toulavý
ranga (pl. rangar) - délková jednotka = 96,5cm
ranya-, ran- - toulat se, bloudit, zatoulat se
rassë - roh (horn), vrchol, špička; tildë
rasta - 12
rato - brzo, brzy, zanedlouho, záhy
rauco - silná, nepřátelská a děsivá kreatura, démon; Valarauco - démon moci
raumo - (hluk) bouře, hromobití
rauta - kov
ráva - pustina, divočina
rávë - burácející, dunící, hřmící, rachotící hluk; příd. jm. rávëa
ré, rë - den (sluneční)
rembë - síť, síťoví, pletivo
rempa (příčestí trpné) - ohnutý, sehnutý, skloněný, zahnutý
réna - hranice, okraj
rer-, min.č. rendë - zasít, osít, zasévat, rozsévat (i nenávist ap.)
resta- - pomáhat, napomáhat, pomoci
restalë - pomoc
ría - věnec
ric- - (za)kroutit (se), zkroutit (se), obrátit (se), otočit (se)
rië - koruna
riel, riellë - korunovaná dívka
rig-* - splétat, věnčit
rihta- - trhnout, škubnout, cuknout
rillë, rildë - oslnivost, skvělost, sláva, brilantnost, jas, třpyt, lesk
rilmë - jiskřivé světlo
rilya - třpytivý, zářivý, zářící
ríma - obruba, lem, kraj, okraj, hrana, hranice
rimba - častý, mnohý; rimbo - často
rimbë - velké množství, spousta, mnoho
rimpë - spěch, chvat
rína - korunovaný
rincë - drobný, malý; mn. č. rinci
ringa - studený, chladný
Ringarë - prosinec
ringë - pleso, studené jezero (v horách)
ris- - rozetnout
rista- - řezat, ořezat, krájet
rista- - řezat, říznout
-ro - zájmenná koncovka on; antaváro
rocco - (rychlý jezdecký) kůň
roita- - pronásledovat, stíhat, honit se za něčím
rom- - troubit, vydávat zvuk trubky
róma - roh (na troubení)
romba - trubka, trumpeta
Rómen - východ; alativ rómenna - východně, směrem k východu; ablativ Rómello - z východu, (k někomu) z východu
-ron - koncovka 2. p. mn. č. ; aldaron - stromů
rondo - klenba, klenutá střecha, strop - viděno zespodu (a většinou neviditelné zvenku); velká síň nebo prostora takto zastřešená
ronta - dutý, prázdný, vpadlý
roquen - jezdec, jezdkyně, rytíř
rossë - jemný déšť, rosa
rotto - malá jeskyně, sluj
rotwa - dutý, prázdný, vpadlý
ruca- - bát se; rucin - cítím strach, hrůzu, zděšení, bojím se
rúcima (čti rúkima) - hrozný, strašný, děsný, děsivý
rúcina - zmatený, zřícený, rozpadlý, zničený (čím)
ruhta- - vyděsit, postrašit, nahnat strach, hrůzu
rúma- - posunout, přemístit, přendat, pohnout (o velkých a těžkých věcech); min. čas rúmala
runda - hrubý kus dřeva
rúnya - rudý plamen
runya - stopa, šlépěj
rusco - liška
ruscuitë - prohnaný, lišácký, vychytralý
russë - jiskření, blyštění, třpyt
ruxa- - drobit se, rozpadat se
-rya - zájmenná koncovka jeho, její; máryat - její ruce, ómaryo - jejího hlasu (genitiv od ómarya - její hlas), súmaryassë - v jejím lůně (lokativ od súmarya - její lůno, ochranná náruč), coarya - jeho dům

 

-s - zájmenná koncovka "to"; viz tiruvantes, utúvienyes
sa - aby, že
saccat- - rozervat, rozpoltit, puknout; min. čas saccantë
