Slovník - 1. část
7. 12. 2009
TOTO jE ELFSKý SLOVNíK - 1.čáST
A - M
A
a- - předpona slovesa, které následuje slovo, které je objektem smyslového vnímání, sloveso popisuje, co vnímaný objekt dělá (man cenuva lumbor ahosta? - kdo uvidí mraky se kupit?) (hosta- - shromažďovat se)
a - (1) zvolací částice - ó (a vanimar - ó nádherní)
a, á - (2) přikazovací částice - ó (a laita, laita te! - ó chvalme, chvalme je!)
a, ar - (3) spojka a
acúna- - viz. cúna-
aha - vztek, zlost, zuřivost
aharwa* - zlostný, zuřivý
ahosta- - viz. hosta-
ahya- - měnit se; přenést, posunout, přesunout, přemístit, stočit (se), obrátit (se); helwa-ahyala - modrající se (min. čas ahyanë)
ai! - citoslovce ach!, běda!
ai - jestli, jestliže, pokud (en. if)
aica - hrozný, strašný, děsivý, ostrý, nelítostný (v Aicanáro - ostrý plamen, sindarsky Aegnor
aicalë - vrchol
aicassë - vrcholek hory
ailin, linya - tůň, jezero, rybník
ailinon - leknín
ailo - jezero, rybník, jezírko, tůň
aimenal, aimenel - viz lilurin
aina - svatý (odvozeno od Ainu)
Ainu (pl. Ainur) - ti, kteří byli stvořeni dříve než Eä, podřízení Valar a Maiar
aipio - třešeň
aiqua - strmý, příkrý
aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici
aiquen - někdo, kdokoli
airë - posvátnost; aira - posvátný, svatý
airita- - posvětit
aista- - bát se, děsit se, hrozit se, mít hrůzu
aiwë - ptáček (Aiwendil - milovník ptáků); též filit
aiya - zdar, hle, buď zdráv / buď(te) pozdraveni, sláva (komu) - pozdrav
ala- - vzkvétat, prospívat, mít úspěch, mít se dobře
alac- - chvátat, spěchat
alahasta - nezkažený, nezohyzděný, nezničený
alalmë - jilm
alarca - rychlý, svižný
alasaila - nemoudrý, pošetilý, nerozumný
alassë - štěstí, blažený pocit, radost, veselost
alassëa - šťastný, veselý, radostný
alastë - mramor
alata - záře
alca - paprsek světla
alca- - svítit, zářit, vyzařovat, ozařovat
alcar - sláva, nádhera, skvostnost, jas, třpyt; alcarinqua - skvostný, zářivý; Alcarinqua - to Skvělé (věc); Alcarin - ten Skvělý (člověk)
Alcarinquë> - Jupiter
alda (pl. aldar) - strom (Aldarion - syn stromů)
aldamo - záda
aldarwa - porostlý stromy
aldëa - zastíněný stromy
aldëon - alej, stromořadí
Aldudénië - "Nářek pro dva stromy", žalozpěv o dvou Stromech
aldúlya - čtvrtý den týdne, čtvrtek, den dvou stromů
alfirin - uilos, simbelmynë(= nikdy nezapomeň) "stálička"; drobná bílá květinka, pomněnka
alma - dobro, prospěch, bohatství, majetek
almarë - požehnanost, bohatost, obdařenost, blaho, blaženost
almárëa - obdařený, radostný, požehnaný
almië - blaho, štěstí, dobro
alqua - labuť (Alqualondë - Labutí přístavy)
alta - (1) jasné světlo; (2) velký, obrovský (o rozměrech)
Altáriel - dívka korunovaná zářícím věncem
alya - vzkvétající, bohatý, prospívající
am-, ama- - nahoru
amalda - vrcholek stromu
aman - požehnaný, oproštěný od zla; amanya - amanský, amaňan (pl. Amanyar); Amandil - přítel amanu
amatixë - tečka umístěná nad linii písma
amaurëa - úsvit, rozbřesk (poet.)
amba, ama - nahoru
ambal - dlaždice, tvarovaný kámen
amban - úbočí, svah
ambar - osud, sudba; svět; záhuba, zánik, zhouba, smrt (varianta umbar); Ambar-metta - konec světa
Ambarenya - Středozem
ambarma - okolnost, náhoda
ambarta, umbarta - osudový
ambo - kopec; ambonnar - na kopce, do hor (ruxal' ambonnar - na rozpadající se kopce)
amil, ammë - matka (mamil - máma)
amilessë - mateřské jméno ( amil - matka + essë - jméno) jméno dané dítěti jeho matkou
ammalë - pták, žlutý
amorta- - zdvihnout, vyzdvihnout, vzdouvat se (am- nahoru)
ampa - hák, skoba
ampano - dřevěná hala, stavení, altán
ampendë - do kopce (příslovce)
amrún - východ slunce
an- - předložka zintenzivňující, superlativizující
an (1) - pro, k
an (2) - neboť, jelikož, protože
an, ten - neboť, protože
ana, na - k, směrem k
ananta - ale, avšak, však, přesto
Anar - slunce; Anarinya - mé slunce; Anárion - syn slunce; Anardil - přítel slunce
anarórë - východ slunce
anarya - úterý; den slunce
anca - čelisti, ale anca je jednotné číslo
ancalima - nejjasnější (calima - jasný + předložka an-) ; žen. jméno Ancalimë, muž. Ancalimon
anda - dlouhý; andavë - dlouze
andamunda - slon
andatehta - dlouhé znaménko (v psaní)
ando - brána (andon - velká brána)
andúnë - západ slunce, západ, večer; andú- předložka ...západu (Andúril - oheň západu)
andúnië - západ slunce
anessë - darované nebo přidané jméno
anga - železo
Angamando - "Železná věznice" - peklo
angulókë - drak
anna (pl. annar) - dar
annún - západ slunce
anta- (1) - dát, dávat, darovat (antalto - oni dali; antar - oni dávají; antaróta - on to daroval (anta-ró-ta - dal-on-to); antuva - bud. čas; antuváro - on daruje)
anta (2) - tvář, obličej
anto - ústa; dárce
anwa - skutečný, opravdový, pravdivý, pravý
apa- - po, předložka; předpona v apacenyë a Apanónar; varianta ep- v epessë
apa - po, potom, poté
apacen - prozíravost, předvídání, vědomí co přijde po; apacenya - předvídavý; apacenyë - předvídavě
apairë - vítězství
Apanónar - potom narození, elfské jméno pro smrtelné lidi
apsa - uvařené jídlo, pokrm
aqua - plně, úplně, cele, naprosto, zcela
ar - spojka a (také a)
ára - svítání, rozbřesk
ara (1) - venku, za, vedle, kromě, mimo
ara-, ar- (2) - předpony vznešený, urozený
aran - král; aranion - ...krále (asëa aranion - králův lístek); aranya - můj králi (aran+nya); Aran Meletyalda - Vaše Veličestvo; arna - královský
aranel - princezna
aranítë - královský, majestátní
aráto - mistr, významný muž
arca - rovný
Arda - Říše; jméno Země jako Manwëho království
árë (pl. arië) - den; sluneční světlo; Arien - žen. jméno
arin - ráno
arinya* - časný, raný, brzký; časně, brzy
armar (pl.) - zboží
Armenelos - ar-menel-osto - královské nebeské město
arquen - šlechtic
arta (1) - přes, napříč, křížem
arta (2) - vysoce postavený, vznešený, ušlechtilý
arta (3) - pevnost
arwa - mající, s
aryon, haryon - dědic
asëa aranion - athelas, králův lístek
assa - otvor, díra
asta (pl. astar) - měsíc (časově)
asto - prach; rozprášit
ata - znovu, zase, opět, ještě (jednou)
Atalantë - Padlý; atalantië - pád; atalantëa - padlý, v ruinách; atalta - padnout, zhroutit se, zřítit se (min. čas ataltanë)
Atan (pl. Atani) - druhý národ, elfské jméno pro smrtelné lidi
ataquë - budova, stavení
atar - otec; atto - táta
atarincë - tatínek
atsa- - chtit, lapit do pasti
atta - číslovka dvě
atwa, tanta - dvojitý, dvojnásobný, dvojí
au- - předložka sloves; pryč, z , ze, mimo (u-, od-) (auciri - odříznout, uříznout)
auciri- - odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části
auhorta- - vyhnat, vyhostit, odehnat
aurë, arë - den, sluneční světlo; auressë - ráno; arya = 12 hodin; ré = 24 hodin, od západu do západu slunce; sana = 24 hodin
auroita- - zaplašit, zahnat
auta- - jít pryč, odejít, opustit (min. čas avánië, mn.č. avánier, oantë)
ava- (min. čas avanë) - odepřít, nepovolit, zakázat
ava- -předpona označující cosi zakázaného (avaquétima - nevyřknutelné, nesmí být řečeno)
áva, avá - ne; (en. don´t) místo české předpony ne- ke slovesům; ávan (en. I won´t), také ván, ványë; áva carë! - nedělej to!
avanta-* - odpustit
avanyárima - nevyřknutelné, to, co se nemá říkat
avaquet- - odmítnout
avaquétima - nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat
avar - vzbouřenec, rebel, ten, který odmítá udělat to, co je mu doporučeno nebo přikázáno
avar, pl. avari - vzpurný, neochotný
axan - zákon, pravidlo, přikázání
axo (pl. axor) - kost
áya - (1) bázeň, úcta, respekt
áya- - (2) zdravit, pozdravit, přivítat
a - (1) zvolací částice - ó (a vanimar - ó nádherní)
a, á - (2) přikazovací částice - ó (a laita, laita te! - ó chvalme, chvalme je!)
a, ar - (3) spojka a
acúna- - viz. cúna-
aha - vztek, zlost, zuřivost
aharwa* - zlostný, zuřivý
ahosta- - viz. hosta-
ahya- - měnit se; přenést, posunout, přesunout, přemístit, stočit (se), obrátit (se); helwa-ahyala - modrající se (min. čas ahyanë)
ai! - citoslovce ach!, běda!
ai - jestli, jestliže, pokud (en. if)
aica - hrozný, strašný, děsivý, ostrý, nelítostný (v Aicanáro - ostrý plamen, sindarsky Aegnor
aicalë - vrchol
aicassë - vrcholek hory
ailin, linya - tůň, jezero, rybník
ailinon - leknín
ailo - jezero, rybník, jezírko, tůň
aimenal, aimenel - viz lilurin
aina - svatý (odvozeno od Ainu)
Ainu (pl. Ainur) - ti, kteří byli stvořeni dříve než Eä, podřízení Valar a Maiar
aipio - třešeň
aiqua - strmý, příkrý
aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici
aiquen - někdo, kdokoli
airë - posvátnost; aira - posvátný, svatý
airita- - posvětit
aista- - bát se, děsit se, hrozit se, mít hrůzu
aiwë - ptáček (Aiwendil - milovník ptáků); též filit
aiya - zdar, hle, buď zdráv / buď(te) pozdraveni, sláva (komu) - pozdrav
ala- - vzkvétat, prospívat, mít úspěch, mít se dobře
alac- - chvátat, spěchat
alahasta - nezkažený, nezohyzděný, nezničený
alalmë - jilm
alarca - rychlý, svižný
alasaila - nemoudrý, pošetilý, nerozumný
alassë - štěstí, blažený pocit, radost, veselost
alassëa - šťastný, veselý, radostný
alastë - mramor
alata - záře
alca - paprsek světla
alca- - svítit, zářit, vyzařovat, ozařovat
alcar - sláva, nádhera, skvostnost, jas, třpyt; alcarinqua - skvostný, zářivý; Alcarinqua - to Skvělé (věc); Alcarin - ten Skvělý (člověk)
Alcarinquë> - Jupiter
alda (pl. aldar) - strom (Aldarion - syn stromů)
aldamo - záda
aldarwa - porostlý stromy
aldëa - zastíněný stromy
aldëon - alej, stromořadí
Aldudénië - "Nářek pro dva stromy", žalozpěv o dvou Stromech
aldúlya - čtvrtý den týdne, čtvrtek, den dvou stromů
alfirin - uilos, simbelmynë(= nikdy nezapomeň) "stálička"; drobná bílá květinka, pomněnka
alma - dobro, prospěch, bohatství, majetek
almarë - požehnanost, bohatost, obdařenost, blaho, blaženost
almárëa - obdařený, radostný, požehnaný
almië - blaho, štěstí, dobro
alqua - labuť (Alqualondë - Labutí přístavy)
alta - (1) jasné světlo; (2) velký, obrovský (o rozměrech)
Altáriel - dívka korunovaná zářícím věncem
alya - vzkvétající, bohatý, prospívající
am-, ama- - nahoru
amalda - vrcholek stromu
aman - požehnaný, oproštěný od zla; amanya - amanský, amaňan (pl. Amanyar); Amandil - přítel amanu
amatixë - tečka umístěná nad linii písma
amaurëa - úsvit, rozbřesk (poet.)