saila - rozumný, moudrý
saira- - vědět, znát, rozumět
sairon - čaroděj, kouzelník
saiwa - horký, rozpálený
salma - lyra
salmë - hra na lyru
salpa - mísa, miska
salpa- - popíjet, usrkávat
salquë - tráva
sambë, -san - místnost, komnata, pokoj
samno - tesař, řemeslník, stavitel
san - nato, pak, potom
san - tehdy, tenkrát, potom, poté, pak
sana- - myslet (také nauta-)
sanca - trhlina, prasklina, puklina
sancë - odporný, hrozný, ohavný, hnusný, nenávistný
sanda - skutečný, opravdový, trvalý, stálý
sandastan - ochranný štít - obranná bojová formace
sanga- - (1) (s)tisknout, (s)tlačit (se), mačkat (se); mj. kompaktní bojová formace
sanga - (2) zástup, dav, houf
sangassë* - tlak, útlak
sanya - normální, obyčejný, obvyklý
sanyë - pravidlo, zákon, řád, zásada, předpis
sapsa - hrob
sar (pl. sardi) - kamínek, kámen (malý), oblázek; v Elessar
sára (1) - hořký, trpký, zahořklý, zatrpklý
sára (2) - mrtvá, vysušená tráva
sarat (pl. sarati) - písmeno, jakýkoliv důležitý znak
sarco* - blesk
sarcuva - tělesný, fyzický, hmotný
sarna - kamenitý, kamenný
sarnë - pevné, odolné místo (doslova něco pevného, odolného jako kámen)
sarnë - silné, odolné místo
sarnië - oblázky, štěrk, oblázkový břeh
sarqua - dužnatý, masitý, hmotný
Sarquindo (pl. Sarquindi) - kanibalský obr, obr lidožrout
saura - odporný, prohnilý, (mravně) zkažený, špatný
Sauron - odpudivý, zošklivený, děsivý, hrozivý
sáva - šťáva, džus
së - ona
seldo - chlapec
selma - stálá představa, názor, vůle
ser- - mít rád (o přátelství)
ser- - odpočinout si, odpočívat, spočívat
sercë - krev; yár
sercondo* - seregon, rostlina se sytě rudými květy, "krev kamene" (Beleriand)
sérë - odpočinek, klid, oddech
sérë - odpočinek, poklid, pokoj, vnitřní klid
sermë - přítelkyně
sermo - přítel
sí - nyní, teď, právě; sin, sín před samohláskami
sicil - dýka, nůž
sil- - (o)svítit, (o)zářit (bíle); přít. čas síla - svítí, září, ozařuje, vyzařuje, osvětluje; frekventativ sisíla
silima - hmota, ze které byly vyrobeny Silmarily
silma - zářící, lesklý, třpytivý
Silmaril (pl Silmarilli) - záření čistého světla; Silmarillion - (příběh) Silmarilů
silmë - hvězdné světlo, hvězdný jas
silqueléni - bříza; "stříbrná bříza, dlouhovlasá paní"
silwin - bříza
símen - zde, tady, tu
simpa, simpina - píšťala, flétna
sin - to, tak, takto; jako samostatné slovo ve větě, neurčující blíže jiné slovo jako to dělá slovo "sina"; (sin qeuntë Quendingoldo Elendilenna = to/tak pravil Pengolodh Elendilovi)
sina - tento, tato, toto; vanda sina - tento slib
sinat* - toto, tohle (jako samostatné zájmeno)
sincahonda - (o člověku) chladný, neúprosný, tvrdý, s kamenným srdcem
sinda - šedý; šedý elf, Sindar - šedí elfové, adj. Sindarin
sindë - šedý, světlešedý nebo stříbrošedý
Sindel (pl Sindeldi) - šedý elf, méně běžné označení pro Sinda
Sindicollo, Singollo - Šedoplášť
sinë - tito, tyto, tato
sinomë - na tomto místě
sinqui - šperky; sinquita - ozdobit se šperky, ošperkovat se
sinta - krátký
sintë- - vědět, znát
sinya - nový; vinya
sinyë - večer
sip-* - hrát na píšťalu, pískat
siquilissë - smuteční vrba
sir- - téci
sírë - dnes
sírë - řeka
siril - říčka
sirya- - téci, proudit, plynout
so - on
solor, solossë - příboj, vlnobití
sorno, soron, sornë (pl sorni) - orel
Sorontar - sind. Thorondor, jméno orla
Soronúmë - název souhvězdí
-ssë - lokativní koncovka; pl. -ssen; Lóriendessë, yassen, mahalmassen
stama- - bránit, zabránit, znemožnit, vyloučit, nepřipouštět
sú- - foukat, vát, dout
sú, súlë - dech
suc- - pít
súcë, aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici
suilë - popud, podnět
sulca - jedlý kořen
súlë - duše; dech
Súlimë - březen
sulpa - polévka
súma - dutina, lůno, náruč; súmaryassë - v jejím lůně (súma+rya+ssë - lůno+její+v)
sungwa - nádoba na pití
súrë - vítr; 7.p. súrinen - ve větru, větrem
suxë* - pití, nápoj
súya- - dýchat; foukat, vát, dout

 

-t - (1) duálová koncovka označující pár; máryat - její ruce (má+rya+t)
-t - (2) zájmenná koncovka "je" (en. them); laituvalmet; také jako samostatné slovo "te"
-t - (3) redukovaná zájmenná koncovka druhé osoby "ty"; viz hecat
ta - ono, to
tacë-, min. č. tancë - upevnit, připevnit, připoutat
tai-, tay- - prodloužit, zvětšit
tailë - prodlužování, prodloužení, rozšíření
taina - rozšířený, prodloužený
tál - spodní část nohy (en. foot)
tala - plachta (lodní)
talan (pl. talani) - podlaž
talantië - on je padlý; talanta - padlý
talat- - spadnout, padnout, upadat
tallunë - chodidlo
talma - základ, podstata, jádro
talta - pád, úpadek
talta- - padat, sesmeknout se, sklouznout,spadnout, prudce klesnout
tam- - (za)ťukat, (za)klepat, poklepat
tambaro - datel
tambë - měd
tambina - měděný
tampa - zátka, uzávěr
tamuril - tis
tan- - dělat, tvořit, dávat tvar
tana- - (1) ukazovat, ukázat, označovat, označit, naznačit, dávat najevo, uvádět, projevit (úctu ap.)
tana - (2) ukazovací zájmeno tamten, onen, ten
tanca - pevný, stálý, neměnný, jistý, zaručený
tancavë - určitě, samozřejmě, ovšem; používáno pro "ano"
tancil - brož, jehlice
Tancol - Venuše (ukazující hvězda)
tandë - tam, tím směrem
tanë - tamti, tamty, tamta
tango- - brnkat, zabrnkat
tangwa - spona, přezka
taniquelassë - vonný stálezelený strom (Tol Eressëa -> Númenórë) (Taniquetil - nejvyšší hora ve Valinoru, žili tam Manwë a Varda)
Taniquetil - "vysoký bílý roh", hora ve Valinoru
tanna - znak, symbol
tano - řemeslník, kovář
tanta, atwa - dvojitý, dvojnásobný, dvojí
tanwë, curwë - dovednost, zručnost, konstrukce, vytváření, výroba
tap- - zabránit, znemožnit, zastavit
-tar - koncovka jmen, značí vysoké postavení, pán čeho; Sorontar
Tar- - prvek stavěný před jména, znamená vznešený, ušlechtilý, vysoce postavený; Tar-Amandil