amba, ama - nahoru
ambal - dlaždice, tvarovaný kámen
amban - úbočí, svah
ambar - osud, sudba; svět; záhuba, zánik, zhouba, smrt (varianta umbar); Ambar-metta - konec světa
Ambarenya - Středozem
ambarma - okolnost, náhoda
ambarta, umbarta - osudový
ambo - kopec; ambonnar - na kopce, do hor (ruxal' ambonnar - na rozpadající se kopce)
amil, ammë - matka (mamil - máma)
amilessë - mateřské jméno ( amil - matka + essë - jméno) jméno dané dítěti jeho matkou
ammalë - pták, žlutý
amorta- - zdvihnout, vyzdvihnout, vzdouvat se (am- nahoru)
ampa - hák, skoba
ampano - dřevěná hala, stavení, altán
ampendë - do kopce (příslovce)
amrún - východ slunce
an- - předložka zintenzivňující, superlativizující
an (1) - pro, k
an (2) - neboť, jelikož, protože
an, ten - neboť, protože
ana, na - k, směrem k
ananta - ale, avšak, však, přesto
Anar - slunce; Anarinya - mé slunce; Anárion - syn slunce; Anardil - přítel slunce
anarórë - východ slunce
anarya - úterý; den slunce
anca - čelisti, ale anca je jednotné číslo
ancalima - nejjasnější (calima - jasný + předložka an-) ; žen. jméno Ancalimë, muž. Ancalimon
anda - dlouhý; andavë - dlouze
andamunda - slon
andatehta - dlouhé znaménko (v psaní)
ando - brána (andon - velká brána)
andúnë - západ slunce, západ, večer; andú- předložka ...západu (Andúril - oheň západu)
andúnië - západ slunce
anessë - darované nebo přidané jméno
anga - železo
Angamando - "Železná věznice" - peklo
angulókë - drak
anna (pl. annar) - dar
annún - západ slunce
anta- (1) - dát, dávat, darovat (antalto - oni dali; antar - oni dávají; antaróta - on to daroval (anta-ró-ta - dal-on-to); antuva - bud. čas; antuváro - on daruje)
anta (2) - tvář, obličej
anto - ústa; dárce
anwa - skutečný, opravdový, pravdivý, pravý
apa- - po, předložka; předpona v apacenyë a Apanónar; varianta ep- v epessë
apa - po, potom, poté
apacen - prozíravost, předvídání, vědomí co přijde po; apacenya - předvídavý; apacenyë - předvídavě
apairë - vítězství
Apanónar - potom narození, elfské jméno pro smrtelné lidi
apsa - uvařené jídlo, pokrm
aqua - plně, úplně, cele, naprosto, zcela
ar - spojka a (také a)
ára - svítání, rozbřesk
ara (1) - venku, za, vedle, kromě, mimo
ara-, ar- (2) - předpony vznešený, urozený
aran - král; aranion - ...krále (asëa aranion - králův lístek); aranya - můj králi (aran+nya); Aran Meletyalda - Vaše Veličestvo; arna - královský
aranel - princezna
aranítë - královský, majestátní
aráto - mistr, významný muž
arca - rovný
Arda - Říše; jméno Země jako Manwëho království
árë (pl. arië) - den; sluneční světlo; Arien - žen. jméno
arin - ráno
arinya* - časný, raný, brzký; časně, brzy
armar (pl.) - zboží
Armenelos - ar-menel-osto - královské nebeské město
arquen - šlechtic
arta (1) - přes, napříč, křížem
arta (2) - vysoce postavený, vznešený, ušlechtilý
arta (3) - pevnost
arwa - mající, s
aryon, haryon - dědic
asëa aranion - athelas, králův lístek
assa - otvor, díra
asta (pl. astar) - měsíc (časově)
asto - prach; rozprášit
ata - znovu, zase, opět, ještě (jednou)
Atalantë - Padlý; atalantië - pád; atalantëa - padlý, v ruinách; atalta - padnout, zhroutit se, zřítit se (min. čas ataltanë)
Atan (pl. Atani) - druhý národ, elfské jméno pro smrtelné lidi
ataquë - budova, stavení
atar - otec; atto - táta
atarincë - tatínek
atsa- - chtit, lapit do pasti
atta - číslovka dvě
atwa, tanta - dvojitý, dvojnásobný, dvojí
au- - předložka sloves; pryč, z , ze, mimo (u-, od-) (auciri - odříznout, uříznout)
auciri- - odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části
auhorta- - vyhnat, vyhostit, odehnat
aurë, arë - den, sluneční světlo; auressë - ráno; arya = 12 hodin; ré = 24 hodin, od západu do západu slunce; sana = 24 hodin
auroita- - zaplašit, zahnat
auta- - jít pryč, odejít, opustit (min. čas avánië, mn.č. avánier, oantë)
ava- (min. čas avanë) - odepřít, nepovolit, zakázat
ava- -předpona označující cosi zakázaného (avaquétima - nevyřknutelné, nesmí být řečeno)
áva, avá - ne; (en. don´t) místo české předpony ne- ke slovesům; ávan (en. I won´t), také ván, ványë; áva carë! - nedělej to!
avanta-* - odpustit
avanyárima - nevyřknutelné, to, co se nemá říkat
avaquet- - odmítnout
avaquétima - nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat
avar - vzbouřenec, rebel, ten, který odmítá udělat to, co je mu doporučeno nebo přikázáno
avar, pl. avari - vzpurný, neochotný
axan - zákon, pravidlo, přikázání
axo (pl. axor) - kost
áya - (1) bázeň, úcta, respekt
áya- - (2) zdravit, pozdravit, přivítat
C
caila - nemoc, upoutání na lůžko; nemocný
caima - postel, lůžko
caimasan (pl. caimasambi) - ložnice, noclehárna
caimassëa, caila - upoutaný na lůžko, nemocný
cainen - 10
caita- - ležet, rozprostírat se (sindanóriello caita mornië - mimo šedou zemi leží temnota)
cal- - zářit, svítit
cálë - světlo
calima - jasný, zářivý, zářící
calina - světlý, jasný, osvětlený
callo - šlechetný muž, hrdina
calma - lampa
calmindon - maják
calpa- - pramenit, vytékat, dávat vodu
calta- - zářit, svítit
calwa - krásný
calya- - osvětlovat, osvětlit
cambë - hřbet ruky
camilot - červený jetel
campilossë - planá růže
campin - šípek, plod plané růže
can- - čtyř-
can- - přikazovat, žádat, nařídit
cancalë (malina cancalë) - narcis, "žlutý smích"
cánë - chrabrost, udatnost, srdnatost
cáno - velitel
canta (1) - 4
canta (2) - tvarovaný (nějak, en. shaped, -shaped)
cantil - čtverec
canu - olovo
canuva - olověný
canwa - prohlášení, příkaz
canya - statečný, odvážný, smělý
car - dům
cár - hlava
car - (min. čas carië)- dělat (en. make, do) utvářet, tvořit;(i carir quettar - ti kteří dávají podobu slovům; carir je plurál aoristu)
carca (pl. carcar) - tesák i jako skála, útes, zub
carcanë - řada zubů
Carmë - umění
carna - udělaný, vyrobený, zhotovený (Vincarna - právě udělaný); příčestí slovesa car-
carnë - červená; Carnimírië - rudě ošperkovaný, s rudými drahokamy
carnevaitë - uprostřed rudého nebe, mezi nachovými oblaky (příd. jm)
carnevalina- - radovat se v (podzimní) červeni
Carnil - Mars
carnimírië - jeřáb ("Červené drahokamy")
Casar (pl. Casári, Casari, Casalli) - trpaslík
cassa, carma - přilba, helma
cat- - (vy)tvarovat, (z)formovat
cauca - hrbatý, křivý; cauco - hrbáč
caurë - strach, hrůza, děs
caurëa - plachý, bojácný, nesmělý, bázlivý, ostýchavý
cauta- - ohnout (se), sehnout se, sklonit se, zahnout
caw- - sklonit se, poklonit se, uklonit se, klanět se
cel- - odtékat, stékat
cellë - řeka, proudící
celma - kanál (vodní)
celu- - svižně proudit, rychle vytékat
celumë - proud; příliv (ëarcelum essen - v mořských proudech)
celussë - záplava
celva (pl. celvar) - zvířata, živé věci, které se hýbou
cemen - země, půda
cemina - hliněný, z hlíny, zemní
cemnaro - hrnčíř
cen - zrak, je základem pro některá podst. jm. (apacen, tercen)
cen- (bud. čas cenuva) - vidět, spatřit, hledět;
cenda - číst
centa - komunikace; osanwë-centa - dorozumívání, spojení myslí
Cermië - červenec
certa (pl. certar) - runa
cilmë - vybírání, výběr, volba, rozhodování se (essecilmë - vybírání jména)
cilta - (1) vybrat (si), vybírat (si), zvolit (si), rozhodnout (se)
cilta- - (2) dělit, rozdělit, rozdělovat, oddělit
cilya - propast, rokle, strž; cilyanna - do propasti (směr)
cir- (1) - sekat, roztínat
cir- (2) - plavit se, plout
círa - plavba
circa - srp
ciri- - řezat
cirincë (pl. cirinci) - malinký šarlatový ptáček, ne větší než střízlík, s pisklavým hlasem na hranici slyšitelnosti
cirissë - říznutí, šrám
cirma - část, díl, kus, podíl
cirya - loď (s ostrou přídí)
ciryamo - námořník
coa, car - dům; coarya - jeho dům; coacalina - světlo domu - metafora pro duši (fëa) přebývající v tělě (hroa)
coimas - "chléb života", cestovní chléb - lembas
coirë - "probouzení, vzrušení" (brzké jaro)
coirëa - živý, žijící (coirëa quenya - živá řeč)
coita- - vzbudit (se), probudit (se), procitnout
col- - nést, nosit, držet, přenášet, přinášet, doručit; nosit (oblečení)
colindo - nositel, držitel (cormacolindo - nositel prstenu, pl. cormacolindor)
collo - plášť (Sindicollo - Šedoplášť)
colosta - okurka
coranar - sluneční rok
corco - vrána
corda - chrám, svatyně
cordon - modla
corma - prsten
corna - kulatý
cornë - bochník (kulatý), kruh
coromindo - kupole, klenba
coron - (1) pahorek; (2) koule; (Coron Oiolairë - Pahorek věčného léta, také Corollairë)
costa - (1) hádka, spor; (2) hádat se, přít se
cotullë, cotulwë - líska
cotumo - nepřítel
cotya - nepřátelský
cú - (1) luk (jako zbraň)
cú - (2) srpek měsíce
cu, cua - holub, holubice
cuilë - život, bytí naživu
cuina - naživu
cuivëa - procitající, probouzející se
cuivië - probuzení, procitnutí (Cuiviénen - vody probuzení)
cula, culda - zlatočervená
culda, culina - ohnivě rudý, zlatorudý, ohnivý
cullo - červené zlato
culmarin - pomeranč
culuina - oranžová
culuma - pomeranč
culumalda - druh stromu (zlatočervený strom?)
cumbë - pahorek, hromada, kupa
cumbo - břicho
cumna - prázdný; lusta
cúna- - ohnout (se), sehnout (se), sklonit (se)
cúna - ohnutý, skloněný, zkřivený
cundu - princ
cúnë - půlměsíc, srpek
curu - dovedný
Curwë - technická dovednost a invence
cuy-, cui- - probudit se k životu, ožít
cyermë - modlitba
caima - postel, lůžko
caimasan (pl. caimasambi) - ložnice, noclehárna
caimassëa, caila - upoutaný na lůžko, nemocný
cainen - 10
caita- - ležet, rozprostírat se (sindanóriello caita mornië - mimo šedou zemi leží temnota)
cal- - zářit, svítit
cálë - světlo
calima - jasný, zářivý, zářící
calina - světlý, jasný, osvětlený
callo - šlechetný muž, hrdina
calma - lampa
calmindon - maják
calpa- - pramenit, vytékat, dávat vodu
calta- - zářit, svítit
calwa - krásný
calya- - osvětlovat, osvětlit
cambë - hřbet ruky
camilot - červený jetel
campilossë - planá růže
campin - šípek, plod plané růže
can- - čtyř-
can- - přikazovat, žádat, nařídit
cancalë (malina cancalë) - narcis, "žlutý smích"
cánë - chrabrost, udatnost, srdnatost
cáno - velitel
canta (1) - 4
canta (2) - tvarovaný (nějak, en. shaped, -shaped)
cantil - čtverec
canu - olovo
canuva - olověný
canwa - prohlášení, příkaz
canya - statečný, odvážný, smělý
car - dům
cár - hlava
car - (min. čas carië)- dělat (en. make, do) utvářet, tvořit;(i carir quettar - ti kteří dávají podobu slovům; carir je plurál aoristu)
carca (pl. carcar) - tesák i jako skála, útes, zub
carcanë - řada zubů
Carmë - umění
carna - udělaný, vyrobený, zhotovený (Vincarna - právě udělaný); příčestí slovesa car-
carnë - červená; Carnimírië - rudě ošperkovaný, s rudými drahokamy
carnevaitë - uprostřed rudého nebe, mezi nachovými oblaky (příd. jm)
carnevalina- - radovat se v (podzimní) červeni
Carnil - Mars
carnimírië - jeřáb ("Červené drahokamy")
Casar (pl. Casári, Casari, Casalli) - trpaslík
cassa, carma - přilba, helma
cat- - (vy)tvarovat, (z)formovat
cauca - hrbatý, křivý; cauco - hrbáč
caurë - strach, hrůza, děs
caurëa - plachý, bojácný, nesmělý, bázlivý, ostýchavý
cauta- - ohnout (se), sehnout se, sklonit se, zahnout
caw- - sklonit se, poklonit se, uklonit se, klanět se
cel- - odtékat, stékat
cellë - řeka, proudící
celma - kanál (vodní)
celu- - svižně proudit, rychle vytékat
celumë - proud; příliv (ëarcelum essen - v mořských proudech)
celussë - záplava
celva (pl. celvar) - zvířata, živé věci, které se hýbou
cemen - země, půda
cemina - hliněný, z hlíny, zemní
cemnaro - hrnčíř
cen - zrak, je základem pro některá podst. jm. (apacen, tercen)
cen- (bud. čas cenuva) - vidět, spatřit, hledět;
cenda - číst
centa - komunikace; osanwë-centa - dorozumívání, spojení myslí
Cermië - červenec
certa (pl. certar) - runa
cilmë - vybírání, výběr, volba, rozhodování se (essecilmë - vybírání jména)
cilta - (1) vybrat (si), vybírat (si), zvolit (si), rozhodnout (se)
cilta- - (2) dělit, rozdělit, rozdělovat, oddělit
cilya - propast, rokle, strž; cilyanna - do propasti (směr)
cir- (1) - sekat, roztínat
cir- (2) - plavit se, plout
círa - plavba
circa - srp
ciri- - řezat
cirincë (pl. cirinci) - malinký šarlatový ptáček, ne větší než střízlík, s pisklavým hlasem na hranici slyšitelnosti
cirissë - říznutí, šrám
cirma - část, díl, kus, podíl
cirya - loď (s ostrou přídí)
ciryamo - námořník
coa, car - dům; coarya - jeho dům; coacalina - světlo domu - metafora pro duši (fëa) přebývající v tělě (hroa)
coimas - "chléb života", cestovní chléb - lembas
coirë - "probouzení, vzrušení" (brzké jaro)
coirëa - živý, žijící (coirëa quenya - živá řeč)
coita- - vzbudit (se), probudit (se), procitnout
col- - nést, nosit, držet, přenášet, přinášet, doručit; nosit (oblečení)
colindo - nositel, držitel (cormacolindo - nositel prstenu, pl. cormacolindor)
collo - plášť (Sindicollo - Šedoplášť)
colosta - okurka
coranar - sluneční rok
corco - vrána
corda - chrám, svatyně
cordon - modla
corma - prsten
corna - kulatý
cornë - bochník (kulatý), kruh
coromindo - kupole, klenba
coron - (1) pahorek; (2) koule; (Coron Oiolairë - Pahorek věčného léta, také Corollairë)
costa - (1) hádka, spor; (2) hádat se, přít se
cotullë, cotulwë - líska
cotumo - nepřítel
cotya - nepřátelský
cú - (1) luk (jako zbraň)
cú - (2) srpek měsíce
cu, cua - holub, holubice
cuilë - život, bytí naživu
cuina - naživu
cuivëa - procitající, probouzející se
cuivië - probuzení, procitnutí (Cuiviénen - vody probuzení)
cula, culda - zlatočervená
culda, culina - ohnivě rudý, zlatorudý, ohnivý
cullo - červené zlato
culmarin - pomeranč
culuina - oranžová
culuma - pomeranč
culumalda - druh stromu (zlatočervený strom?)