tar - za, přes (en. beyond)
tára - (1) vznešený, ušlechtilý, vysokce postavený; (2) vysoký, tyčící se, vyvýšený
tara- - přejít, přejet, křížit, zkřížit
taran, tarambo - piknik, svačina, hostina
tarca - roh zvířete
tárë - onoho dne, toho dne, v ten den, tehdy
tárë - tehdy, potom, pak, tedy, tak (porov. s írë = když)
Tareldar - vznešení elfové
tári - královna (ta, která je vznešená,...), 2.p. tário; Elentári, Tarinya - má královna
tárië - výška; alativ tárienna - do výše
tarma - sloup, pilíř
tarna - přejezd, přechod, průchod, brod
Tarondor - Pán Ondoru (Gondoru)
tarquesta - Quenya; vznešená řeč
tarucca - rohatý
tarucco, tarunco - býk
tarya - hrubý, drsný, tvrdý, nevlídný
tarya - tuhý, pevný, tvrdý, přísný, obtížný, nesnadný
tasar, tasarë - vrba; Nan-tasarion, Tasarinan - údolí vrb
tatya- - zdvojnásobit, zdvojit, zopakovat, opakovat (se)
taura - mocný
taura - mocný
taurë (pl. tauri) - les, hvozd; taurëa - lesnatý, zalesněný
Taurelilómëa-tumbalemorna, Tumbaletaurëa Lómeanor - lesomnohostínové-hlubokéúdolíčerné, hlubokéúdolízalesněné temnázem; quenijské zlomky stmelené podle entího vzoru; nejspíše to znamená les hlubokých údolí a černého stínu
Tauremorna - Černý les; Tauremornalómë - Les černé noci
tavar - dřevo
tavaro muž., tavaril žen. (pl. tavarni) - dryáda, lesní skřítek/víla, duch lesa
taxë - hřebík, hřeb
te - je, jim
tec- - psát, napsat
tecco - tah (perem), čára, škrt
tecil - pero (psací)
tehta (pl. tehtar) - znaky, písmena
telco - (1) původ, kořen, základ slova
telco - (2) noha (en. leg)
telco - (3) stonek (část tengwy)
telda - poslední, konečný
Telemmaitë - Stříbroruký
telimbo - nebe, obloha
tella - nejzazší, nejzadnější, poslední
telma - závěr, ukončení, konec; cokoliv užívaného k dokončení práce nebo věci; vrchol, to co je poslední; nejvyšší část obydlí, vršek střechy
telluma (pl. tellumar) - klenba, kupole
telumbë, hwan - houba
telpë, telep, tyelpë - stříbro, stříbrný
telta- - stínit, zastínit, krýt
telu - konec
telu- - skončit, dokončit (intransitivní) končit
telumë - střecha, klenba, strop, nebesa, baldachýn; Telumehtar - nebeský bojovník
Telvo - muž. jméno - Poslední
telya- - skončit, dokončit (transitivní) ukončit, zakončit, uzavřít, učinit konec, končit
téme (pl. témar) - řada, skupina, sled
ten* - za něco (něco za něco - nat ten nat)
ten, an - pro (en. for)
tengwa (pl. tengwar) - písmeno
tengwanda - abeceda
tengwë (pl. tengwi) - symbol, znak; hloníti tengwi - fonetické znaky; tengwestië - jazyk, abstraktně, jako fenomén
tengwesta - gramatika, mluvnice
tenna - dokud, až do
tennoio - navždy; (tenna+oio - dokud+stále)
ter, terë - skrz
téra - (1) rovný, přímý
téra - (2) po, vpřed, dopředu, podél, podle
tercáno - posel
tercen -intuice, vnitřní zrak; příd. jm. přivl. tercenya (pl. tercenyë); essi tercenyë - jména porozumění, dávané matkou svému dítěti, indikující nějaký dominantní znak dítěte vnímaný matkou
teren - štíhlý, útlý (též nindë)
teret - špendlík
tereva - jemný, křehký
terhat- - rozbít (se), zlomit (se); min. čas terhantë
termar- - stát, zaujímat místo, vydržet, odolat, trvat, zůstat (ter+mar - skrz+snést, vydržet); bud. čas termaruva
tev- - nenávidět
tevë, tevië - nenávist
thelma - viz selma
thindë - viz sinde
thorno - viz sorno
thúlë - viz súlë (zastaralá forma, nově th>s)
tië (pl. tier) - cesta, směr; tielyanna - na tvou cestu (tie-lya-anna - cesta-tvá-na)
tihta- - mrkat, mžourat, zírat; min. čas (past part.) tihtala
tildë - vrchol, špička
Tilion - jméno měsíce
timpë - jemný déšť
timpinë - sprška, mlhovina
tin- - třpytit se, lesknout se, sršet, jiskřit
tinco - kov; rauta
tinda - třpytivý, třpytící se, zářící
tindë - třpyt, lesk, záblesk
tindómë - hvězdný soumrak; užíváno pro čas okolo rozbřesku, nikoli pro večer
tindómerel - dcera rozbřesku; poetické jméno pro slavíka
tinta- - způsobit jiskření, blyštění, rozžhnout, zažehnout, rozsvítit, rozjiskřit
tintila- - třpytit se, blikat, mihotat se (hvězda), rozzářit se; pl. tintilar
tinwë (pl. tinwi) - jiskra
tir- - střežit, hlídat, pozorovat, bdít, věnovat pozornost; (tir-uva-nte-s - hlídat-budou-oni-to); palantíri, Tirion
tirmë - hlídání, hlídka
tirno - hlídač, strážce
titta - drobný
tiuca - silný, tlustý, robustní
tiuco - stehno
tiuya- - ztloustnout
tixë - tečka
tó - vlna (materiál)
toa - vlněný
toi, te - zájmeno oni
tol (pl. tolli) - ostrov
tolmen - osamělý, izolovaný (kulatý) kopec
tolto - 8
tombo - gong
top- - přikrýt, krýt, zakrýt; min. č. tompë
tópa - střecha
toron (pl. torni) - bratr
tuca- - vést, přivést, směřovat, dovést
tuia- - rašit, klíčit, pučet
tuilë - jaro; naděje, slibnost, pozdní jaro
tuilindo - vlaštovka
tuima - (1) výhonek, pupen, poupě
tuima- - (2) rašit, klíčit, pučet, vyrážet pupeny
tul- - přijít; min. čas utúlie (perfect) (utúlien - já jsem přišel), utúlie'n aurë - přišel den (‚n vloženo nejspíš jen kvůli zvučnosti); túlë, tullë - min. čas (past tense); nejspíše utúlië=vid dokonavý, tullë=vid nedokonavý
tulca - pevný, odolný, nehybný, neměnný, stálý, neotřesitelný
tulca- - upevnit, stanovit, určit, ustavit, vybudovat
tulma - máry
tulta- - svolat, poslat pro, povolat
tulto - podpěra, podpora, opora, útěcha
tulwë - standarta, tyč, bidlo
tumba, tumbo - hluboké údolí
tumna - hluboký
tunda - vysoký
tundo - kopec, pahorek
tunga - napjatý, upnutý, stažený, těsný, pevný, napnutý, sevřený
tuo - síla (fyzická), energie, vitalita
tup- - přikrýt, krýt, zakrýt; viz untúpa
tupsë - došek
tur- - ovládat, vládnout, řídit, vést; obvykle nejspíše túrina nebo turna
turca - silný
Turco - Silný (tělesně)
túrë - vítězství, ovládnutí
Túrin, Turindo - muž. jméno Nálada vítězství
turma - štít
Túrosto - velká pevnost; Gabilgathol, příbytek trpaslíků