cumbë - pahorek, hromada, kupa
cumbo - břicho
cumna - prázdný; lusta
cúna- - ohnout (se), sehnout (se), sklonit (se)
cúna - ohnutý, skloněný, zkřivený
cundu - princ
cúnë - půlměsíc, srpek
curu - dovedný
Curwë - technická dovednost a invence
cuy-, cui- - probudit se k životu, ožít
cyermë - modlitba
E
e - neidentifikované slovo ve větě ( e man antaváro? - co vlastně daruje?) může být příslovečnou součástkou vlastně
ëa - jest, je, existuje (od přírody nebo z dlouhého vymezeného času); používá se jako sloveso být ve smyslu existovat, nikoli jako spona; používá se jako podst. jméno pro veškeré stvoření, jsoucno
ëala (pl. ëalar) - bytost, tvor, duch, duše, přízrak (pro tvora, který existuje bez fyzického těla, např. balrog)
ëar (pl. ëari) - moře; Ëar - Velké moře; Eärendil - přítel moře
Eärendil - Venuše
eärenya - sedmý den týdne, neděle, den moře
ëaris, ëarwen - mořská panna
ecet - krátký meč s širokou čepelí
ectar - (1) trn
ectar, pinectar, pipinectar - hloh
ehte, ecco - oštěp
ehtelë - pramen, zdroj vody, fontána, vodotrysk
ehtyar - bojovník s oštěpem
él, éli - hvězda (poeticky)
ela! - hleď!, hle!
élanar* - elanor, malá zlatá květinka ve tvaru hvězdy (Tol Eressëa, Laurenandë)
elda (1) - hvězdný, ...hvězd
Elda (pl. Eldar) - vznešený elf; Eldalië - elfský národ; Eldalambë - elfský jazyk; Eldamar - dům elfů; Eldandil (pl. Eldandili) - přítel elfů
Eldarin - elfský
eldasilquë - převislá kapradina, "elfská kadeř"
Elemmírë - hvězdný klenot (elen+mírë, asimilace nm>mm)
elen (pl. eleni) - hvězda; 2.p. mn. č. elenion (Elenion Ancalima - nejjasnější z hvězd); elenna - ke hvězdám; elenillor - z hvězd;
elena - ...hvězd (přívlastek), hvězdný
Elenrína - korunovaný hvězdami
elenya (1) - první den týdne, pondělí, den hvězd
elenya (2) - hvězdný
Elessar - hvězdný kámen (elen+sar)
elma - náš (zahrnující)
elva - náš (duál)
elvëa (pl. elvië) - jako hvězdy (en. starlike)
elyë - i když, třebaže, ještě, dokonce
emerwen - pastýřka
emma - náš (vylučující)
en- - předpona znovu, opět (entuluva - přijde znovu; Envinyatar - obnovovatel; envinyanta - uzdravený, obnovený; enyal- - vzpomenout si)
en - tam, tamhle
en(d)ya - prostřední, střední
Endamar - Středozem
endëa - střed
Endor, Endórë - Středozem
engwa - stonavý, neduživý, nezdravý (Engwar - elfské jméno pro smrtelníky)
enquantuva - určený k znovunaplnění
enquat- - znovunaplnit
enquë - 6
enquië - týden (šestidenní)
enta - tamní
entë - právě oni
ento - dále, pak, potom, příště, ještě
entul- - vrátit se
envinyanta - uzdravený, obnovený
envinyata- - hojit (se), zahojit (se), léčit, vyléčit, obnovit, oživit, uzdravit
enwina - starý
enyal- - (1) volat/povolat zpět, odvolat; (2) vzpomenout si
enyal- - připomínat, slavit, oslavovat
enyalië - vzpomínka
enyárë - toho dne (vzhledem k budoucnosti)
epessë - potomní jméno, přezdívka, přidaný titul
equë- - říkat, říká, řekl - není rozdíl v časování; equen - říkám, řekl jsem; eques - říká, řekl/a on/ona
eques (pl. equessi) - rčení, výrok (I Equessi Rúmilo - výroky Rúmilovy)
er - jeden, jediný, samotný
erca- - píchnout, propíchnout, popíchat, rozpíchat, napíchat
erca - trn, osten, bodlina, jehlice
ercassë - cesmína
erda - osamělý, osamocený, nehostinný, pustý, odříznutý od světa
erdë - jedinečnost, osoba jako celek
erdë - zárodek, pralátka
erë, eren - ocel; yaisa
erë, eressë - jenom, pouze, jen, výhradně; (2) samota, osamění
eressëa - osamělý
erin - zbytky, trosky, ruina, zřícenina
erma, orma - fyzická hmota
Eru - Jeden, Bůh
Eruhíni - děti Eruovy = lidé a elfové
erumë - poušť; okraj
erúmëa - vnější, krajní
erya - jediný
es - neidentifikované slovo v (es sorni heruion an! - orli jsou blízko, přilétají orli, orli se blíží), nejspíše forma en, může mít funkci slova hle
escë - šustot, šelest, šum (zvuk listů)
essë (pl. essi) - jméno
essëa - základní, prvotní, elementární
esta- - jmenovat, pojmenovávat
estë - zbytek, ostatek, zbývající část, (ti) ostatní, (ti) zbývající
estel - naděje, víra
et - ven, ven z, z
etil - břečťan
etsir - ústí řeky, delta
ettë - venek, vnější strana
ettul- - vyjít, jít pryč, odejít (ettul=et+tul)
etyal-* - zapomenout
ëuva, nauva - bude
ezel, ezella - zelená (pouze ve vanyarské quenijštině)
ëa - jest, je, existuje (od přírody nebo z dlouhého vymezeného času); používá se jako sloveso být ve smyslu existovat, nikoli jako spona; používá se jako podst. jméno pro veškeré stvoření, jsoucno
ëala (pl. ëalar) - bytost, tvor, duch, duše, přízrak (pro tvora, který existuje bez fyzického těla, např. balrog)
ëar (pl. ëari) - moře; Ëar - Velké moře; Eärendil - přítel moře
Eärendil - Venuše
eärenya - sedmý den týdne, neděle, den moře
ëaris, ëarwen - mořská panna
ecet - krátký meč s širokou čepelí
ectar - (1) trn
ectar, pinectar, pipinectar - hloh
ehte, ecco - oštěp
ehtelë - pramen, zdroj vody, fontána, vodotrysk
ehtyar - bojovník s oštěpem
él, éli - hvězda (poeticky)
ela! - hleď!, hle!
élanar* - elanor, malá zlatá květinka ve tvaru hvězdy (Tol Eressëa, Laurenandë)
elda (1) - hvězdný, ...hvězd
Elda (pl. Eldar) - vznešený elf; Eldalië - elfský národ; Eldalambë - elfský jazyk; Eldamar - dům elfů; Eldandil (pl. Eldandili) - přítel elfů
Eldarin - elfský
eldasilquë - převislá kapradina, "elfská kadeř"
Elemmírë - hvězdný klenot (elen+mírë, asimilace nm>mm)
elen (pl. eleni) - hvězda; 2.p. mn. č. elenion (Elenion Ancalima - nejjasnější z hvězd); elenna - ke hvězdám; elenillor - z hvězd;
elena - ...hvězd (přívlastek), hvězdný
Elenrína - korunovaný hvězdami
elenya (1) - první den týdne, pondělí, den hvězd
elenya (2) - hvězdný
Elessar - hvězdný kámen (elen+sar)
elma - náš (zahrnující)
elva - náš (duál)
elvëa (pl. elvië) - jako hvězdy (en. starlike)
elyë - i když, třebaže, ještě, dokonce
emerwen - pastýřka
emma - náš (vylučující)
en- - předpona znovu, opět (entuluva - přijde znovu; Envinyatar - obnovovatel; envinyanta - uzdravený, obnovený; enyal- - vzpomenout si)
en - tam, tamhle
en(d)ya - prostřední, střední
Endamar - Středozem
endëa - střed
Endor, Endórë - Středozem
engwa - stonavý, neduživý, nezdravý (Engwar - elfské jméno pro smrtelníky)
enquantuva - určený k znovunaplnění
enquat- - znovunaplnit
enquë - 6
enquië - týden (šestidenní)
enta - tamní
entë - právě oni
ento - dále, pak, potom, příště, ještě
entul- - vrátit se
envinyanta - uzdravený, obnovený
envinyata- - hojit (se), zahojit (se), léčit, vyléčit, obnovit, oživit, uzdravit
enwina - starý
enyal- - (1) volat/povolat zpět, odvolat; (2) vzpomenout si
enyal- - připomínat, slavit, oslavovat
enyalië - vzpomínka
enyárë - toho dne (vzhledem k budoucnosti)
epessë - potomní jméno, přezdívka, přidaný titul
equë- - říkat, říká, řekl - není rozdíl v časování; equen - říkám, řekl jsem; eques - říká, řekl/a on/ona
eques (pl. equessi) - rčení, výrok (I Equessi Rúmilo - výroky Rúmilovy)
er - jeden, jediný, samotný
erca- - píchnout, propíchnout, popíchat, rozpíchat, napíchat
erca - trn, osten, bodlina, jehlice
ercassë - cesmína
erda - osamělý, osamocený, nehostinný, pustý, odříznutý od světa
erdë - jedinečnost, osoba jako celek
erdë - zárodek, pralátka
erë, eren - ocel; yaisa
erë, eressë - jenom, pouze, jen, výhradně; (2) samota, osamění
eressëa - osamělý
erin - zbytky, trosky, ruina, zřícenina
erma, orma - fyzická hmota
Eru - Jeden, Bůh
Eruhíni - děti Eruovy = lidé a elfové
erumë - poušť; okraj
erúmëa - vnější, krajní
erya - jediný
es - neidentifikované slovo v (es sorni heruion an! - orli jsou blízko, přilétají orli, orli se blíží), nejspíše forma en, může mít funkci slova hle
escë - šustot, šelest, šum (zvuk listů)
essë (pl. essi) - jméno
essëa - základní, prvotní, elementární
esta- - jmenovat, pojmenovávat
estë - zbytek, ostatek, zbývající část, (ti) ostatní, (ti) zbývající
estel - naděje, víra
et - ven, ven z, z
etil - břečťan
etsir - ústí řeky, delta
ettë - venek, vnější strana
ettul- - vyjít, jít pryč, odejít (ettul=et+tul)
etyal-* - zapomenout
ëuva, nauva - bude
ezel, ezella - zelená (pouze ve vanyarské quenijštině)
F
faica - opovrženíhodný, nízký, podlý, hanebný, odporný
faila - čestný, spravedlivý, velkorysý
faina- - vyzařovat, vysílat paprsky světla
fainu- - uvolnit, propustit, vypustit, pustit, zbavit někoho něčeho
fairë (2) - zář, záře, svit
fairë (pl. fairi) - fantom, přízrak bez těla, viditelný jako bledý tvar, i duch obecně
falassë - pobřeží, břeh, pláž
falasta- - pěnit, zpěnit, napěnit
falastala - pěnící, vzdouvající se
Falastur - pán pobřeží
fallë - pěna
falma - (pěnící) vlna; falmalinnar - na pěnící vlny
falmar (pl. falmari), falmarin (pl. falmarindi) - nymfa, mořská víla, duch moře; odnož Teleri
falqua - průsmyk, soutěska (v horách)
fana - závoj, roucho (v něm se zjevovali Valar očím lidu)
fána, fanë, fánë - bílá, bělostná
fanga - vous, vousy, bradka
fanya (pl. fanyar) - mrak (bílý)
fanyarë - obloha, mraky a vzduch nahoře
fárë - dost, dostatek; ufárë - nedostatek; fárëa - dostatečný
farnë - obydlí, příbytek (orofarnë - horský příbytek)
farya- - stačit, stačit, být dost
fas - spleť, změť, střapec
fasta- - zamotat (se), splést se dohromady, rozcuchat (se)
fatanyu - peklo
fatsë - střapec, změť, spleť
fau- - rozevírat se, zet, šklebit (se) (o otvoru)
fauca - žíznivý, vyprahlý; s otevřenými ústy
fëa (pl. fëar) - duše, duch
fëalókë - jiskřivý drak
felpa, uilë - mořská řasa, chaluha
fen - rákos
fenda - práh
feuya- - cítit odpor z něčeho, ošklivit si, hnusit si
fifíru- - pomalu se ztrácet, pomalu slábnout
fifírula - ztrácející se, blednutí
filit (pl. filici) - pták
filquë, filinquë, filimpë - kapradí
filya - jeskyně
finda - mající vlasy, -vlasý
findë, finë - vlas, kadeř
findessë - vlasy osoby jako celek
finë - modřín
finwa - bystrý, prozíravý, důvtipný
fion (pl. fiondi, fioni) - sokol, jestřáb
fir- - umírat, ztrácet se, blednout
fírë - smrt, konec, poslední výdech
Fíriel - ta, která zemřela
Fírima (pl. Fírimar) - ti, kteří jsou náchylní zemřít - smrtelníci; fírimain - 2.p. mn.č.
firin - mrtvý (ve smyslu přirozené smrti smrtelníků)
firinga - náhrdelník
Firya (pl. Firyar) - smrtelník
foa - zásoba, hromada, poklad
foina - skrytý, utajený
fólë - tajemství; fólëa - tajemný
fólima - tajnůstkářský
formaitë - pravoruký - pravák
Formen - sever
forya - pravý (strana)
fuinë - stín, hluboký a temný, temnota, tma, šero
fum- - spát
fúmë - spánek
fumella, camillo fúmelot - vlčí mák
fúmello valinórea, camillo - velký vlčí mák
fúrima* - prolhaný
furin - skrytý, utajený
furu - lež, lhát
faila - čestný, spravedlivý, velkorysý
faina- - vyzařovat, vysílat paprsky světla
fainu- - uvolnit, propustit, vypustit, pustit, zbavit někoho něčeho
fairë (2) - zář, záře, svit
fairë (pl. fairi) - fantom, přízrak bez těla, viditelný jako bledý tvar, i duch obecně
falassë - pobřeží, břeh, pláž
falasta- - pěnit, zpěnit, napěnit
falastala - pěnící, vzdouvající se
Falastur - pán pobřeží
fallë - pěna
falma - (pěnící) vlna; falmalinnar - na pěnící vlny
falmar (pl. falmari), falmarin (pl. falmarindi) - nymfa, mořská víla, duch moře; odnož Teleri
falqua - průsmyk, soutěska (v horách)
fana - závoj, roucho (v něm se zjevovali Valar očím lidu)
fána, fanë, fánë - bílá, bělostná
fanga - vous, vousy, bradka
fanya (pl. fanyar) - mrak (bílý)
fanyarë - obloha, mraky a vzduch nahoře
fárë - dost, dostatek; ufárë - nedostatek; fárëa - dostatečný
farnë - obydlí, příbytek (orofarnë - horský příbytek)
farya- - stačit, stačit, být dost
fas - spleť, změť, střapec
fasta- - zamotat (se), splést se dohromady, rozcuchat (se)
fatanyu - peklo
fatsë - střapec, změť, spleť
fau- - rozevírat se, zet, šklebit (se) (o otvoru)
fauca - žíznivý, vyprahlý; s otevřenými ústy
fëa (pl. fëar) - duše, duch
fëalókë - jiskřivý drak
felpa, uilë - mořská řasa, chaluha
fen - rákos
fenda - práh
feuya- - cítit odpor z něčeho, ošklivit si, hnusit si
fifíru- - pomalu se ztrácet, pomalu slábnout
fifírula - ztrácející se, blednutí
filit (pl. filici) - pták
filquë, filinquë, filimpë - kapradí
filya - jeskyně
finda - mající vlasy, -vlasý
findë, finë - vlas, kadeř
findessë - vlasy osoby jako celek
finë - modřín
finwa - bystrý, prozíravý, důvtipný
fion (pl. fiondi, fioni) - sokol, jestřáb
fir- - umírat, ztrácet se, blednout
fírë - smrt, konec, poslední výdech
Fíriel - ta, která zemřela
Fírima (pl. Fírimar) - ti, kteří jsou náchylní zemřít - smrtelníci; fírimain - 2.p. mn.č.
firin - mrtvý (ve smyslu přirozené smrti smrtelníků)
firinga - náhrdelník
Firya (pl. Firyar) - smrtelník
foa - zásoba, hromada, poklad
foina - skrytý, utajený
fólë - tajemství; fólëa - tajemný
fólima - tajnůstkářský
formaitë - pravoruký - pravák
Formen - sever
forya - pravý (strana)
fuinë - stín, hluboký a temný, temnota, tma, šero
fum- - spát
fúmë - spánek
fumella, camillo fúmelot - vlčí mák
fúmello valinórea, camillo - velký vlčí mák
fúrima* - prolhaný
furin - skrytý, utajený
furu - lež, lhát
| Nahoru... |
H
háca- - zívat
hahta - hromada, kupa, stoh
haimë - zvyk, obyčej
haiya, haira - vzdálený, daleký; daleko
haiyassë - vzdálenost, odstup, dálka
hala - malá ryba
halatir, halatirno - ledňáček
halcin - zmrzlý, zmražený, zamrzlý
halda - zahalený, zastřený, skrytý, tajemný, zastíněný, stinný
halla - vysoký
halmë - tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.)
haloisi - rozbouřené moře
haloitë - skákavý
halta- - skákat, přeskočit
halya- - stínit před světlem, krýt, zatajovat, zahalovat rouškou
handa - inteligentní, chápavý, chápající
handassë - inteligence
handelë - rozum, intelekt
hanta- - děkovat
hanta, hantalë, hantan* - díky, děkuji
hantalë - díkuvzdání
hanu - (mužský) cit, cítění
hanuvoitë - mužský, samčí
hanya- - rozumět, chápat
hapa- - obklíčit
hara- (mn.č. hárar) - sedět; i hárar - ti, kteří sedí
haran (harna) - 100
haranyë - poslední rok století
harma - poklad
harma- - uchovávat
harna- - zranit, poranit; zraněný
harwë - rána, zranění, poranění
harya- - mít, vlastnit
haryon - dědic
hasta- - kazit, zkazit, ničit, zničit, pokazit, zohyzdit, hyzdit
hastaina - zkažený, zničený, pokažený, zohyzděný
hat- - rozbít (se), zlomit, zničit, skoncovat, přerušit
hauta- - zastavit, přestat, ustat
heca! - zmiz, odejdi, opusť (sg. hecat, pl. hecal)
hecil (muž. hecilo, žen. hecilë) - ztracený, opuštěný, odvržený
hehta- (min. č. hehtanë) - opustit, zanechat, vynechat, odsunout stranou, nevšímat si
helca - ledový, mrazivý; studený jako led
helcaraxë - ledová tříšť
helcë - led
helda - nahý, obnažený, zjevný, nic neskrývající
heliloctë - wisterie, "nachový chumel"(keř s hrozny nachových květů, zlatý déšť v nachovém)
helin - maceška
helinillë - fialka
hellë - nebe, obloha
helma - kůže, pokožka; srst, kožešina
helta-* - obnažit (se), odkrýt (se), zjevit (se); svléct (se)
helwa - světlemodrá
helwa-ahyala - modrající se
helyanta, helyanwë - duha (nebeský most)
hén (pl. hendi, 2 hendu) - oko
hequa - (1) opuštění, vynechání, zanechání; (2) kromě, mimo, až na
heren - příkaz (Heren Istarion - Příkaz čarodějů)
heri - paní, lady
hérincë [hérinke] - malá dáma
heru, (hér-) - lord, pán; Herumor - Temný pán; (2.p.č.mn. - heruion - pánů)
hessa - zvadlý, zchřadlý
hesta- - chřadnout, vadnout, zvadnout
hil-, hilya- - následovat
Hildor - následovníci = smrtelníci; hildinyar - mí dědicové, následovníci (hildë, hildo = následovník, dědic + -inya = můj, mí... + -r = plurálová koncovka)
himba - držící se, dodržující, lpějící na kom/čem, uznávající
himya- - dodržovat, uznávat, přimknout se ke komu/čemu, lpět na kom/čem, držet se čeho
hína (pl. híni) - dítě; mé dítě - hinya, hinanya; -hin - přípona pro dítě někoho, něčeho (Eruhin - dítě Eruovo)
hir (bud. čas hiruva) - nacházet, nalézat, najít; hiruvalyë - ty nalezneš
hísë, hísië, hiswë - mlha, opar
Hísimë - listopad
hista- - vadnout
hiswa - šedý
hlapu- - vát, foukat, poletovat, letět nebo proudit vzduchem; hlápula - vanoucí, foukající
hlar- (bud. čas hlaruva) - slyšet
hlonë (pl. hloni) - zvuk; hlonítë (pl. hloníti) - zvukový, fonetický
ho - předložka od
hó- - slovesná předpona, daleko, pryč od; subjekt je vzdálen od objektu
hóciri- - odříznout (odříznout s cílem vlastnit či použít)
holmë - odér, aroma, vůně, zápach
holta- - cítit (vůni/zápach)
hón - srdce (fyzicky)
hondo-ninya - mé srdce (změněno na indo-ninya)
hon-maren - "srdce domu" - krb, kamna
hópa - přístav
hórë - borovice, pinie
hormë - naléhavost, nutnost
hormë - spěch, chvat
horta- - naléhat, přesvědčovat, přemlouvat, usilovat o, spěchat
hossë - armáda, vojsko, tlupa
hosta (1) - mnoho (velké množství)
hosta- (2) - kupit (se), shromažďovat (se), sestavit; příd. jm. hostaina
hostar - kmen, klub, parta, společenstvo
hótul- - odejít, jít pryč, opustit
hravan (pl. Hravani) - divoký, dravý; název pro nelidi
hrávë - maso, dužina
hresta - pobřeží, břeh; 6.p. hrestallo - z pobřeží
hrívë - zima
hroa, hröa (pl. hroar) - tělo
hróta - příbytek pod zemí, umělá jeskyně, síň vytesaná do skály, nora
hui - temno, tma, noc
Huinë - Stín
huinë - šero, temnota, stín; unuhuinë - pod stínem, temný, zastíněný ( - nu - předp. pod)
huiva - temný, tmavý
huo - pes
huorë - "síla srdce" - odvaha
hurin - skrytý, utajený
hwan (pl. hwandi) - houba
hwarin - pokroucený, pokřivený
hwarma - závora, příčka
hwermë - posunková řeč
hwesta - bríza, vánek, větřík
hwindë - vír
hwinya- - vířit, kroužit, obíhat
hyalma - mušle, škeble, lastura, ulita
hyanda - ostří, čepel nože; dělit se, rozdělit
hyandarussë - třpyt čepele
hyando - sekáček
hyapa - bota
hyapat - břeh řeky
hyar- - rozštípnout
hyarmaitë - levoruký - levák
Hyarmen - jih
hyaro - krysa
hyarya - levý (strana)
hyellë - sklo
hyóla - trumf
hahta - hromada, kupa, stoh
haimë - zvyk, obyčej
haiya, haira - vzdálený, daleký; daleko
haiyassë - vzdálenost, odstup, dálka
hala - malá ryba
halatir, halatirno - ledňáček
halcin - zmrzlý, zmražený, zamrzlý
halda - zahalený, zastřený, skrytý, tajemný, zastíněný, stinný
halla - vysoký
halmë - tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.)
haloisi - rozbouřené moře
haloitë - skákavý
halta- - skákat, přeskočit
halya- - stínit před světlem, krýt, zatajovat, zahalovat rouškou
handa - inteligentní, chápavý, chápající
handassë - inteligence
handelë - rozum, intelekt
hanta- - děkovat
hanta, hantalë, hantan* - díky, děkuji
hantalë - díkuvzdání
hanu - (mužský) cit, cítění
hanuvoitë - mužský, samčí
hanya- - rozumět, chápat
hapa- - obklíčit
hara- (mn.č. hárar) - sedět; i hárar - ti, kteří sedí
haran (harna) - 100
haranyë - poslední rok století
harma - poklad
harma- - uchovávat
harna- - zranit, poranit; zraněný
harwë - rána, zranění, poranění
harya- - mít, vlastnit
haryon - dědic
hasta- - kazit, zkazit, ničit, zničit, pokazit, zohyzdit, hyzdit
hastaina - zkažený, zničený, pokažený, zohyzděný
hat- - rozbít (se), zlomit, zničit, skoncovat, přerušit
hauta- - zastavit, přestat, ustat
heca! - zmiz, odejdi, opusť (sg. hecat, pl. hecal)
hecil (muž. hecilo, žen. hecilë) - ztracený, opuštěný, odvržený
hehta- (min. č. hehtanë) - opustit, zanechat, vynechat, odsunout stranou, nevšímat si
helca - ledový, mrazivý; studený jako led
helcaraxë - ledová tříšť
helcë - led
helda - nahý, obnažený, zjevný, nic neskrývající
heliloctë - wisterie, "nachový chumel"(keř s hrozny nachových květů, zlatý déšť v nachovém)
helin - maceška
helinillë - fialka
hellë - nebe, obloha
helma - kůže, pokožka; srst, kožešina
helta-* - obnažit (se), odkrýt (se), zjevit (se); svléct (se)
helwa - světlemodrá
helwa-ahyala - modrající se
helyanta, helyanwë - duha (nebeský most)
hén (pl. hendi, 2 hendu) - oko
hequa - (1) opuštění, vynechání, zanechání; (2) kromě, mimo, až na
heren - příkaz (Heren Istarion - Příkaz čarodějů)
heri - paní, lady
hérincë [hérinke] - malá dáma
heru, (hér-) - lord, pán; Herumor - Temný pán; (2.p.č.mn. - heruion - pánů)
hessa - zvadlý, zchřadlý
hesta- - chřadnout, vadnout, zvadnout
hil-, hilya- - následovat
Hildor - následovníci = smrtelníci; hildinyar - mí dědicové, následovníci (hildë, hildo = následovník, dědic + -inya = můj, mí... + -r = plurálová koncovka)
himba - držící se, dodržující, lpějící na kom/čem, uznávající
himya- - dodržovat, uznávat, přimknout se ke komu/čemu, lpět na kom/čem, držet se čeho
hína (pl. híni) - dítě; mé dítě - hinya, hinanya; -hin - přípona pro dítě někoho, něčeho (Eruhin - dítě Eruovo)
hir (bud. čas hiruva) - nacházet, nalézat, najít; hiruvalyë - ty nalezneš
hísë, hísië, hiswë - mlha, opar
Hísimë - listopad
hista- - vadnout
hiswa - šedý
hlapu- - vát, foukat, poletovat, letět nebo proudit vzduchem; hlápula - vanoucí, foukající
hlar- (bud. čas hlaruva) - slyšet
hlonë (pl. hloni) - zvuk; hlonítë (pl. hloníti) - zvukový, fonetický
ho - předložka od
hó- - slovesná předpona, daleko, pryč od; subjekt je vzdálen od objektu
hóciri- - odříznout (odříznout s cílem vlastnit či použít)
holmë - odér, aroma, vůně, zápach
holta- - cítit (vůni/zápach)
hón - srdce (fyzicky)
hondo-ninya - mé srdce (změněno na indo-ninya)
hon-maren - "srdce domu" - krb, kamna
hópa - přístav
hórë - borovice, pinie
hormë - naléhavost, nutnost
hormë - spěch, chvat
horta- - naléhat, přesvědčovat, přemlouvat, usilovat o, spěchat
hossë - armáda, vojsko, tlupa
hosta (1) - mnoho (velké množství)
hosta- (2) - kupit (se), shromažďovat (se), sestavit; příd. jm. hostaina
hostar - kmen, klub, parta, společenstvo
hótul- - odejít, jít pryč, opustit
hravan (pl. Hravani) - divoký, dravý; název pro nelidi
hrávë - maso, dužina
hresta - pobřeží, břeh; 6.p. hrestallo - z pobřeží
hrívë - zima
hroa, hröa (pl. hroar) - tělo
hróta - příbytek pod zemí, umělá jeskyně, síň vytesaná do skály, nora
hui - temno, tma, noc
Huinë - Stín
huinë - šero, temnota, stín; unuhuinë - pod stínem, temný, zastíněný ( - nu - předp. pod)
huiva - temný, tmavý
huo - pes
huorë - "síla srdce" - odvaha
hurin - skrytý, utajený
hwan (pl. hwandi) - houba
hwarin - pokroucený, pokřivený
hwarma - závora, příčka
hwermë - posunková řeč
hwesta - bríza, vánek, větřík
hwindë - vír
hwinya- - vířit, kroužit, obíhat
hyalma - mušle, škeble, lastura, ulita
hyanda - ostří, čepel nože; dělit se, rozdělit
hyandarussë - třpyt čepele
hyando - sekáček
hyapa - bota
hyapat - břeh řeky
hyar- - rozštípnout
hyarmaitë - levoruký - levák
Hyarmen - jih
hyaro - krysa
hyarya - levý (strana)
hyellë - sklo
hyóla - trumf
I
i - angl. určitý člen the; ten který, ti kteří (i hárar - ti, kteří sedí; i carir quettar ómanien - ti kteří tvoří slova hlasy)
-ië - (1)infinitivní nebo průběhová koncovka (enyalië)
-ië - (2) je; ier - jsou; (númessier - jsou na západě; meldielto - jsou milovaní; talantië - on je padlý; márië - je to dobré) (númesse - na západě; melda - milovaný; talanta - padlý) (vanwië = vanwa ná - je ztracen)
-iel - příp. dcera; Uinéniel - dcera Uinen
ilca- - třpytit se, lesknout se (bíle); ilcala - lesknoucí se, třpytící se (axor ilcalannar - na lesknoucích se kostech)
ilfirin - nesmrtelný
ilm- - to, co je nad hvězdami, kde žijí bohové - Ilmen, Ilmarin
ilmë - hvězdné světlo
ilmen - éter
ilqua, ilqa - všechno, veškerý, celý
ilquainen - ke všemu; ilqua+konc. V quenye se používá konc. -inen pro 7. p. mn. č.