turúna - ovládaný
tussa - keř
tuv- - najít, nalézt, objevit; min. čas utúvië; utúvienyes - našel jsem to (utúvie+nye+s - našel+já+to)
tyalië - sport, hra
tyar- - způsobit
tyaro - hybná síla, původce děje, muž činu
tyav- - chutnat, ochutnat, mít (jakou) chuť, vychutnat
tyávë (pl. tyáver) - chuť
tye (1) - ty, vy (jako objekt)
tye (2) - čaj
tyel - konec
tyelca - ukvapený, uspěchaný, chvatný
tyeldë - konec
tyelima - poslední, konečný, závěrečný, definitivní; métima
tyellë (pl. tyeller) - úroveň, stupeň, hodnost
tyelma - končící
tyelpë - stříbro; telpë
tyulma - stěžeň, stožár
tyulussë - topol
tyuru - sýr

 

ú - bez
ú- - předpona ne-
ufárë - nedostatek, ne dost; ufárëa - nedostatečný
uilë - plazivé rostliny, mořské řasy
Úlairi - Nazgúlové; sg. Úlairë/Úlair
ulban - modrý
ulca, úmëa - zlý, špatný
ulcallo - zlo
ullumë - ne navždy
úlúmë* - nikdy
ulundë - záplava, povodeň, potopa
ulundo - zrůda, nestvůra, netvor
ulwë, uluswë - olše
ulya-, ul- - pršet, lít, vlít, téci, proudit; min. čas uller; ullier - měl by proudit
um- - nebýt, nedělat; umin - nejsem, umilyë - nejsi
Úmanyar - ti, kteří nejsou z Amanu; Úmanyar, Úmaneldi
umbar - osud
umbarta - osudový, předurčený
Umbarto - Osudový, Předurčený
umbarwa - osudný, neblahý, smrtící, zhoubný
úmëa - zlý
unca- - vyhloubit, vyhrabat, vymlít, vydlabat
undómë - hvězdný soumrak, stmívání, šero; používáno pro večer
undu- - dolů; předpona pře-, za-; undu - dolů, pod, vespod
undulav- - přikrýt, porazit; min. čas undulávë
undulávë - undu- - dolů, lav - ovládnout = překryl, přikryl; Lumbulë undulávë ilyë tier - Stín přikryl všechny cesty
undumë - propast
ungo - tmavý stín, mrak
ungwë - pavoučí síť, pavučina
únótima - nesčetný; pl. únótimë (ú+nót+imë - ne-počítat-schopný - nespočitatelní, nespočetní)
unqua - dutý, prázdný, vpadlý
unqualë - agónie
unquë - dolík, jáma
untúpa- - zastřešovat, přikrývat (undutúpa)
unu - pod
unuhuinë - pod stínem; viz huinë
únyárima - nepřevyprávitelný (příběh je dlouhý nebo nejsou známa fakta)
úquen - nikdo
úquétima - nevyřknutelný, nevyslovitelný, nevýslovný; to, co nelze vyslovit
ur-, úr- - hřát, rozehřát (se), rozpálit (se); být horký, rozpálený
úra - rozsáhlý, objemný
Úr-anar - rudé slunce, žhavé slunce
urco (pl. urqui) - cokoliv, co elfy na jejich Pochodu vyděsilo; užíváno též orco; ork (resp. skřet v českém překladu)
urdu - smrt
úrë - žár, horko, vedro
Úrimë - srpen
urna - pec, kamna
uruitë - ohnivý, planoucí, plamenný
urulókë (pl. urulóki) - ohnivý drak
urúva - jako oheň, ohnivý
urya- - planout, zapálit, žhnout, plát
us- - utéct, uniknout, uprchnout
usquë - dým, výpar, zápach
usta- - hořet, pálit, spálit, vypálit (transitivní)
uswë - útěk, únik, uprchnutí
utúlien - viz tul-
utúvienyes - viz tuv-
-uva - koncovka budoucího času
úva - nebude (en. will not), budoucí čas negativního slovesa; přít. čas úyë (?)