ilquen - všichni, každý
ilquesta - obecná řeč
ilsa - mystické jméno stříbra
ilterenda - nerozštěpitelný
Ilu - svět (celek, vesmír)
ilúvë - celek, všechno
ilya - všechno; ilyë - příd. jm. všechen; ilyë tier - všechny cesty
-ima - koncovka přídavných jmen (vanima - světlý, spravedlivý; calima - jasný); může mít i význam schopnosti něčeho (en. -able) jako úguétima - nevyřknutelný; může znamenat i náchylný k něčemu - Fírima - náchylní ke smrti, smrtelníci
imbë - mezi
ímen - v nich (ar ilgua ímen - a všechno (to je) v nich)
-in - koncovka pro 3. p. mn. č.; viz eldain, fírimoin
in - zvláštní slovíčko objevující se v i-coimas in-Eldaron = lembas elfů. Vypadá jako sindarský člen používaný pro plurál, ale v quenijštině je "i" člen jak pro plurál tak pro singulár, navíc slovo Eldar se používá bez členu. Proto by v quenijštině tato fráze měla znít spíše i-coimas Eldaron.
indil - lilie nebo jiná květina s velkými jednotlivými květy
indis - nevěsta (někdy manželka)
indo - srdce (symbolicky); indo-ninya - mé srdce - ve vyspělé quenijštině spíše indonya
indyo - vnuk, potomek, následovník
-inen - koncovka pro 7. p. mn.č.; viz ómainen
inga - vrchol, nejvyšší bod
ingaran - nejvyšší král
ingolë - magie
Ingolë - věda/filosofie jako celek
ingólemo - někdo s velmi velkými vědomostmi, mudrc
ingolmo - pán vědění, vědec
ingor - vrcholek hory
Ingwë - muž. jméno - vůdce; pl. Ingwer; Ingwë Ingweron - vůdce vůdců
inimeitë - ženský, samičí
-inqua - koncovka přídavných jmen; alcarinqua - skvělý, slavný z alcar - nádhera, sláva; etymologicky -inqua znamená plný (en. -full) zde plný slávy, nádhery
intya- - hádat, tušit, odhadovat, předpokládat
intya - odhad, tušení, domněnka, představa, nápad, myšlenka
intyalë - představivost, obrazotvornost, fantazie, imaginace
inwisti - nálada mysli, duševní rozpoložení
-inya - přivlastňovací koncovka - můj, má, mé pro podst. jména končící souhláskou
inyë - dokonce i já, ještě já
-ion - koncovka 2. p. mn. č.; viz elenion, Istarion, Silmarillion (např. alda elenio - strom hvězd = hvězdný strom)
iqua- - prosit, žádat, poprosit, požadovat, vyžádat si
iquista - žádost, prosba, požadavek; používáno pro "prosím"
írë(1) - když, až, zatímco
írë (2) - touha, vůle, žádost, přání, vášeň
írima - půvabný, krásný, žádoucí, roztomilý, líbezný, pomilováníhodný; pl. írimar, írimë ( plurálová koncovka ve vyspělé quenijštině je -ë, ale v básni Fírielina píseň je používáno i -ar)
is - sněhobílé světlo, světlo sněhu
isca - bledý
Isil - měsíc; isilmë - měsíční svit (isilmë ilcalassë - měsíční svit blyštící na = blyštící se v měsíčním svitu)
isiliya - třetí den týdne, středa, den měsíce
isqua - moudrý, rozumný
issë - znalost, vědomost, vědění
-issë - ženská koncovka (Írissë - Půvabná)
ista- - umět; istan - umím
ista- - vědět, znát, umět; sintë
ista- - vědět, znát, umět; sintë-
Istar (pl. Istari) - čaroděj
istima - učený, vzdělaný, moudrý, rozumný
istya - znalost, vědomost
istyar - vědec, učenec
iswa - moudrý, zkušený
íta - blesk, záblesk
ita- - jiskřit, sršet, blyštět se
itila - třpytivý, blyštivý, mihotavý
-iva (-ivë) - plurálová přivlastňovací koncovka; viz Eldaiva, Eldaivë (něco je elfů)
-ië - (1)infinitivní nebo průběhová koncovka (enyalië)
-ië - (2) je; ier - jsou; (númessier - jsou na západě; meldielto - jsou milovaní; talantië - on je padlý; márië - je to dobré) (númesse - na západě; melda - milovaný; talanta - padlý) (vanwië = vanwa ná - je ztracen)
-iel - příp. dcera; Uinéniel - dcera Uinen
ilca- - třpytit se, lesknout se (bíle); ilcala - lesknoucí se, třpytící se (axor ilcalannar - na lesknoucích se kostech)
ilfirin - nesmrtelný
ilm- - to, co je nad hvězdami, kde žijí bohové - Ilmen, Ilmarin
ilmë - hvězdné světlo
ilmen - éter
ilqua, ilqa - všechno, veškerý, celý
ilquainen - ke všemu; ilqua+konc. V quenye se používá konc. -inen pro 7. p. mn. č.
ilquen - všichni, každý
ilquesta - obecná řeč
ilsa - mystické jméno stříbra
ilterenda - nerozštěpitelný
Ilu - svět (celek, vesmír)
ilúvë - celek, všechno
ilya - všechno; ilyë - příd. jm. všechen; ilyë tier - všechny cesty
-ima - koncovka přídavných jmen (vanima - světlý, spravedlivý; calima - jasný); může mít i význam schopnosti něčeho (en. -able) jako úguétima - nevyřknutelný; může znamenat i náchylný k něčemu - Fírima - náchylní ke smrti, smrtelníci
imbë - mezi
ímen - v nich (ar ilgua ímen - a všechno (to je) v nich)
-in - koncovka pro 3. p. mn. č.; viz eldain, fírimoin
in - zvláštní slovíčko objevující se v i-coimas in-Eldaron = lembas elfů. Vypadá jako sindarský člen používaný pro plurál, ale v quenijštině je "i" člen jak pro plurál tak pro singulár, navíc slovo Eldar se používá bez členu. Proto by v quenijštině tato fráze měla znít spíše i-coimas Eldaron.
indil - lilie nebo jiná květina s velkými jednotlivými květy
indis - nevěsta (někdy manželka)
indo - srdce (symbolicky); indo-ninya - mé srdce - ve vyspělé quenijštině spíše indonya
indyo - vnuk, potomek, následovník
-inen - koncovka pro 7. p. mn.č.; viz ómainen
inga - vrchol, nejvyšší bod
ingaran - nejvyšší král
ingolë - magie
Ingolë - věda/filosofie jako celek
ingólemo - někdo s velmi velkými vědomostmi, mudrc
ingolmo - pán vědění, vědec
ingor - vrcholek hory
Ingwë - muž. jméno - vůdce; pl. Ingwer; Ingwë Ingweron - vůdce vůdců
inimeitë - ženský, samičí
-inqua - koncovka přídavných jmen; alcarinqua - skvělý, slavný z alcar - nádhera, sláva; etymologicky -inqua znamená plný (en. -full) zde plný slávy, nádhery
intya- - hádat, tušit, odhadovat, předpokládat
intya - odhad, tušení, domněnka, představa, nápad, myšlenka
intyalë - představivost, obrazotvornost, fantazie, imaginace
inwisti - nálada mysli, duševní rozpoložení
-inya - přivlastňovací koncovka - můj, má, mé pro podst. jména končící souhláskou
inyë - dokonce i já, ještě já
-ion - koncovka 2. p. mn. č.; viz elenion, Istarion, Silmarillion (např. alda elenio - strom hvězd = hvězdný strom)
iqua- - prosit, žádat, poprosit, požadovat, vyžádat si
iquista - žádost, prosba, požadavek; používáno pro "prosím"
írë(1) - když, až, zatímco
írë (2) - touha, vůle, žádost, přání, vášeň
írima - půvabný, krásný, žádoucí, roztomilý, líbezný, pomilováníhodný; pl. írimar, írimë ( plurálová koncovka ve vyspělé quenijštině je -ë, ale v básni Fírielina píseň je používáno i -ar)
is - sněhobílé světlo, světlo sněhu
isca - bledý
Isil - měsíc; isilmë - měsíční svit (isilmë ilcalassë - měsíční svit blyštící na = blyštící se v měsíčním svitu)
isiliya - třetí den týdne, středa, den měsíce
isqua - moudrý, rozumný
issë - znalost, vědomost, vědění
-issë - ženská koncovka (Írissë - Půvabná)
ista- - umět; istan - umím
ista- - vědět, znát, umět; sintë
ista- - vědět, znát, umět; sintë-
Istar (pl. Istari) - čaroděj
istima - učený, vzdělaný, moudrý, rozumný
istya - znalost, vědomost
istyar - vědec, učenec
iswa - moudrý, zkušený
íta - blesk, záblesk
ita- - jiskřit, sršet, blyštět se
itila - třpytivý, blyštivý, mihotavý
-iva (-ivë) - plurálová přivlastňovací koncovka; viz Eldaiva, Eldaivë (něco je elfů)
L
-l - redukovaná zájmenná přípona druhé osoby mn. č. - vy (hecal! - zmizte!)
lá, lau, laumë - ne, skutečně ne; vá, avá
laica, laiqua - zelená
laicë - ostrý, bodavý, pronikavý
laiquaninwa - modrozelený
laiquassë - zelenost
lairë - (3) louka
lairë (1) - léto
lairë (2) - báseň
lairelossë - druh stromu s bílými květy ("Letní sníh") (Tol Eressëa -> Númenórë)
laita- - žehnat, velebit, chválit; (a laita, laita te! Andavë laituvalmet - ó velebme je, chvalme je! Dlouho je máme chválit!; lait(a)-uva-lme-t = chválit-máme-my-je; máme=en. shall); (Cormacolindor, a laita tárienna - Nositelé prstenu, velebte je do výše, vysoko)
laito, laisi - nový život, mládí, vitalita, svěžest
laivë - mast
laiwa - nemocný, chorý, na zvracení
lala - (1) ne, skutečně ne
lala- - (2) smát se
lalmë - jilm
Lalwen, Lalwendë - smějící se dívka
láma - ozvěna
láma- - vracet se ozvěnou
laman (pl. lamni, lamani) - zvíře, čtyřnohé, ne plaz, hmyz či pták
lámatyávë (pl. lámatyáver) - chuť zvuku (tyávë + láma) potěšení ve zvucích a tvarech slov
lamba - jazyk (anatom.)