úvanimo - zrůda, monstrum, netvor
úvë - spousta, velké množství, mnohý, ve velkém množství, početný
úvëa - obrovský, hojný, vydatný
úyë - není (ú+ye - ne+je); úyë sérë indo-ninya símen -zde není klidu (pro) mé srdce

 

vá - ne; (zvolání, výkřik) Ne!, Nedělejte to!; avan, ván, ványë - já ne, já to neudělám, nebudu(I won´t!); avammë, vammë - my ne, nebudeme, my to neuděláme (we won't)
-va - přivlastňovací koncovka; -vë pro plurál=více předmětů, ne vlastníků ; Eldaliéva, miruvoréva
vacco - plášť, kabát
vaháya, vaihaiya - daleký, dálný, vzdálený
vahta- - znečistit, ušpinit (se), pošpinit, umazat (se), potřísnit, poskvrnit
vaima - roucho, róba, háv, šat, oděv
vaina - oblečený, oděný
vainë - pochva, pouzdro (na nůž, meč)
vaita- - zabalit, ovinout, obtočit, obmotat, obalovat, obklopit, obklopovat, obejmout, objímat, sevřít v náručí, svírat v náručí
vaiwa - vítr
vala- - panovat, vládnout, poroučet, mít pod svou mocí, přikázat, nařídit
Vala(m), Valië(ž) (pl. Valar) - Mocní
Valacirca - souhvězdí Velká medvědice
valanya (tárion) - šestý den týdne, sobota, den Valar
Valarauco (pl. Valaraucar) - Démon moci, balrog
valassë - božství
valca- - být nejasně, neurčitě vidět
Valimar, Valmar - Domov Mocných, region ve Valinoru, zemi Valar
valina- - radovat se, mít radost, být šťastný
Valinórë, Valinor - země Valar
vanda - přísaha, (slavnostní, závazný) slib
vánë, vánië - min. čas od auta - odejít
vanessë - krása
vanima - krásný, obdivuhodný; nominál pl. vanimar - krásní; 2.p. pl. vanimálion; Arwen vanimalda - Krásná Arwen, doslova Arwen tvá krása, změněno na Arwen vanimelda
Vanimeldë - Krásná-drahá
vanta- - jít, chodit, kráčet
vanwa - odešlý, ztracený, zmizelý, zesnulý, mrtvý, minulý a skončený
vanwië - minulost
vanya- - odjet, zmizet (min. č. vannë)
vanya - sličný, krásný, nádherný; linda, calwa, vanima
váquet- - říct ne, odmítnout (ne ve smyslu "není pravda" ale odmítnutí něco udělat nebo dovolit); váquetin - odmítl jsem
var - nebo, anebo, či
vára - zašpiněný, umazaný, nečistý, špinavý
Varda - Elbereth, Vznešená
vardarianna - vonný stálezelený strom ("Vardin dar", ale prvek -ri- je nejasný) (Tol Eressëa -> Númenórë)
varna - chránit, ochraňovat
varna (příčestí trpné) - v bezpečí, zabezpečený, bezpečný
varnassë - ochrana
varnë - tmavěhnědý, hnědočerný
varya- - chránit, ochraňovat
Vása - jméno slunce
ve - jako, tak...jako, tak jako
vëa - dospělý
vendë, wendë - dívka
venë - malá loďka; nádoba, miska
vénë - svěžest, mládí
vénë, venessë - panenství
venya - čerstvý, svěží
vëo, vëaner - dospělý, dospělý muž
véra - osobní, soukromý, vlastní
verca - divoký, nespoutaný, bouřlivý, bujný, vášnivý
vérë - přísaha, slib
verië - odvaha, neohroženost, statečnost, smělost
verno - manžel
versil - bříza
veru - sezdaný pár, muž a žena, manželé
verya- - odvážit se, opovážit se
verya - odvážný, neohrožený, smělý, statečný
verya- - troufat si
vessë - manželka
vesta - manželství, manželský stav
vesta- - vdát se / oženit se
vesta-* - slíbit, slibovat, zaslíbit se
vestalë - svatba
vië - dospělost, mužství
vílë - mírný vánek, jemný větřík
vilin - vzdušný
villë-, villa- - létat, letět
vilya - vzduch, nebe
Vincarna - nově vyrobený
Vingilot, Vingelot, Vingilótë - Pěnová květina, jméno lodi
vinë, vinnë - jakýkoliv jehličnan
vinya - nový; sinya