lambë - jazyk (řeč); Lambë Valarinwa - valarský jazyk; Lambengolmor - jazykovědci
lambengolmo - jazykovědec
lamma - zvuk (obecně)
lamya- - ozývat se, znít
lan- - tkát, utkat, plést, uplést
lanat - osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní)
lanco - hrdlo
landa - široký, rozlehlý
lango - široký meč
lanna - tkaný
lannë - látka, plátno, sukno
lanta- - padat; (přít. čas pl. lantar - padají, padáme, padáte ; min. čas pl. lantaner - spadli, padali jsme, jste, lantier - oni padli, spadli, padali, lantanë - min. čas sing., lantala - padající; lantalassë - s umisťující koncovkou)
lantë - pád
lanwa - tkalcovský stav
lanya- - tkát, utkat
lapattë - zajíc
lappa - lem oděvu
lapsë - nemluvně
lár (1) - délková míra; 1 lár = 5000 rangar (sg. ranga) = 4826m
lár (2) - pauza, přestávka
lár (3) - uši
lára - plochý, rovný, jednotvárný
larca - rychlý, svižný
-lassë - umisťující koncovka; viz isilmë ilcalassë
lassë (pl. lassi) - list; 2. p. lassëo - listu; 2. p. mn. č. lassion - listů (lasselanta - pád listů, listopad)
lasta- - naslouchat, poslouchat
latin, latina - otevřený, volný, průjezdný (o krajině); otevřená krajina
latta - díra, jáma
latúcen - cín
latúcenda - cínový
lauca - teplý
laumë - naprosto ne, absolutně ne, bezvýhradně ne; vyjadřuje důrazný nesouhlas
laurë - zlato, ale používá se o zlatém světle a barvě, ne o kovu (laurinquë - plný zlata - strom)
laurëa - zlatý; pl. laurië - zlatí
Laurelindórinan - Údolí země zpívajícího zlata
laurina - zlatý
laurinquë - žlutě kvetoucí strom (Númenórë)
lausta- - hučet (vítr)
lav- - min. čas lávë - přesahovat vše, být nad něčím, podrobit si; uznat, dovolit, povolit, umožnit, poskytnout, připustit, ustoupit, přenechat, udělit
lavaralda (změněno z lavarin) - druh stromu
le - ty
lehta- - zpomalit, zmírnit, polevit, uvolnit, povolit
lelya- - jít, pokračovat, chodit, kráčet, cestovat; min. čas lendë
lemba - opuštěný, zanechaný v pozadí
len - ti, tobě
lenca - pomalý
lendë - odešlý
lenu- - táhnout se, roztáhnout se, natáhnout, napnout
lenwa - dlouhý a tenký, rovný, úzký
lëo - stín vrhaný objektem
lepsë - prst
lerta- - smět; lertan - smím
lesta - (1) míra, opatření, čin, zákrok; lestanen - s opatřením
lesta - (2) pás (Lesta Meliannava - Melianin pás); opásaný, obkroužený (Lestanórë)
leuca - had
-li - rozdělující plurálová koncovka; 2. p. -lion viz vanimálion; alativní koncovka -linnar (pro pl.) -nnar (pro sg.) - na něco, na něčem (pro otázku kam?), viz falmalinnar, ambonnar
-li-, -lil- - mnoho; používá se ve slovech (lillassëa, taurelilómëa)
lia - (1) nit
lia - (1) pavoučí vlákno
lia- - (2) ovinout (co čím)
lia - provázek
liantassë - réva, vinná réva
liantë - (1) úponek rostliny
liantë - (2) pavouk
líco - vosk
lícuma - svíce
lië - lid, osoby, národ; viz Eldalië; přivlastňovací liéva viz Mindon Eldaliéva
lillassëa - mající mnoho listů, mnoholistý; pl. lillasië (ve tauri lillasië - jako mnoholisté lesy - jako listy lesů)
lilta- - tančit
lilurin - skřivan (změněno z aimenel, aimenal)
lim- - kapat
limba - kapka, krůpěj
limbë - mnoho
limpë - víno; nápoj Valar
lin- - zpívat, vydávat hudební zvuk
lin-, lil- - mnoho
lin, lind - zvuk hudby
linda - krásný, plavý, jeden z Lindar
lindalë, lindelë - hudba, zpěv
lindë - píseň, linda - zpívající; lindelorendor - hudba-sen-země
lindelëa - melodický
lindeloctë, lauremistë* - zlatý déšť, "zpívající chumel"
lindo, nyello (pl. lindar) - zpěvák, pěvec; (lindo - zpěvný pták)
línë - (1) nit
línë - (2) pavučina
línë - (3) bavlník
linga- - klátit se, volně viset, vlát, pověsit, zavěsit, viset
lingwë - ryba; (hala - malá ryba)
linna- - jít, chodit, kráčet, cestovat (min. č. lendë)
linta (pl. lintë) - rychlý, prudký, svižný
linya - tůň
linyenwa - mnohaletý, starý
lipsa - hojivá mast, balzám
lipte- - kapat, odkapávat
liptë - kapička
lir-, lin- - zpívat
lírë - píseň; 7. p. lírinen - písní, příp. v písni
lís - med; (liss- předp. medový)
liscë - rákosí
lissë - sladký
litsë - písek
lívë - nemoc, choroba
-llo - ablativní koncovka - z, ven z, od; např. sindanóriello - ven z šedé země; Rómello - z východu, od východu, Mardello - ze země
-lma - zájmenná koncovka náš, naše...; 2.p. -lmo; omentielmo - našeho setkání, používáno pro více osob; omentielvo - našeho setkání, používáno pro dvě osoby -lvo
-lmë - zájmenná koncovka my, včetně osoby, která mluví; viz laituvalmet
loa (pl. loar, löar) - rok; růst, vzrůst; používáno pro sluneční rok (coranar), čas růstu
loc- - ohnout se, ovinout se
loctë - chumel
lohta- - rozvíjet se (květy, listy), pučet, rašit, rozkvétat, kvést
loico - mrtvola
lókë - had, červ
lómë, ló, mórë - noc; (soumrak, šero), lómëa - temný, tmavý; Lómëanor - Temná zem
lómelindë (pl. lómelindi) - slavík
lómin - stín
lóna - ostrov, vzdálená země
lond, londë - vnitrozemský přístav; Alqualondë - Labutí přístav
lor - sen, vidina; Lórellin - Jezero snů
lor- - snít, dřímat
lorda - ospalý, mátožný, dřímající
lossë (1) - sníh
lossë (2) - květ
lossë (3) - sněhobílý
lossë, losillë - růže
lótë - květina; Ninquelótë - bílá květina, Vingilótë - pěnová květina
Lótessë - květen
loxë - vlasy (viz též findë)
-lto - zájmenná přípona oni; meldielto - oni jsou milovaní, cárielto - oni udělali, tulielto - oni přišli; ve vyspělé quenijštině nejspíše nahrazeno koncovkou -ntë
lú - čas
lúcë - kouzlo, okouzlení, očarování
luhta- - okouzlit, očarovat, začarovat, zaklít, kouzlit
luin, luinë, lúnë - modrý; luini - modří (viz též ulban, ninwa)
Luinil - Uran
Lumbar - Saturn
lumbë - šero, přítmí
lumbo (pl. lumbor) - mrak, oblak (tmavý, klesající)
lumbulë - (těžký) stín
lúmë - (1) tma, temnota
lúmë - hodina, chvíle*; alativ lúmenna - na hodinu (kam?), zkráceně lúmenn' v pozdravu elen síla lúmenn' omentielvo, protože následující slovo začíná na podobnou samohlásku
lumna- - být těžký, ležet těžce
lumna - dusný, tíživý, zlověstný, tísnivý, skličující
lunga - těžký
luntë - člun, loďka
lúrë - tmavé počasí, zataženo
lúrëa - tmavý, zatažený
lussa- - šeptat, šumět
lussë - šepot, šum
lusta - prázdný; cumna
lút- - plavit se, plout, vyplout, odplout
lutta- - plynout, plout, nést se
lutu- - plynout, plout, nést se
lúva - luk
lúva - oblouček (část tengwy)
luvu- - (1) sklopit, sklonit (se), snížit, klesnout
luvu- - (2) hluboce přemýšlet, dumat, rozebírat
-lva - zájmenná koncovka náš, určená pro dvě osoby kde jedna oslovuje druhou
-lya - zájmenná koncovka tvůj; tielyanna - na tvé cestě
-lyë - koncovka 2. os. sg.: ty; hiruvalyë - ty najdeš
lá, lau, laumë - ne, skutečně ne; vá, avá
laica, laiqua - zelená
laicë - ostrý, bodavý, pronikavý
laiquaninwa - modrozelený
laiquassë - zelenost
lairë - (3) louka
lairë (1) - léto
lairë (2) - báseň
lairelossë - druh stromu s bílými květy ("Letní sníh") (Tol Eressëa -> Númenórë)
laita- - žehnat, velebit, chválit; (a laita, laita te! Andavë laituvalmet - ó velebme je, chvalme je! Dlouho je máme chválit!; lait(a)-uva-lme-t = chválit-máme-my-je; máme=en. shall); (Cormacolindor, a laita tárienna - Nositelé prstenu, velebte je do výše, vysoko)
laito, laisi - nový život, mládí, vitalita, svěžest
laivë - mast
laiwa - nemocný, chorý, na zvracení
lala - (1) ne, skutečně ne
lala- - (2) smát se
lalmë - jilm
Lalwen, Lalwendë - smějící se dívka
láma - ozvěna
láma- - vracet se ozvěnou
laman (pl. lamni, lamani) - zvíře, čtyřnohé, ne plaz, hmyz či pták
lámatyávë (pl. lámatyáver) - chuť zvuku (tyávë + láma) potěšení ve zvucích a tvarech slov
lamba - jazyk (anatom.)
lambë - jazyk (řeč); Lambë Valarinwa - valarský jazyk; Lambengolmor - jazykovědci
lambengolmo - jazykovědec
lamma - zvuk (obecně)
lamya- - ozývat se, znít
lan- - tkát, utkat, plést, uplést
lanat - osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní)
lanco - hrdlo
landa - široký, rozlehlý
lango - široký meč
lanna - tkaný
lannë - látka, plátno, sukno
lanta- - padat; (přít. čas pl. lantar - padají, padáme, padáte ; min. čas pl. lantaner - spadli, padali jsme, jste, lantier - oni padli, spadli, padali, lantanë - min. čas sing., lantala - padající; lantalassë - s umisťující koncovkou)
lantë - pád
lanwa - tkalcovský stav
lanya- - tkát, utkat
lapattë - zajíc
lappa - lem oděvu
lapsë - nemluvně
lár (1) - délková míra; 1 lár = 5000 rangar (sg. ranga) = 4826m
lár (2) - pauza, přestávka
lár (3) - uši
lára - plochý, rovný, jednotvárný
larca - rychlý, svižný
-lassë - umisťující koncovka; viz isilmë ilcalassë
lassë (pl. lassi) - list; 2. p. lassëo - listu; 2. p. mn. č. lassion - listů (lasselanta - pád listů, listopad)
lasta- - naslouchat, poslouchat
latin, latina - otevřený, volný, průjezdný (o krajině); otevřená krajina
latta - díra, jáma
latúcen - cín
latúcenda - cínový
lauca - teplý
laumë - naprosto ne, absolutně ne, bezvýhradně ne; vyjadřuje důrazný nesouhlas
laurë - zlato, ale používá se o zlatém světle a barvě, ne o kovu (laurinquë - plný zlata - strom)
laurëa - zlatý; pl. laurië - zlatí
Laurelindórinan - Údolí země zpívajícího zlata
laurina - zlatý
laurinquë - žlutě kvetoucí strom (Númenórë)
lausta- - hučet (vítr)
lav- - min. čas lávë - přesahovat vše, být nad něčím, podrobit si; uznat, dovolit, povolit, umožnit, poskytnout, připustit, ustoupit, přenechat, udělit
lavaralda (změněno z lavarin) - druh stromu
le - ty
lehta- - zpomalit, zmírnit, polevit, uvolnit, povolit
lelya- - jít, pokračovat, chodit, kráčet, cestovat; min. čas lendë
lemba - opuštěný, zanechaný v pozadí
len - ti, tobě
lenca - pomalý
lendë - odešlý
lenu- - táhnout se, roztáhnout se, natáhnout, napnout
lenwa - dlouhý a tenký, rovný, úzký
lëo - stín vrhaný objektem
lepsë - prst
lerta- - smět; lertan - smím
lesta - (1) míra, opatření, čin, zákrok; lestanen - s opatřením
lesta - (2) pás (Lesta Meliannava - Melianin pás); opásaný, obkroužený (Lestanórë)
leuca - had
-li - rozdělující plurálová koncovka; 2. p. -lion viz vanimálion; alativní koncovka -linnar (pro pl.) -nnar (pro sg.) - na něco, na něčem (pro otázku kam?), viz falmalinnar, ambonnar
-li-, -lil- - mnoho; používá se ve slovech (lillassëa, taurelilómëa)
lia - (1) nit
lia - (1) pavoučí vlákno
lia- - (2) ovinout (co čím)
lia - provázek
liantassë - réva, vinná réva
liantë - (1) úponek rostliny
liantë - (2) pavouk
líco - vosk
lícuma - svíce
lië - lid, osoby, národ; viz Eldalië; přivlastňovací liéva viz Mindon Eldaliéva
lillassëa - mající mnoho listů, mnoholistý; pl. lillasië (ve tauri lillasië - jako mnoholisté lesy - jako listy lesů)
lilta- - tančit
lilurin - skřivan (změněno z aimenel, aimenal)
lim- - kapat
limba - kapka, krůpěj
limbë - mnoho
limpë - víno; nápoj Valar
lin- - zpívat, vydávat hudební zvuk
lin-, lil- - mnoho
lin, lind - zvuk hudby
linda - krásný, plavý, jeden z Lindar
lindalë, lindelë - hudba, zpěv
lindë - píseň, linda - zpívající; lindelorendor - hudba-sen-země
lindelëa - melodický
lindeloctë, lauremistë* - zlatý déšť, "zpívající chumel"
lindo, nyello (pl. lindar) - zpěvák, pěvec; (lindo - zpěvný pták)
línë - (1) nit
línë - (2) pavučina
línë - (3) bavlník
linga- - klátit se, volně viset, vlát, pověsit, zavěsit, viset
lingwë - ryba; (hala - malá ryba)
linna- - jít, chodit, kráčet, cestovat (min. č. lendë)
linta (pl. lintë) - rychlý, prudký, svižný
linya - tůň
linyenwa - mnohaletý, starý
lipsa - hojivá mast, balzám
lipte- - kapat, odkapávat
liptë - kapička
lir-, lin- - zpívat
lírë - píseň; 7. p. lírinen - písní, příp. v písni
lís - med; (liss- předp. medový)
liscë - rákosí
lissë - sladký
litsë - písek
lívë - nemoc, choroba
-llo - ablativní koncovka - z, ven z, od; např. sindanóriello - ven z šedé země; Rómello - z východu, od východu, Mardello - ze země
-lma - zájmenná koncovka náš, naše...; 2.p. -lmo; omentielmo - našeho setkání, používáno pro více osob; omentielvo - našeho setkání, používáno pro dvě osoby -lvo
-lmë - zájmenná koncovka my, včetně osoby, která mluví; viz laituvalmet
loa (pl. loar, löar) - rok; růst, vzrůst; používáno pro sluneční rok (coranar), čas růstu
loc- - ohnout se, ovinout se
loctë - chumel
lohta- - rozvíjet se (květy, listy), pučet, rašit, rozkvétat, kvést
loico - mrtvola
lókë - had, červ
lómë, ló, mórë - noc; (soumrak, šero), lómëa - temný, tmavý; Lómëanor - Temná zem
lómelindë (pl. lómelindi) - slavík
lómin - stín
lóna - ostrov, vzdálená země
lond, londë - vnitrozemský přístav; Alqualondë - Labutí přístav
lor - sen, vidina; Lórellin - Jezero snů
lor- - snít, dřímat
lorda - ospalý, mátožný, dřímající
lossë (1) - sníh
lossë (2) - květ
lossë (3) - sněhobílý
lossë, losillë - růže
lótë - květina; Ninquelótë - bílá květina, Vingilótë - pěnová květina
Lótessë - květen
loxë - vlasy (viz též findë)
-lto - zájmenná přípona oni; meldielto - oni jsou milovaní, cárielto - oni udělali, tulielto - oni přišli; ve vyspělé quenijštině nejspíše nahrazeno koncovkou -ntë
lú - čas
lúcë - kouzlo, okouzlení, očarování
luhta- - okouzlit, očarovat, začarovat, zaklít, kouzlit
luin, luinë, lúnë - modrý; luini - modří (viz též ulban, ninwa)
Luinil - Uran
Lumbar - Saturn
lumbë - šero, přítmí
lumbo (pl. lumbor) - mrak, oblak (tmavý, klesající)
lumbulë - (těžký) stín
lúmë - (1) tma, temnota
lúmë - hodina, chvíle*; alativ lúmenna - na hodinu (kam?), zkráceně lúmenn' v pozdravu elen síla lúmenn' omentielvo, protože následující slovo začíná na podobnou samohlásku
lumna- - být těžký, ležet těžce
lumna - dusný, tíživý, zlověstný, tísnivý, skličující
lunga - těžký
luntë - člun, loďka
lúrë - tmavé počasí, zataženo
lúrëa - tmavý, zatažený
lussa- - šeptat, šumět
lussë - šepot, šum
lusta - prázdný; cumna
lút- - plavit se, plout, vyplout, odplout
lutta- - plynout, plout, nést se
lutu- - plynout, plout, nést se
lúva - luk
lúva - oblouček (část tengwy)
luvu- - (1) sklopit, sklonit (se), snížit, klesnout
luvu- - (2) hluboce přemýšlet, dumat, rozebírat
-lva - zájmenná koncovka náš, určená pro dvě osoby kde jedna oslovuje druhou
-lya - zájmenná koncovka tvůj; tielyanna - na tvé cestě
-lyë - koncovka 2. os. sg.: ty; hiruvalyë - ty najdeš
M
má - ruka; duál mát - (dvě) ruce; máryat - jeho/její (dvě) ruce; alativ mannar - do rukou
mac- - sekat mečem, šermovat, zabít, zavraždit
macar - šermíř
macil - meč
mahalma (pl. mahalmar) - trůn; plurál lokativní mahalmassen
Máhanaxar - kruh osudu (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
mahta- - bojovat; mahtar - bojovník
mahta* - bitva, boj
Maia (pl. Maiar) - Krásní, Obdivuhodní
maica - ostrý, špičatý, bodavý, pronikavý
mailë - smyslnost, chtíč, žádostivost, neovladatelná touha, chtivost
mailë* - pokušení
mailëa - smyslný, žádostivý, chtivý
-maitë - příp. -ruký
maiwë (pl. maiwi) - racek
malina - žlutý; Malinalda - Žlutý strom (viz též tulca)
malinlossë* - malos, lebenninský zlatý kvítek
malinornë - mallorn, velký strom se žlutými květy
mallë (pl. maller) - cesta
mallo* - odkud
malo - pyl
malta - zlato (kov); (cullo - červené zlato)
máma - ovce
mamil - máma
man - kdo ; nejspíše ma - co
mána - požehnaný, obdařený, úžasný
mana - slovo překládané jako "co je" ve větě mana i-coimas Eldaron? - co je lembas elfů? Buď je utvořeno z ma - co + ná - je, nebo mana je slovo samo o sobě znamenající "co" a není tam žádné slovo pro "je"
manar, mandë - konečné blaho, osud, zánik
manca- - obchodovat
mancalë - obchod, obchodování
manda - střežený, hlídaný, vězněný, uvězněný
mando - vězení
Mandos (Mandost) - střežený, zajištěný zámek, zámek-věznice; jméno jednoho z Valar
manë - dobrý (morálně)
manen - jak
Man-ië? - Co to je? (konc. ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)
manna - kam
mannar - do rukou, alativ pl. od má
mano - čí?
mantúlië* - vítej/te
Manwë - požehnaný tvor, obdařená bytost; jméno jednoho z Valar
mapa- - uchopit, držet, chytit, vzít
mapalin fatsevoitë - střapatý platan
mapalin rámavoitë - křídlatý platan
mapalin tarucca - rohatý platan
mapalin varivoitë - cizí platan
mapalin wilwarinda - motýlový platan
mapalin, palapaptë - platan
maquet (min. čas maquentë) - ptát se
már - domov, dům (osob nebo lidí)
mar - země, obydlí, příbytek; ablativ mardello; Val(i)mar, Vinyamar
mar- - zůstat, setrvat; přebývat, dlít, bydlet; maruvan - zůstanu - mar+uva+n=zůstat+budu+já (en. abide+will+I)
mára - dobrý, užitečný (o věcech, skutcích); márië - je to dobré (konc. -ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)
maranwë - osud
mardë (pl. mardi) - síň
mardo - obyvatel
marilla - perla, perleť
marin - ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky
marinnë, marindë - ovocný strom
Mar-nu-Falmar - Domov pod vlnami (jméno potopeného Númenoru)
marta - osudový, předurčený; propadlý smrti, prokletý, pronásledovaný osudem
marta- - přihodit se, stát se, udát se (impersonální)
martya- - určit, neodvratně určit, stanovit s konečnou platností; předurčit, odsoudit (k záhubě), uvrhnout do záhuby
marya - bledý, světlý, pobledlý
massánië - chlebodárce; používáno jako titul nejvyšší ženy nad všemi elfy od té doby co měla dar a opatrování nad lembasem (coimbas); často překládáno jednoduše jako Paní
massë - kde?
masta - chléb
masta- - péct
masto - vesnice (ohrazená)
mat- - jíst
maurë - potřeba, nutkání
mausta - nátlak, dunucení
mauya- - muset (něco); nutit, donutit, přinutit; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X
mavoisi tapatenda - jedlý kaštan
mavoisi, alda mavoitë - kaštan
mavor, mavar - pastýř, pastevec, pasák
maxa - poddajný, měkký, mírný, přizpůsobivý, jemný, něžný
maxë - těsto
me (duál met) - my; 3. p. men (+asimilované mel); mel-lumna - nám-je-těžké - je pro nás těžké
mel-, mela- - milovat; melánë (mélanyë) - já miluji
melda - milovaný, drahý
meldielto - oni jsou milovaní (meld(a)+ië+lto - milovaní+jsou+oni; ale jak -ië tak -lto mohou být v quenijštině již zastaralé, překonané)
meletya - mocný; meletyalda - Vaše Veličenstvo; celé Aran Meletyalda - Vaše královské Veličenstvo
melindë - milenka, ctitelka
melindo - milenec, ctitel
melissë - milenka
Melko - Mocný; jméno jednoho z Valar, obyčejně Melkor
melmë - láska
melpo - ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky
melwa - roztomilý, rozkošný
men - místo, kousek země, směr
ména - oblast, region
ménë - na nás (en. on us)
Menel - nebesa
meneldil - astronom
menelluin - chrpa
Menelmacar - šermíř nebes, nebeský šermíř - Orion
menelya - pátý den týdne, pátek, den nebes
menta- - poslat (někoho někam)
mentë - konec
mëoi - kočka
mere-, min.č. mernë - přát si, toužit, chtít
merya - sváteční
meryalë - svátek, volno
met - my dva; me+ duálová koncovka -t
métima - poslední, předešlý, minulý, konečný, závěrečný, definitivní; zkráceně métim' pokud následuje slovo začínající podobnou samohl.; tyelima
metta - konec
mettarë - poslední den roku = Silvestr
mettassë - naposledy, posledně, nakonec, závěrem
metya- - dokončit, dovést do konce, přivodit konec, ukončit, zakončit
mi, mí - v
milmë - lačnost, chtivost, nenasytnost, touha
milya- - toužit po něčem, dychtit, lačnit
mína- - chtít jít (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát
Minastar - Budovatel věže; Minastir - Strážce věže - muž. jména
minda - význačný, přední, nápadný, zřejmý
mindo, mindon - (velká, tyčící se do výše, vznešená) věž; alativ pl. mindoninnar, zkráceně mindonnar - na věžě; Mindon Eldaliéva - vznešné věže elfského lidu
Mindolluin - Modrá věž, jméno hory (mindon+luin)
minë - 1
minna, mir - do, dovnitř
Minnóna (pl. Minnónar) - prvně narození - elfové
minquë - 11
minya - první; Minyatur - první vládce
miqu-* - líbat, políbit
mírë - drahokam, klenot; zkrácená forma -mir v Atanamir (klenot lidí)
miri-* - usmívat se
Míriel - Žena-klenot; 2.p. Míriello
mirima - volný, svobodný
miruvor, miruvórë - medovina; speciální víno nebo osvěžující nápoj; přivlastňovací zp. miruvoréva (en. of meed)
mista - šedý
mistë - (jemný) déšť
Mittalmar - Středozem
mitya - vnitřní
miulë - kvil, skučení, jekot, mňoukání
mixa - mokrý
-mmë - zájmenná koncovka my; viz vammë - my nebudeme (en. we won't)
-mo - koncovka častá ve jménech a titulech
moica - jemný, mírný, laskavý, vlídný, něžný, tlumený
moilë - horské jezírko, pleso
moina - známý, důvěrný, drahý
mól - otrok, nevolník, zajatec
mor, mornië - tma, temnota
morco - medvěd
mordo - stín, skvrna, temnost, tmavost, obskurnost
mórë - noc
morë - temný, ponurý, zlověstný; Morion - Temný - titul Morgotha
Moriquendi - temní elfové (Laiquendi - zelení elfové, Calaquendi - světlí elfové
morna (pl. mornë) - temný, černý; ondolissë mornë - na, v temných skalách
Morwinyon - "Třpyt v šeru"; název hvězdy (Arcturus)
móta- - pracovat, dřít (se)
motto - skvrna
muilë - tajemství, utajení
muina - skrytý, tajný, utajovaný
mundo - (1) rypák, nos, čumák
mundo - (2) mys
mundo - býk
muru- - spát, dřímat; murmë - dřímota, spánek; murmëa - ospalý
mac- - sekat mečem, šermovat, zabít, zavraždit
macar - šermíř
macil - meč
mahalma (pl. mahalmar) - trůn; plurál lokativní mahalmassen
Máhanaxar - kruh osudu (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
mahta- - bojovat; mahtar - bojovník
mahta* - bitva, boj
Maia (pl. Maiar) - Krásní, Obdivuhodní
maica - ostrý, špičatý, bodavý, pronikavý
mailë - smyslnost, chtíč, žádostivost, neovladatelná touha, chtivost
mailë* - pokušení
mailëa - smyslný, žádostivý, chtivý
-maitë - příp. -ruký
maiwë (pl. maiwi) - racek
malina - žlutý; Malinalda - Žlutý strom (viz též tulca)
malinlossë* - malos, lebenninský zlatý kvítek
malinornë - mallorn, velký strom se žlutými květy
mallë (pl. maller) - cesta
mallo* - odkud
malo - pyl
malta - zlato (kov); (cullo - červené zlato)
máma - ovce
mamil - máma
man - kdo ; nejspíše ma - co
mána - požehnaný, obdařený, úžasný
mana - slovo překládané jako "co je" ve větě mana i-coimas Eldaron? - co je lembas elfů? Buď je utvořeno z ma - co + ná - je, nebo mana je slovo samo o sobě znamenající "co" a není tam žádné slovo pro "je"
manar, mandë - konečné blaho, osud, zánik
manca- - obchodovat
mancalë - obchod, obchodování
manda - střežený, hlídaný, vězněný, uvězněný
mando - vězení
Mandos (Mandost) - střežený, zajištěný zámek, zámek-věznice; jméno jednoho z Valar
manë - dobrý (morálně)
manen - jak
Man-ië? - Co to je? (konc. ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)
manna - kam
mannar - do rukou, alativ pl. od má
mano - čí?
mantúlië* - vítej/te
Manwë - požehnaný tvor, obdařená bytost; jméno jednoho z Valar
mapa- - uchopit, držet, chytit, vzít
mapalin fatsevoitë - střapatý platan
mapalin rámavoitë - křídlatý platan
mapalin tarucca - rohatý platan
mapalin varivoitë - cizí platan
mapalin wilwarinda - motýlový platan
mapalin, palapaptë - platan
maquet (min. čas maquentë) - ptát se
már - domov, dům (osob nebo lidí)
mar - země, obydlí, příbytek; ablativ mardello; Val(i)mar, Vinyamar
mar- - zůstat, setrvat; přebývat, dlít, bydlet; maruvan - zůstanu - mar+uva+n=zůstat+budu+já (en. abide+will+I)
mára - dobrý, užitečný (o věcech, skutcích); márië - je to dobré (konc. -ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)
maranwë - osud
mardë (pl. mardi) - síň
mardo - obyvatel
marilla - perla, perleť
marin - ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky
marinnë, marindë - ovocný strom
Mar-nu-Falmar - Domov pod vlnami (jméno potopeného Númenoru)
marta - osudový, předurčený; propadlý smrti, prokletý, pronásledovaný osudem
marta- - přihodit se, stát se, udát se (impersonální)
martya- - určit, neodvratně určit, stanovit s konečnou platností; předurčit, odsoudit (k záhubě), uvrhnout do záhuby
marya - bledý, světlý, pobledlý
massánië - chlebodárce; používáno jako titul nejvyšší ženy nad všemi elfy od té doby co měla dar a opatrování nad lembasem (coimbas); často překládáno jednoduše jako Paní
massë - kde?