Víressë - duben
vórima, voronda - stálý, věrný, spolehlivý, loajální, stálý v dodržování slibů, závazků, věrný službě; 2.p. vórimo
voro - nepřetržitě, vytrvale, neustále, ustavičně
voronwa - odolný, vytrvalý, stálý
voronwië - stálost, věrnost, spolehlivost, loajalita

 

-wë - přípona mnoha jmen, většinou ale ne výhradně mužských; odvozeno ze základu jednoduše znamenajícího osoba
-wen - dívka; častá koncovka ženských jmen; Eärwen - Mořská dívka
wendë, vendë - dívka
wénë - svěžest, mládí
wenya - čerstvý, svěží
wéra - stará forma pro véra
wil- - létat, letět
wilma, wista - vzduch
wilwa- - třepat se, třepotat se sem a tam
wilwa - volný, nespoutaný, bezstarostný
wilwarin - motýl
Wilwarin - souhvězdí Cassiopeia
winda - štěkání, štěkot
winga - pěna, sprška
wingë - hrozen květů
winta- - rozptýlit, rozprášit, rozházet; rozprašovat se, rozptylovat se
wintil - lesk, záblesk, třpyt

 

yá - dříve, kdysi, předtím, před (časově)
ya - zájmeno který, která, které; viz yassë (ya + alativní koncovka)
yaimë - nářek, naříkání, lkaní; příd. jm. yaimëa - naříkající, pl. yaimië
yaisa - ocel; eren
yaita- - naříkat, lkát
yaiwë - pohrdání, opovržení, neúcta, výsměch, posměch
yal- - volat, svolat, zavolat, povolat; viz enyal- - volat/povolat zpět, odvolat
yallumë, yalúmë - naposled, minule, posledně, konečně
yalmë - křik, povyk, hluk
yalúmëa - dávný, starý
yalúmessë, yáressë - za dávných časů; bylo nebylo
yána - svaté místo, svatyně
yanta - most
yanta - most, šíje, spoj, spojení
yanwë - most
yár - krev; sercë
yara - (1) aby, že
yara - (2) dřívější, někdejší, bývalý
yára - starý, dávný, starobylý, starodávný (patřící do nebo pozůstalý z dávných časů)
yárë - minulé dny, dřívější dny; dávno
yárëa, yalúmëa - dávný, starý
yarra- - vrčet, zavrčet; příd. jm. vrčící
yassë - v kterém, které (pl. yassen - v kterých)
yat, yatta - krk, šíje
yav- - plodit
yavannamírë - vonný stálezelený strom s kulatým šarlatovým ovocem ("Yavannin klenot")
Yavannië - září
yávë - ovoce, plody
yávië - podzim; sklizeň (brzký podzim)
yáwë - rokle, strž
yaxë (pl. yaxi) - kráva
yë - je; ve vyspělé quenijštině nahrazeno slovem ná; bud. čas yéva
yeldë (yendë) - dcera
yello - vítězný pokřik, (vý)křik
yelma - odpor, averze, nechuť, znechucení
yelta- - nenávidět, hnusit si, ošklivit si, chovat odpor k
yelwa - odpuzující, hnusný, ohavný, nechutný, odporný
yén (pl. yéni) - elfský dlouhý rok dlouhý 144 slunečních let, 52 596 dní
Yénonótie - výpočet let; letopočet
yenya - loni
yerna - starý, ošuntělý (o věcech)
yerya- - stárnout, zestárnout, opotřebovat (se)
yessë - začátek, počátek; yessëa - počáteční
yesta - (1) nejprve, nejdříve
yesta - (2) první; minya
yestarrë - první den roku (loa); bezprostředně před jarem; Nový rok
yéta- - dívat se na, sledovat, pozorovat
yéva - bude (írë ilqua yéva nótina - když vše bude spočteno); neplatné ve vyspělé quenye
yo - s, se, spolu s
yomenië - setkání, schůzka, křížení (tří a více přicházejících z různých směrů)
yondo - syn
yonta - víc, více
yonta- - zvětšit se, zvětšovat se, narůstat, stoupat
yúla - řežavé uhlíky, doutnající dřevo
yulda (pl. yuldar) - (1) průvan, tah (vzduchu), van
yulda (pl. yuldar) - (2) doušek, lok
yulma - (2) značka, žnoucí znamení
yulma - pohár, nádoba na pití
yulmë - pití, pitka, hýření
yúyo - oba