masta - chléb
masta- - péct
masto - vesnice (ohrazená)
mat- - jíst
maurë - potřeba, nutkání
mausta - nátlak, dunucení
mauya- - muset (něco); nutit, donutit, přinutit; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X
mavoisi tapatenda - jedlý kaštan
mavoisi, alda mavoitë - kaštan
mavor, mavar - pastýř, pastevec, pasák
maxa - poddajný, měkký, mírný, přizpůsobivý, jemný, něžný
maxë - těsto
me (duál met) - my; 3. p. men (+asimilované mel); mel-lumna - nám-je-těžké - je pro nás těžké
mel-, mela- - milovat; melánë (mélanyë) - já miluji
melda - milovaný, drahý
meldielto - oni jsou milovaní (meld(a)+ië+lto - milovaní+jsou+oni; ale jak -ië tak -lto mohou být v quenijštině již zastaralé, překonané)
meletya - mocný; meletyalda - Vaše Veličenstvo; celé Aran Meletyalda - Vaše královské Veličenstvo
melindë - milenka, ctitelka
melindo - milenec, ctitel
melissë - milenka
Melko - Mocný; jméno jednoho z Valar, obyčejně Melkor
melmë - láska
melpo - ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky
melwa - roztomilý, rozkošný
men - místo, kousek země, směr
ména - oblast, region
ménë - na nás (en. on us)
Menel - nebesa
meneldil - astronom
menelluin - chrpa
Menelmacar - šermíř nebes, nebeský šermíř - Orion
menelya - pátý den týdne, pátek, den nebes
menta- - poslat (někoho někam)
mentë - konec
mëoi - kočka
mere-, min.č. mernë - přát si, toužit, chtít
merya - sváteční
meryalë - svátek, volno
met - my dva; me+ duálová koncovka -t
métima - poslední, předešlý, minulý, konečný, závěrečný, definitivní; zkráceně métim' pokud následuje slovo začínající podobnou samohl.; tyelima
metta - konec
mettarë - poslední den roku = Silvestr
mettassë - naposledy, posledně, nakonec, závěrem
metya- - dokončit, dovést do konce, přivodit konec, ukončit, zakončit
mi, mí - v
milmë - lačnost, chtivost, nenasytnost, touha
milya- - toužit po něčem, dychtit, lačnit
mína- - chtít jít (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát
Minastar - Budovatel věže; Minastir - Strážce věže - muž. jména
minda - význačný, přední, nápadný, zřejmý
mindo, mindon - (velká, tyčící se do výše, vznešená) věž; alativ pl. mindoninnar, zkráceně mindonnar - na věžě; Mindon Eldaliéva - vznešné věže elfského lidu
Mindolluin - Modrá věž, jméno hory (mindon+luin)
minë - 1
minna, mir - do, dovnitř
Minnóna (pl. Minnónar) - prvně narození - elfové
minquë - 11
minya - první; Minyatur - první vládce
miqu-* - líbat, políbit
mírë - drahokam, klenot; zkrácená forma -mir v Atanamir (klenot lidí)
miri-* - usmívat se
Míriel - Žena-klenot; 2.p. Míriello
mirima - volný, svobodný
miruvor, miruvórë - medovina; speciální víno nebo osvěžující nápoj; přivlastňovací zp. miruvoréva (en. of meed)
mista - šedý
mistë - (jemný) déšť
Mittalmar - Středozem
mitya - vnitřní
miulë - kvil, skučení, jekot, mňoukání
mixa - mokrý
-mmë - zájmenná koncovka my; viz vammë - my nebudeme (en. we won't)
-mo - koncovka častá ve jménech a titulech
moica - jemný, mírný, laskavý, vlídný, něžný, tlumený
moilë - horské jezírko, pleso
moina - známý, důvěrný, drahý
mól - otrok, nevolník, zajatec
mor, mornië - tma, temnota
morco - medvěd
mordo - stín, skvrna, temnost, tmavost, obskurnost
mórë - noc
morë - temný, ponurý, zlověstný; Morion - Temný - titul Morgotha
Moriquendi - temní elfové (Laiquendi - zelení elfové, Calaquendi - světlí elfové
morna (pl. mornë) - temný, černý; ondolissë mornë - na, v temných skalách
Morwinyon - "Třpyt v šeru"; název hvězdy (Arcturus)
móta- - pracovat, dřít (se)
motto - skvrna
muilë - tajemství, utajení
muina - skrytý, tajný, utajovaný
mundo - (1) rypák, nos, čumák
mundo - (2) mys
mundo - býk
muru- - spát, dřímat; murmë - dřímota, spánek; murmëa - ospalý
Komentáře
Přehled komentářů
With thanks! A lot of postings.
acne parkas powder
(acne parkas powder, 11. 2. 2021 3:12)
Hi there, I enjoy reading all of your article post. I like to write a little comment to support you. acne parkas powder isrre.prizezwom.com/useful-tips/acne-parkas-powder.php
how to write an amazing essay i72ica
(JemesZek, 11. 2. 2021 0:44)
Kudos! Awesome information.
ericsson globe parkering
(ericsson globe parkering, 10. 2. 2021 23:44)
Hi, I do think this is a great site. I stumbledupon it ;) I am going to come back once again since I bookmarked it. Money and freedom is the best way to change, may you be rich and continue to help other people. ericsson globe parkering reni.sewomenpriz.com/delicious-dishes/ericsson-globe-parkering.php
tab dig ved at gå
(tab dig ved at gå, 10. 2. 2021 11:49)
Thanks on your marvelous posting! I seriously enjoyed reading it, you're a great author. I will be sure to bookmark your blog and will eventually come back down the road. I want to encourage you to ultimately continue your great posts, have a nice morning! tab dig ved at gå azad.sewomenpriz.com/trends/tab-dig-ved-at-g.php
polo ralph lauren keps dam
(polo ralph lauren keps dam, 10. 2. 2021 5:58)
Very good blog! Do you have any suggestions for aspiring writers? I'm planning to start my own blog soon but I'm a little lost on everything. Would you advise starting with a free platform like Wordpress or go for a paid option? There are so many choices out there that I'm totally overwhelmed .. Any tips? Appreciate it! polo ralph lauren keps dam nisim.prizezwom.com/travels/polo-ralph-lauren-keps-dam.php
slim protein shake
(slim protein shake, 9. 2. 2021 21:41)
I've learn some just right stuff here. Certainly value bookmarking for revisiting. I wonder how much effort you place to create this type of excellent informative website. slim protein shake seype.sewomenpriz.com/beautiful-things/slim-protein-shake.php
динозавры информация
(KennethReemy, 9. 2. 2021 10:18)формирование информации https://slonakupi.com информация исчерпывающая
stickningar runt hjärtat
(stickningar runt hjärtat, 9. 2. 2021 8:32)
Hello my family member! I wish to say that this post is awesome, nice written and come with almost all significant infos. I'd like to peer more posts like this . stickningar runt hjärtat sewomenpriz.com/beautiful-things/stickningar-runt-hjaertat.php
naprapat ängelholm magnus
(naprapat ängelholm magnus, 8. 2. 2021 18:44)
I was recommended this web site through my cousin. I am no longer positive whether or not this put up is written by means of him as nobody else realize such distinctive approximately my problem. You're amazing! Thanks! naprapat ängelholm magnus afen.wommmewt.com/useful-tips/naprapat-aengelholm-magnus.php
plötslig yrsel och trötthet
(plötslig yrsel och trötthet, 8. 2. 2021 4:15)
I'm gone to say to my little brother, that he should also go to see this weblog on regular basis to get updated from most recent news update. plötslig yrsel och trötthet abli.sewomenpriz.com/useful-tips/ploetslig-yrsel-och-troetthet.php
auskultation lungor pneumoni
(auskultation lungor pneumoni, 8. 2. 2021 0:25)
I am not sure where you're getting your info, but great topic. I needs to spend some time learning more or understanding more. Thanks for great information I was looking for this info for my mission. auskultation lungor pneumoni gicen.prizezwom.com/sport/auskultation-lungor-pneumoni.php
vitaminer i blåbär
(vitaminer i blåbär, 7. 2. 2021 9:15)
I'm impressed, I have to admit. Seldom do I encounter a blog that's both educative and interesting, and let me tell you, you've hit the nail on the head. The problem is something not enough men and women are speaking intelligently about. I'm very happy that I came across this during my search for something relating to this. vitaminer i blåbär mings.sewomenpriz.com/useful-tips/vitaminer-i-blbaer.php
Предложение администратору сайта thelordoftherings.estranky.cz
(Seotrustham, 6. 2. 2021 22:26)
Здраствуйте!
Если Вы желаете улучшить присутствие Вашего сайта thelordoftherings.estranky.cz в поиске и улучшить его ранжирование, то моя услуга будет очень необходимой для Вас.
Поток доверия Majestic Trust Flow - метрика предназначеная для определения степени надежности ссылки на основе авторитета обратных гиперссылок, направленных на Ваш сайт.
Если для Вашего сайта повысить показатель потока доверия Trust Flow по шкале Majestic SEO, то возможно добиться очень топовых позиций в поисковой выдаче.
У сайтов с высоким индикатором доверия TF возникает иммунитет к поисковым алгоритмам и фильтрам. Я предлагаю "белый метод" увеличения потока доверия сайта до 30 единиц показателя доверия.
Если Вам это нужно, посмотрите методику в моем блоге https://trustflow.ru
Конкретно, в чём заключается суть моего метода по продвижению сайта с помощью наращивания потока доверия:
Я опубликую 74 мощных ссылок на Ваш сайт на трастовых сайтах с огромным показателем Trust Flow и поток доверия Вашего сайта поднимется до 31 единиц.
Гиперссылки на авторитетных сайтах публикуются в статьях и навсегда.
Услуга на 100% безопасна для любых алгоритмов поисковых Google и Yandex включая Панду и Пингвин, так как мой способ проверенный и натуральный.
Вы получите большое превосходство перед Вашими конкурентами и улучшите ранжирование Вашего сайта в поиске.
Подобных услуг по прокачке сайтов в ТОП-20 не предоставляет никто кроме меня.
Статьи о моём сервисе можно найти на известных форумах, например здесь https://vicsbn.blog.ss-blog.jp/2012-01-21-13?comment_success=2021-02-06T07:21:44&time=1612563704 - Предложение администратору сайта vicsbn.blog.ss-blog.jp 5da0131
Также могу предложить услуги:
по улучшению показателей Domain Rating от 0 до 50 (DR) - это метрика рейтинга от Ahrefs, предсказывающая, насколько хорошо сайт будет показываться в результатах поисковой выдачи. Domain Rating измеряется по шкале от 1 до 100. Чем больше рейтинг домена, тем лучше станут показатели видимости сайта в результатах поисковой выдачи.
по увеличению Domain Authority по шкале Moz Rank для любого сайта от 0 до 50. Об этом с примерами опубликовано на портале trustflow.ru
Коралловая вода из Японии кто-то приобретал - ваше мнение это полезно здоровому человеку или развод?
(Terrysbug, 6. 2. 2021 16:25)
Приветствую всех на ресурсе. Решила заняться тем, чтобы немного продлить свою молодость. В возрасте около 40 подобные мысли естественным образом появились в голове. Отказ (по возможности) от нездоровых привычек, пробежки, упражнения и т.д. Но также думаю и про то, как правильно и хорошо питаться. То есть – о том, чтобы получать все нужные вещества с пищей. Естественно, есть разные комплексы поливитаминов. Однако многие говорят, что толку от них нет, чисто для своего успокоения. Остается еще важный вопрос – это, конечно, вода, которую мы пьем. А ее качество из крана в наши дни сами знаете какое, так что накупила еще и дорогих фильтров.
При этом пару раз слышала от друзей о такой штуке, как Coral Club. Это кальций из кораллов. Содержимое пакетиков попросту растворяется в воде. Помимо кальция, в данном продукте есть фосфор, сера, магний, железо и куча прочих очень полезных микроэлементов и антиоксидантов. Знакомая сказала, что https://www.youtube.com/watch?v=cC64NuBPhzY Coral Mine реально помогает. Становятся намного крепче суставы, меньше стали болеть ноги, колени. Слышали что-нибудь про этот продукт? При этом вода ведь прекрасный растворитель, в итоге с ней все хорошо должно попадать в организм. Есть у кого еще на примете надежные препараты?
tapetborste eller skrapa
(tapetborste eller skrapa, 6. 2. 2021 9:29)
Just desire to say your article is as amazing. The clearness in your post is just nice and i could assume you are an expert on this subject. Well with your permission let me to grab your RSS feed to keep updated with forthcoming post. Thanks a million and please keep up the enjoyable work. tapetborste eller skrapa afch.sewomenpriz.com/beautiful-things/tapetborste-eller-skrapa.php
omega 3 med d vitamin
(omega 3 med d vitamin, 6. 2. 2021 0:01)
Hi, i feel that i noticed you visited my website so i got here to go back the want?.I'm attempting to to find things to improve my site!I assume its good enough to make use of a few of your ideas!! omega 3 med d vitamin debo.prizezwom.com/travels/omega-3-med-d-vitamin.php
belli skin care
(belli skin care, 5. 2. 2021 15:56)
This is really interesting, You are a very skilled blogger. I've joined your rss feed and look forward to seeking more of your excellent post. Also, I've shared your web site in my social networks! belli skin care kieli.wommmewt.com/skin-care/belli-skin-care.php
herrdofter på nätet
(herrdofter på nätet, 5. 2. 2021 2:58)
Hey there! I just want to give you a huge thumbs up for your great info you've got right here on this post. I am returning to your web site for more soon. herrdofter på nätet rise.sewomenpriz.com/beautiful-things/herrdofter-p-naetet.php
acne parkas powder
(acne parkas powder, 4. 2. 2021 22:45)
Its like you learn my mind! You seem to understand so much approximately this, such as you wrote the guide in it or something. I feel that you simply could do with some percent to drive the message house a bit, however other than that, that is fantastic blog. A great read. I will definitely be back. acne parkas powder isrre.prizezwom.com/useful-tips/acne-parkas-powder.php
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | 66 | 67 | 68 | 69 | 70 | 71 | 72 | 73 | 74 | 75 | 76 | 77 | 78 | 79 | 80 | 81 | 82 | 83 | 84 | 85 | 86 | 87 | 88 | 89 | 90 | 91 | 92 | 93 | 94 | 95
how to write an amazing college essay o585ax
(AlvenSix, 11. 2. 2021 11:41)